Trump s Putinem naposledy hovořil 4. července. Jejich 85 minut trvající telefonát se týkal války na Ukrajině, Íránu i nadcházejícího summitu NATO; podle Kremlu se uskutečnil také u příležitosti 250. výročí nezávislosti Spojených států . Očekávalo se, že po summitu bude následovat další rozhovor, který by mohl navázat na jednání v Ankaře. To se ale nestalo.
Trumpův přímý rozhovor s Putinem předcházel summitu, nikoli na něj navázal. Obrátil se tak původně očekávaný sled událostí: summit měl vytvořit prostor pro další diplomatický krok, ne být jen kulisou pro telefonát, který se uskutečnil už předem .
Během jednání v Ankaře Trump veřejně „mluvil jménem ruského diktátora Vladimira Putina“, kritizoval spojenecké Španělsko a znovu vznesl požadavky týkající se Grónska, které je součástí Dánského království . Tím vyvolal dojem, že Moskvu částečně chrání před tlakem ostatních členů aliance.
Trump později prohlásil, že mezi účastníky panovala „velká jednota“ a „láska“. Generální tajemník NATO Mark Rutte také uvedl, že se aliance na konci summitu znovu sjednotila . Veřejné spory však ukázaly, jak snadno může osobní styl amerického prezidenta zastínit společné poselství NATO.
Trump v srpnu 2025 navrhl osobní summit Putina a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s cílem ukončit válku. Tento plán se do října téhož roku rozpadl . Zmeškaný červencový telefonát naznačuje, že ani současná snaha o dohodu zprostředkovanou Trumpem zatím nepřináší potřebný posun.
Navzdory napětí kolem Trumpových výroků přinesl summit pro Kyjev několik konkrétních výsledků:
Reuters 9. července s odvoláním na tři zdroje blízké Kremlu uvedl, že Putin odmítá výzvy k mírovým jednáním. Dva ze zdrojů hovořili o vysoké pravděpodobnosti, že Rusko v následujících měsících konflikt dále vyhrotí .
K tomuto postoji mohou podle citovaných zpráv přispívat zejména tři faktory:
Zmeškaný telefonát sám o sobě neznamená, že komunikace mezi Trumpem a Putinem skončila. Ukazuje ale, že osobní kanál, na který americký prezident při snaze o zprostředkování míru spoléhá, zatím nepřinesl průlom.
Ankara zároveň vyslala dvojí signál. Ukrajina získala významný příslib dlouhodobé vojenské podpory a možnost rozšířit vlastní výrobu systémů Patriot. Současně však zprávy z Moskvy naznačují, že Putin se k jednacímu stolu nepřibližuje. Pokud jsou odhady o další eskalaci správné, válka může vstupovat do nebezpečnější fáze — a to nejen na Ukrajině, ale potenciálně i v širším prostoru NATO.