Dne 9. července 2026 předala íránská ambasáda v Ankaře formální písemný protest proti prohlášení ankarského summitu NATO. Pasáže týkající se íránského jaderného programu a svobody plavby v Hormuzském průlivu označila za "bezpodstatné a politicky motivované"
. Ve svém prohlášení Írán rázně uvedl, že "NATO nemůže Íránu udílet lekce ani diktovat politiku v oblasti regionálního míru a bezpečnosti"
.
Co přesně Írán ve svém protestu uvedl
Íránské prohlášení obsahovalo čtyři hlavní argumenty
:
- Jaderný program: Írán trvá na tom, že jeho jaderné aktivity jsou výhradně mírové a že jako signatář Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT) nemají jaderné zbraně v jeho obranné doktríně místo.
- Bezpečnost námořní plavby: Írán tvrdí, že hraje odpovědnou roli při zachování bezpečnosti v Perském zálivu a Hormuzském průlivu, a dodává, že "hlavním zdrojem nejistoty v regionu není Írán, ale nelegální vojenské intervence, provokativní akce a destabilizující politika vnějších aktérů."
- Zhroutená diplomacie: Prohlášení přímo obvinilo USA a Izrael z upřednostnění agrese před jednáním: "Nebyl to Írán, kdo rozbombardoval vyjednávací stůl a zvolil agresi místo diplomacie; byly to USA a izraelský teroristický režim."
- Spoluúčast NATO: Írán obvinil NATO, že údajně podporuje a usnadňuje agresi proti Íránu, čímž podle něj aliance ztrácí veškerou důvěryhodnost a odhaluje "dvojí metr aliance."
Co vlastně stálo v prohlášení NATO
Ankarské summitové prohlášení, přijaté 8. července 2026, obsahuje specifickou pasáž o Íránu v odstavci 5: . Tato formulace byla dohodnuta na úrovni velvyslanců před summitem a představovala jednotný postoj všech 32 členských států NATO .