Trump s Putinem naposledy hovořil 4. července. Jejich 85 minut trvající telefonát se týkal války na Ukrajině, Íránu i nadcházejícího summitu NATO; podle Kremlu se uskutečnil také u příležitosti 250. výročí nezávislosti Spojených států . Očekávalo se, že po summitu bude následovat další rozhovor, který by mohl navázat na jednání v Ankaře. To se ale nestalo.

Co zmeškaný hovor vypovídá o diplomacii mezi Washingtonem a Moskvou

Kontakt na nejvyšší úrovni se zadrhl

Trumpův přímý rozhovor s Putinem předcházel summitu, nikoli na něj navázal. Obrátil se tak původně očekávaný sled událostí: summit měl vytvořit prostor pro další diplomatický krok, ne být jen kulisou pro telefonát, který se uskutečnil už předem .

Trump na summitu působil vůči Moskvě vstřícně

Během jednání v Ankaře Trump veřejně „mluvil jménem ruského diktátora Vladimira Putina“, kritizoval spojenecké Španělsko a znovu vznesl požadavky týkající se Grónska, které je součástí Dánského království . Tím vyvolal dojem, že Moskvu částečně chrání před tlakem ostatních členů aliance.

Trump později prohlásil, že mezi účastníky panovala „velká jednota“ a „láska“. Generální tajemník NATO Mark Rutte také uvedl, že se aliance na konci summitu znovu sjednotila . Veřejné spory však ukázaly, jak snadno může osobní styl amerického prezidenta zastínit společné poselství NATO.

Jednání o ukončení války nepřinesla průlom

Trump v srpnu 2025 navrhl osobní summit Putina a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s cílem ukončit válku. Tento plán se do října téhož roku rozpadl . Zmeškaný červencový telefonát naznačuje, že ani současná snaha o dohodu zprostředkovanou Trumpem zatím nepřináší potřebný posun.

Co NATO v Ankaře slíbilo Ukrajině

Navzdory napětí kolem Trumpových výroků přinesl summit pro Kyjev několik konkrétních výsledků:

• Nejméně 70 miliard eur na vojenskou podporu: Evropské členské státy NATO a Kanada mají Ukrajině v dlouhodobém horizontu poskytnout nejméně 70 miliard eur, tedy přibližně 80 miliard dolarů. Srovnatelná úroveň podpory se očekává také v roce 2027 .
• Plán na domácí výrobu systému Patriot: Ukrajina má získat licenci k výrobě systémů protivzdušné obrany Patriot, respektive jejich součástí, přímo na svém území .
• Dalších 300 milionů dolarů na střely Patriot: Ukrajinský prezident Zelenskyj na summitu potvrdil nový balík interceptorů PAC-3, které slouží k ničení balistických a dalších raket .
• Rusko označeno za dlouhodobou hrozbu: Závěry summitu formálně označily Rusko za trvalou bezpečnostní hrozbu pro euroatlantický prostor .
• Přetrvávající rozpory uvnitř aliance: Trumpovy požadavky na omezení obchodních vztahů se Španělskem a jeho opakované nároky vůči Grónsku summit v některých okamžicích výrazně narušily. Rutte přesto tvrdil, že NATO se na konci jednání znovu semklo .

Putin podle zdrojů spíše eskaluje, než aby vyjednával

Reuters 9. července s odvoláním na tři zdroje blízké Kremlu uvedl, že Putin odmítá výzvy k mírovým jednáním. Dva ze zdrojů hovořili o vysoké pravděpodobnosti, že Rusko v následujících měsících konflikt dále vyhrotí .

K tomuto postoji mohou podle citovaných zpráv přispívat zejména tři faktory:

• Ukrajinské údery hluboko na ruském území: Kyjev v roce 2026 zintenzivnil dronové útoky na ruské rafinerie a přístavy. Podle dostupných údajů šlo o 194 útoků, což představuje jedenáctinásobný nárůst oproti roku 2025 . Tyto údery podle zdrojů blízkých Kremlu posílily Putinovu ochotu pokračovat v boji.
• Riziko takzvané horizontální eskalace: Analytici CNN a deníku The Telegraph varují, že Moskva by se mohla pokusit rozšířit konflikt mimo Ukrajinu — například hybridními útoky proti východnímu křídlu NATO, včetně Pobaltí nebo Polska — místo aby přijala dlouhodobý pat na ukrajinském bojišti .
• Zkouška jednoty NATO: Západní zpravodajské služby podle dostupných zpráv vyhodnocují možnost omezené hybridní operace proti některému členu aliance. Takový krok by mohl testovat soudržnost NATO, zvláště v době, kdy Trumpovo vystupování na summitu vyvolalo otázky ohledně spolehlivosti amerických bezpečnostních závazků .

Co bude dál

Zmeškaný telefonát sám o sobě neznamená, že komunikace mezi Trumpem a Putinem skončila. Ukazuje ale, že osobní kanál, na který americký prezident při snaze o zprostředkování míru spoléhá, zatím nepřinesl průlom.

Ankara zároveň vyslala dvojí signál. Ukrajina získala významný příslib dlouhodobé vojenské podpory a možnost rozšířit vlastní výrobu systémů Patriot. Současně však zprávy z Moskvy naznačují, že Putin se k jednacímu stolu nepřibližuje. Pokud jsou odhady o další eskalaci správné, válka může vstupovat do nebezpečnější fáze — a to nejen na Ukrajině, ale potenciálně i v širším prostoru NATO.

