Propad německých automobilek v Číně: Volkswagen, BMW a Mercedes ztratily ve druhém čtvrtletí 2026 přes 30 % prodejů

2. Klíčové faktory propadu

Rychlý nástup čínských domácích značek. Čínští výrobci ovládli zhruba 70 % trhu s osobními automobily, čímž vytlačují tradiční zahraniční značky . Místní výrobci elektromobilů, jako jsou BYD, Nio a další, agresivně tlačí na cenu a rychle inovují technologie. Německé značky jsou v Číně stále častěji vnímány jako „auta pro rodiče“ – zastaralá a předražená .

Zesilující konkurence a cenová válka. Mercedes-Benz přímo uvedl, že propad způsobilo „zesilující konkurenční prostředí a načasování současné obnovy produktové řady“ . Čínské prémiové značky útočí přímo na tradiční segmenty BMW a Mercedesu.

Nejvíce trpí auta se spalovacími motory. Čínské Sdružení výrobců osobních automobilů (CPCA) poznamenalo, že pokles je obzvláště výrazný u vozů se spalovacími motory, protože trh se rychle přesouvá k vozidlům na novou energii (NEV), kde dominují čínské značky .

Celkové zpomalení čínského trhu. Čínský automobilový trh byl pod tlakem po celý začátek roku 2026 – prodeje za první čtvrtletí klesly o více než 17 % a slabá spotřebitelská poptávka brzdila celý trh .

3. Srovnání s celkovým trhem

Propad německých automobilek byl mnohem hlubší než pokles celého čínského trhu:

• Celkové prodeje vozidel v Číně za první pololetí 2026 klesly meziročně jen o 4,1 % .
• Prodeje vozidel na novou energii (NEV) naopak v prvním pololetí vzrostly o 7,3 % a dosáhly 49,6 % všech nově prodaných aut .
• Propady německých značek (30 % a více) byly zhruba 7–9krát horší než celkový pokles trhu, což ukazuje na dramatickou ztrátu tržního podílu ve prospěch lokálních konkurentů, nikoli jen na cyklický pokles.

4. Dokázaly automobilky ztráty vyrovnat jinde?

Ne – celosvětové prodeje klesly a ztráty v Číně se nepodařilo nahradit.

• Volkswagen: Celosvětové dodávky ve druhém čtvrtletí klesly o 8,6 % na zhruba 2,1 milionu vozidel. Zatímco v Číně propadl o 36,6 %, Severní Amerika rostla o 7,7 % a západní Evropa o 1,8 % – ani zdaleka to nestačilo na vyrovnání čínské ztráty .
• Mercedes-Benz: Celosvětové dodávky aut klesly ve druhém čtvrtletí o 8 % na 417 800 vozidel. Prodeje v Evropě a Severní Americe sice rostly, ale tyto zisky byly převáženy 30% propadem v Číně .
• BMW: Celosvětové dodávky rovněž klesly, přičemž čínský propad táhl celková čísla dolů. BMW v červnu dokonce snížilo svůj výhled zisku na celý rok 2026 .

Bloomberg v květnu 2026 uvedl, že BMW sice zaznamenalo „rostoucí objednávky v Evropě“, které částečně stabilizovaly očekávání ziskovosti , ale žádná ze tří automobilek nedokázala čínské ztráty objemově vyrovnat. Čínský trh historicky generoval zhruba třetinu prodejů všech tří společností .

5. Reakce EU: cla, „Made in EU“ a podpora vlastních baterií

EU v letech 2024–2026 zavedla vícesměrnou strategii na ochranu evropského automobilového průmyslu:

Cla na čínská elektroauta. EU v roce 2024 uvalila vyrovnávací cla na čínské elektromobily .

Pravidla „Made in EU“ pro veřejné zakázky. Evropská komise navrhla minimální kritéria „vyrobeno v Evropě“ pro veřejné nákupy klíčových zelených technologií s cílem snížit závislost na Číně .

Strategie podpory baterií (červen 2026). Evropská komise zveřejnila strategii „Battery Booster“, která konstatuje, že Čína představuje zhruba 83 % celosvětové kapacity baterií a má systémovou nadvládu nad celým hodnotovým řetězcem baterií .

Industrial Accelerator Act (IAA). Navrhovaný zákon zavádí postupné požadavky „Made in EU“ pro baterie – do tří let by měly evropské bateriové články používat energetická úložiště a do stanovené doby dvě třetiny elektromobilů .

Sledování čínské průmyslové nadvýroby. Evropský parlament v červenci 2026 zveřejnil studii analyzující čínskou průmyslovou „involution“ (nadměrná konkurence vedoucí k převisu kapacit) a rozšiřuje politické monitorování čínské exportní podpory a cenových praktik .