Trumpova ‚licence na Patrioty‘ pro Ukrajinu: co slíbil, jak reagoval Kreml a jak se mění postoj NATO

Na summitu NATO v Ankaře v roce 2026 učinil prezident Trump zásadní, ale silně podmíněný slib ohledně výroby střel Patriot pro Ukrajinu. Následuje podrobný rozbor toho, co bylo řečeno, jak zareagovalo Rusko a jaké širší strategické posuny ze summitu vzešly.

Trumpův slib: Povolení stavět Patrioty

Během bilaterálního setkání na summitu NATO v Ankaře 8. července 2026 řekl prezident Trump ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, že Spojené státy udělí Ukrajině licenci na domácí výrobu protiletadlových střel Patriot. „Dáme vám licenci na výrobu Patriotů. To je docela cool, co?“ prohlásil Trump . Toto povolení bylo dosud uděleno pouze Japonsku a Německu .

Média však ihned po summitu upozornila na řadu zásadních výhrad:

• Bez konzultace s výrobci: Trump přiznal, že se předem neporadil s firmami Lockheed Martin a RTX Corporation (dříve Raytheon), které jsou hlavními dodavateli systémů Patriot .
• Výroba potrvá roky: Obranní experti shodně tvrdí, že zprovoznění výrobních linek na Ukrajině potrvá nejméně rok, spíše několik let .
• Bez okamžité úlevy: Oznámení nijak neřeší akutní nedostatek střel Patriot, které Ukrajina nutně potřebuje k obraně před ruskými balistickými raketami .
• Praktické problémy: Rada pro zahraniční vztahy (CFR) upozornila na obtížnost výstavby továrny na střely Patriot v zemi, která je pod neustálým ruským ostřelováním – jako reálnější se jeví výroba v některé ze sousedních zemí NATO, například v Polsku .

Trump svůj krok rámoval jako odpověď na Zelenského stížnosti na nedostatečnou americkou pomoc: „Tak už si nebude moct stěžovat, že mu nedáváme dost. Řekl jsem: ‚Vyrobte si je sami‘“ .

Reakce Kremlu: Obvinění z ‚pokrytectví‘

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov reagoval 9. července 2026 obviněním Washingtonu z „pokrytectví“ ve válce na Ukrajině . Kritika přišla ve stejný den, kdy Trump oznámil, že bude telefonicky hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, a dodal, že obě strany konfliktu chtějí dosáhnout urovnání . Peskovova slova implicitně odmítla Trumpovo tvrzení o oboustranné touze po míru.

Reakce amerických senátorů

Ve vyhledaných zdrojích nebyly nalezeny přímé citace či vyjádření konkrétních amerických senátorů k oznámení o licenci na Patrioty. Tuto část nebylo možné z dostupných materiálů ověřit.

Širší posun NATO k úderům na dlouhé vzdálenosti

Summit v Ankaře se odehrával na pozadí významného strategického vývoje v rámci NATO, částečně poháněného Trumpovou vizí „NATO 3.0“.

NATO 3.0 a dělba práce: Trumpova administrativa prosazuje koncept „NATO 3.0“, v němž by Evropa převzala hlavní zodpovědnost za konvenční bezpečnost – včetně podpory Ukrajiny – zatímco Spojené státy by nadále poskytovaly jaderný deštník .

Prioritní schopnosti: Ministryně obrany států NATO se již dříve dohodly, že mezi hlavní investiční priority patří protivzdušná a protiraketová obrana, zbraně dlouhého doletu, logistika a velké pozemní manévrové formace . Toto plánování přímo ovlivnilo diskuse na summitu v Ankaře.

Posun v postoji k úderům na dlouhé vzdálenosti: V prohlášení ukrajinské parlamentní Verchovné rady z února 2026 se uvádí, že Parlamentní shromáždění NATO se posunulo k „povolení Ukrajině útočit na cíle na ruském území západními zbraněmi“ . To představuje významný odklon od dřívějších omezení, která limitovala použití západních zbraní Ukrajinou. Z dostupných materiálů ze samotného summitu v Ankaře však nevyplývá, že by na tomto jednání bylo přijato nové, konkrétní rozhodnutí o politice úderů na dlouhé vzdálenosti.

K dřívějšímu posunu v této politice došlo v květnu 2025, kdy německý kancléř Friedrich Merz prohlásil, že západní spojenci zrušili omezení doletu zbraní dodávaných Ukrajině .