Trump s Putinem naposledy hovořil 4. července. Jejich 85 minut trvající telefonát se týkal války na Ukrajině, Íránu i nadcházejícího summitu NATO; podle Kremlu se uskutečnil také u příležitosti 250. výročí nezávislosti Spojených států . Očekávalo se, že po summitu bude následovat další rozhovor, který by mohl navázat na jednání v Ankaře. To se ale nestalo.

Co zmeškaný hovor vypovídá o diplomacii mezi Washingtonem a Moskvou

Kontakt na nejvyšší úrovni se zadrhl

Trumpův přímý rozhovor s Putinem předcházel summitu, nikoli na něj navázal. Obrátil se tak původně očekávaný sled událostí: summit měl vytvořit prostor pro další diplomatický krok, ne být jen kulisou pro telefonát, který se uskutečnil už předem .

Trump na summitu působil vůči Moskvě vstřícně

Během jednání v Ankaře Trump veřejně „mluvil jménem ruského diktátora Vladimira Putina“, kritizoval spojenecké Španělsko a znovu vznesl požadavky týkající se Grónska, které je součástí Dánského království . Tím vyvolal dojem, že Moskvu částečně chrání před tlakem ostatních členů aliance.

Trump později prohlásil, že mezi účastníky panovala „velká jednota“ a „láska“. Generální tajemník NATO Mark Rutte také uvedl, že se aliance na konci summitu znovu sjednotila . Veřejné spory však ukázaly, jak snadno může osobní styl amerického prezidenta zastínit společné poselství NATO.

Jednání o ukončení války nepřinesla průlom

Trump v srpnu 2025 navrhl osobní summit Putina a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s cílem ukončit válku. Tento plán se do října téhož roku rozpadl . Zmeškaný červencový telefonát naznačuje, že ani současná snaha o dohodu zprostředkovanou Trumpem zatím nepřináší potřebný posun.

Co NATO v Ankaře slíbilo Ukrajině

Navzdory napětí kolem Trumpových výroků přinesl summit pro Kyjev několik konkrétních výsledků:

• Nejméně 70 miliard eur na vojenskou podporu: Evropské členské státy NATO a Kanada mají Ukrajině v dlouhodobém horizontu poskytnout nejméně 70 miliard eur, tedy přibližně 80 miliard dolarů. Srovnatelná úroveň podpory se očekává také v roce 2027 .
• Plán na domácí výrobu systému Patriot: Ukrajina má získat licenci k výrobě systémů protivzdušné obrany Patriot, respektive jejich součástí, přímo na svém území .
• Dalších 300 milionů dolarů na střely Patriot: Ukrajinský prezident Zelenskyj na summitu potvrdil nový balík interceptorů PAC-3, které slouží k ničení balistických a dalších raket .
• Rusko označeno za dlouhodobou hrozbu: Závěry summitu formálně označily Rusko za trvalou bezpečnostní hrozbu pro euroatlantický prostor .
• Přetrvávající rozpory uvnitř aliance: Trumpovy požadavky na omezení obchodních vztahů se Španělskem a jeho opakované nároky vůči Grónsku summit v některých okamžicích výrazně narušily. Rutte přesto tvrdil, že NATO se na konci jednání znovu semklo .

Putin podle zdrojů spíše eskaluje, než aby vyjednával

Reuters 9. července s odvoláním na tři zdroje blízké Kremlu uvedl, že Putin odmítá výzvy k mírovým jednáním. Dva ze zdrojů hovořili o vysoké pravděpodobnosti, že Rusko v následujících měsících konflikt dále vyhrotí .

K tomuto postoji mohou podle citovaných zpráv přispívat zejména tři faktory:

• Ukrajinské údery hluboko na ruském území: Kyjev v roce 2026 zintenzivnil dronové útoky na ruské rafinerie a přístavy. Podle dostupných údajů šlo o 194 útoků, což představuje jedenáctinásobný nárůst oproti roku 2025 . Tyto údery podle zdrojů blízkých Kremlu posílily Putinovu ochotu pokračovat v boji.
• Riziko takzvané horizontální eskalace: Analytici CNN a deníku The Telegraph varují, že Moskva by se mohla pokusit rozšířit konflikt mimo Ukrajinu — například hybridními útoky proti východnímu křídlu NATO, včetně Pobaltí nebo Polska — místo aby přijala dlouhodobý pat na ukrajinském bojišti .
• Zkouška jednoty NATO: Západní zpravodajské služby podle dostupných zpráv vyhodnocují možnost omezené hybridní operace proti některému členu aliance. Takový krok by mohl testovat soudržnost NATO, zvláště v době, kdy Trumpovo vystupování na summitu vyvolalo otázky ohledně spolehlivosti amerických bezpečnostních závazků .

Co bude dál

Zmeškaný telefonát sám o sobě neznamená, že komunikace mezi Trumpem a Putinem skončila. Ukazuje ale, že osobní kanál, na který americký prezident při snaze o zprostředkování míru spoléhá, zatím nepřinesl průlom.

Ankara zároveň vyslala dvojí signál. Ukrajina získala významný příslib dlouhodobé vojenské podpory a možnost rozšířit vlastní výrobu systémů Patriot. Současně však zprávy z Moskvy naznačují, že Putin se k jednacímu stolu nepřibližuje. Pokud jsou odhady o další eskalaci správné, válka může vstupovat do nebezpečnější fáze — a to nejen na Ukrajině, ale potenciálně i v širším prostoru NATO.