Média však ihned po summitu upozornila na řadu zásadních výhrad:

• Bez konzultace s výrobci: Trump přiznal, že se předem neporadil s firmami Lockheed Martin a RTX Corporation (dříve Raytheon), které jsou hlavními dodavateli systémů Patriot .
• Výroba potrvá roky: Obranní experti shodně tvrdí, že zprovoznění výrobních linek na Ukrajině potrvá nejméně rok, spíše několik let .
• Bez okamžité úlevy: Oznámení nijak neřeší akutní nedostatek střel Patriot, které Ukrajina nutně potřebuje k obraně před ruskými balistickými raketami .
• Praktické problémy: Rada pro zahraniční vztahy (CFR) upozornila na obtížnost výstavby továrny na střely Patriot v zemi, která je pod neustálým ruským ostřelováním – jako reálnější se jeví výroba v některé ze sousedních zemí NATO, například v Polsku .

Trump svůj krok rámoval jako odpověď na Zelenského stížnosti na nedostatečnou americkou pomoc: „Tak už si nebude moct stěžovat, že mu nedáváme dost. Řekl jsem: ‚Vyrobte si je sami‘“ .

Reakce Kremlu: Obvinění z ‚pokrytectví‘

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov reagoval 9. července 2026 obviněním Washingtonu z „pokrytectví“ ve válce na Ukrajině . Kritika přišla ve stejný den, kdy Trump oznámil, že bude telefonicky hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, a dodal, že obě strany konfliktu chtějí dosáhnout urovnání . Peskovova slova implicitně odmítla Trumpovo tvrzení o oboustranné touze po míru.

Reakce amerických senátorů

Ve vyhledaných zdrojích nebyly nalezeny přímé citace či vyjádření konkrétních amerických senátorů k oznámení o licenci na Patrioty. Tuto část nebylo možné z dostupných materiálů ověřit.

Širší posun NATO k úderům na dlouhé vzdálenosti

Summit v Ankaře se odehrával na pozadí významného strategického vývoje v rámci NATO, částečně poháněného Trumpovou vizí „NATO 3.0“.

NATO 3.0 a dělba práce: Trumpova administrativa prosazuje koncept „NATO 3.0“, v němž by Evropa převzala hlavní zodpovědnost za konvenční bezpečnost – včetně podpory Ukrajiny – zatímco Spojené státy by nadále poskytovaly jaderný deštník .

Prioritní schopnosti: Ministryně obrany států NATO se již dříve dohodly, že mezi hlavní investiční priority patří protivzdušná a protiraketová obrana, zbraně dlouhého doletu, logistika a velké pozemní manévrové formace . Toto plánování přímo ovlivnilo diskuse na summitu v Ankaře.

Posun v postoji k úderům na dlouhé vzdálenosti: V prohlášení ukrajinské parlamentní Verchovné rady z února 2026 se uvádí, že Parlamentní shromáždění NATO se posunulo k „povolení Ukrajině útočit na cíle na ruském území západními zbraněmi“ . To představuje významný odklon od dřívějších omezení, která limitovala použití západních zbraní Ukrajinou. Z dostupných materiálů ze samotného summitu v Ankaře však nevyplývá, že by na tomto jednání bylo přijato nové, konkrétní rozhodnutí o politice úderů na dlouhé vzdálenosti.

K dřívějšímu posunu v této politice došlo v květnu 2025, kdy německý kancléř Friedrich Merz prohlásil, že západní spojenci zrušili omezení doletu zbraní dodávaných Ukrajině .

Média však ihned po summitu upozornila na řadu zásadních výhrad:

• Bez konzultace s výrobci: Trump přiznal, že se předem neporadil s firmami Lockheed Martin a RTX Corporation (dříve Raytheon), které jsou hlavními dodavateli systémů Patriot .
• Výroba potrvá roky: Obranní experti shodně tvrdí, že zprovoznění výrobních linek na Ukrajině potrvá nejméně rok, spíše několik let .
• Bez okamžité úlevy: Oznámení nijak neřeší akutní nedostatek střel Patriot, které Ukrajina nutně potřebuje k obraně před ruskými balistickými raketami .
• Praktické problémy: Rada pro zahraniční vztahy (CFR) upozornila na obtížnost výstavby továrny na střely Patriot v zemi, která je pod neustálým ruským ostřelováním – jako reálnější se jeví výroba v některé ze sousedních zemí NATO, například v Polsku .

Trump svůj krok rámoval jako odpověď na Zelenského stížnosti na nedostatečnou americkou pomoc: „Tak už si nebude moct stěžovat, že mu nedáváme dost. Řekl jsem: ‚Vyrobte si je sami‘“ .

Reakce Kremlu: Obvinění z ‚pokrytectví‘

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov reagoval 9. července 2026 obviněním Washingtonu z „pokrytectví“ ve válce na Ukrajině . Kritika přišla ve stejný den, kdy Trump oznámil, že bude telefonicky hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, a dodal, že obě strany konfliktu chtějí dosáhnout urovnání . Peskovova slova implicitně odmítla Trumpovo tvrzení o oboustranné touze po míru.

Reakce amerických senátorů

Ve vyhledaných zdrojích nebyly nalezeny přímé citace či vyjádření konkrétních amerických senátorů k oznámení o licenci na Patrioty. Tuto část nebylo možné z dostupných materiálů ověřit.

Širší posun NATO k úderům na dlouhé vzdálenosti

Summit v Ankaře se odehrával na pozadí významného strategického vývoje v rámci NATO, částečně poháněného Trumpovou vizí „NATO 3.0“.

NATO 3.0 a dělba práce: Trumpova administrativa prosazuje koncept „NATO 3.0“, v němž by Evropa převzala hlavní zodpovědnost za konvenční bezpečnost – včetně podpory Ukrajiny – zatímco Spojené státy by nadále poskytovaly jaderný deštník .

Prioritní schopnosti: Ministryně obrany států NATO se již dříve dohodly, že mezi hlavní investiční priority patří protivzdušná a protiraketová obrana, zbraně dlouhého doletu, logistika a velké pozemní manévrové formace . Toto plánování přímo ovlivnilo diskuse na summitu v Ankaře.

Posun v postoji k úderům na dlouhé vzdálenosti: V prohlášení ukrajinské parlamentní Verchovné rady z února 2026 se uvádí, že Parlamentní shromáždění NATO se posunulo k „povolení Ukrajině útočit na cíle na ruském území západními zbraněmi“ . To představuje významný odklon od dřívějších omezení, která limitovala použití západních zbraní Ukrajinou. Z dostupných materiálů ze samotného summitu v Ankaře však nevyplývá, že by na tomto jednání bylo přijato nové, konkrétní rozhodnutí o politice úderů na dlouhé vzdálenosti.

K dřívějšímu posunu v této politice došlo v květnu 2025, kdy německý kancléř Friedrich Merz prohlásil, že západní spojenci zrušili omezení doletu zbraní dodávaných Ukrajině .