Evropský svrchovaný fond (ESF): Jak by fungoval španělský plán na společný dluh EU za 850 miliard eur ročně

Ve dnech 8. a 9. července 2026 představilo Španělsko návrh, který by mohl zásadně přetvořit evropské finance: Evropský svrchovaný fond (European Sovereign Facility, ESF). Tento dobrovolný mechanismus společného půjčování by umožnil Evropské komisi získávat až 850 miliard eur ročně jménem zúčastněných členských států, čímž by vznikl hluboký a likvidní bezpečný dluhopisový trh EU, a to bez zvýšení celkového veřejného dluhu . Plán má však k realizaci daleko. Čelí ostrému politickému odporu zejména ze strany severských států, především Německa a Nizozemska, a jeho úspěch závisí na tom, zda se zapojí dostatek zemí – a především Berlín.

Jak by Evropský svrchovaný fond fungoval

ESF je koncipován jako trvalý, stálý mechanismus, nikoli jako další jednorázový krizový fond typu Next Generation EU (NGEU) v hodnotě 750 miliard eur . Zde jsou hlavní principy:

• Dobrovolná účast: Členské státy se mohou rozhodnout, zda se zapojí. Fond centralizuje část jejich národních emisí dluhu do celounijních dluhopisů .
• Obrovský rozsah: Roční emise by mohly dosáhnout 850 miliard eur, pokud by se zapojilo všech 27 členských států, Evropský stabilizační mechanismus (ESM) a Evropský nástroj finanční stability (EFSF). To by EU umožnilo vybudovat zásobu společného dluhu v hodnotě 5 bilionů eur během pěti let .
• Podmínka fiskální disciplíny: Aby se předešlo obavám z „morálního hazardu“, který blokoval předchozí návrhy společného dluhu, musí zúčastněné země dodržovat fiskální pravidla EU .

Španělský neformální dokument argumentuje, že by EU měla přejít od role nadnárodního emitenta k emitentovi suverénního typu a využívat Evropskou komisi k provádění části běžného půjčování členských států . Pokud by se nepřipojily všechny státy, Španělsko počítá s možností menší verze fondu fungujícího pouze s podmnožinou ochotných zemí .

Slibované úspory

Hlavním ekonomickým argumentem pro ESF je, že sloučení národních emisí dluhu pod úvěrový rating EU AAA/AA by odstranilo „národní roztříštěnost“, která nutí země jako Itálie, Španělsko a Řecko platit výrazně vyšší výnosy než Německo .

• Nižší náklady na půjčky: Španělský ministr hospodářství Carlos Cuerpo uvedl, že by plán ušetřil „miliardy eur ročních úrokových nákladů pro daňové poplatníky“, ačkoli přesná čísla v eurech nebo bazických bodech nebyla oficiálně zveřejněna .
• Rozsah potenciálních úspor: Podle briefingu Evropského parlamentu z roku 2025 by samotné náklady na půjčky NGEU mohly do roku 2030 dosáhnout 10,8 miliardy eur ročně . Rozsah ESF je zhruba desetkrát větší než NGEU, což naznačuje, že potenciální úspory z odstranění výnosové roztříštěnosti by byly podstatně vyšší .
• Reálný benchmark: Koncem června 2026 činil spread mezi italskými desetiletými dluhopisy a německými Bundy asi 73 bazických bodů, což znamená, že si Itálie půjčuje o 0,73 procentního bodu dráže než Německo . Odstranění této prémie u emisí v hodnotě stovek miliard eur ročně by přineslo obrovské kumulativní úspory.

Klíčová proměnná: Účast Německa

Aby ESF vytvořil skutečně hluboké a likvidní bezpečné aktivum, které by mohlo konkurovat americkým státním dluhopisům, Německo se musí zapojit. Bez německé bonity a objemu emisí by dluhopisy fondu postrádaly status „bezpečného aktiva“, na němž stojí celá logika úspor .

Španělsko argumentuje, že v německém ústavním rámci existují právní cesty, jak účast umožnit, ale získat příslib Berlína zůstává ústřední politickou výzvou . Skupina 16 zemí EU vedená Portugalskem, včetně Španělska, Itálie, Francie a dalších, již lobbuje za rozšíření společného půjčování, což signalizuje širokou podporu jihu a periferie . Propast mezi severem a jihem je však stále hluboká.

Politický odpor severských států

Návrh ESF přichází v napjatém politickém prostředí. Hlavní opozice přichází z:

• Německa a Nizozemska: Obě země opakovaně vyjádřily silné výhrady nebo přímý odpor k trvalému společnému půjčování . Němečtí a nizozemští představitelé se obávají, že mutualizovaný dluh snižuje motivaci k národní fiskální disciplíně a že by se staly faktickými ručiteli za zadluženější země .
• „Šetrného“ bloku: Rakousko, Švédsko, Dánsko a další se v této otázce historicky stavěly na stranu Německa a argumentovaly proti mutualizaci .
• Nové napětí: V květnu 2026 vypukl politický spor, když Německo a Nizozemsko obvinily Španělsko, že použilo až 10 miliard eur z unijních fondů na obnovu k financování státních penzí namísto určených environmentálních a digitálních projektů . Tento skandál dále narušil důvěru mezi severskými a jižními členskými státy v předvečer debaty o ESF . Evropská komise se postavila za Španělsko, ale politické škody přetrvávají .

Prezidentka ECB Christine Lagardeová návrh přivítala jako „zásluhový výchozí bod pro diskusi“ a uvedla pro Euronews, že by se o něm mělo diskutovat věcně, nikoli z pozice „přes mou mrtvolu“, a zároveň připustila, že náročná jednání teprve přijdou .

Širší strategické cíle

ESF není jen o levnějším půjčování. Má sloužit několika propojeným strategickým cílům:

• Fiskální integrace EU: ESF je zamýšlen jako trvalá centrální fiskální kapacita – další krok za NGEU směrem k plné fiskální unii, kde by se společné emise staly běžným nástrojem, nikoli nouzovou výjimkou .
• Financování obrany a klimatu: Uvolněním národních rozpočtů prostřednictvím nižších úrokových nákladů a vytvořením velkého levného fondu by tento nástroj umožnil masivní nové investice do obrany, zelené transformace a energetické nezávislosti, což je v souladu s agendou strategické autonomie EU .
• Globální rezervní status eura: Vytvoření bezpečného aktiva EU v hodnotě 5 bilionů eur by zpochybnilo dominanci amerických státních dluhopisů a poskytlo euru hluboký a likvidní referenční dluhopisový trh, který potřebuje k tomu, aby mohlo konkurovat dolaru jako globální rezervní měně .
• Protiváha kryptoměnám: Návrh také čelí narativu o digitálních aktivech jako rezervní alternativě tím, že nabízí suverénní, ultra-likvidní evropskou alternativu .

Klíčové upozornění

ESF je v současnosti pouze diskusní materiál předložený Euroskupině 9. července 2026. Nebylo dosaženo žádného rozhodnutí. Čelí významným politickým překážkám, zejména ze strany Německa, a jeho konečná podoba (objem emisí, správa, podmíněnost) je předmětem jednání. Odhady úspor a cíl 5 bilionů eur jsou španělské projekce, nikoli nezávisle auditované údaje. Návrh může být přijat, omezen nebo zcela odložen v závislosti na výsledku jednání o rozpočtu EU a celkovém politickém klimatu.