Evropský svrchovaný fond (ESF): Jak by fungoval španělský plán na společný dluh EU za 850 miliard eur ročně

ESF je koncipován jako trvalý, stálý mechanismus, nikoli jako další jednorázový krizový fond typu Next Generation EU (NGEU) v hodnotě 750 miliard eur . Zde jsou hlavní principy:

• Dobrovolná účast: Členské státy se mohou rozhodnout, zda se zapojí. Fond centralizuje část jejich národních emisí dluhu do celounijních dluhopisů .
• Obrovský rozsah: Roční emise by mohly dosáhnout 850 miliard eur, pokud by se zapojilo všech 27 členských států, Evropský stabilizační mechanismus (ESM) a Evropský nástroj finanční stability (EFSF). To by EU umožnilo vybudovat zásobu společného dluhu v hodnotě 5 bilionů eur během pěti let .
• Podmínka fiskální disciplíny: Aby se předešlo obavám z „morálního hazardu“, který blokoval předchozí návrhy společného dluhu, musí zúčastněné země dodržovat fiskální pravidla EU .

Španělský neformální dokument argumentuje, že by EU měla přejít od role nadnárodního emitenta k emitentovi suverénního typu a využívat Evropskou komisi k provádění části běžného půjčování členských států . Pokud by se nepřipojily všechny státy, Španělsko počítá s možností menší verze fondu fungujícího pouze s podmnožinou ochotných zemí .

Slibované úspory

Hlavním ekonomickým argumentem pro ESF je, že sloučení národních emisí dluhu pod úvěrový rating EU AAA/AA by odstranilo „národní roztříštěnost“, která nutí země jako Itálie, Španělsko a Řecko platit výrazně vyšší výnosy než Německo .

• Nižší náklady na půjčky: Španělský ministr hospodářství Carlos Cuerpo uvedl, že by plán ušetřil „miliardy eur ročních úrokových nákladů pro daňové poplatníky“, ačkoli přesná čísla v eurech nebo bazických bodech nebyla oficiálně zveřejněna .
• Rozsah potenciálních úspor: Podle briefingu Evropského parlamentu z roku 2025 by samotné náklady na půjčky NGEU mohly do roku 2030 dosáhnout 10,8 miliardy eur ročně . Rozsah ESF je zhruba desetkrát větší než NGEU, což naznačuje, že potenciální úspory z odstranění výnosové roztříštěnosti by byly podstatně vyšší .
• Reálný benchmark: Koncem června 2026 činil spread mezi italskými desetiletými dluhopisy a německými Bundy asi 73 bazických bodů, což znamená, že si Itálie půjčuje o 0,73 procentního bodu dráže než Německo . Odstranění této prémie u emisí v hodnotě stovek miliard eur ročně by přineslo obrovské kumulativní úspory.

Klíčová proměnná: Účast Německa

Aby ESF vytvořil skutečně hluboké a likvidní bezpečné aktivum, které by mohlo konkurovat americkým státním dluhopisům, Německo se musí zapojit. Bez německé bonity a objemu emisí by dluhopisy fondu postrádaly status „bezpečného aktiva“, na němž stojí celá logika úspor .

Španělsko argumentuje, že v německém ústavním rámci existují právní cesty, jak účast umožnit, ale získat příslib Berlína zůstává ústřední politickou výzvou . Skupina 16 zemí EU vedená Portugalskem, včetně Španělska, Itálie, Francie a dalších, již lobbuje za rozšíření společného půjčování, což signalizuje širokou podporu jihu a periferie . Propast mezi severem a jihem je však stále hluboká.

Politický odpor severských států

Návrh ESF přichází v napjatém politickém prostředí. Hlavní opozice přichází z:

• Německa a Nizozemska: Obě země opakovaně vyjádřily silné výhrady nebo přímý odpor k trvalému společnému půjčování . Němečtí a nizozemští představitelé se obávají, že mutualizovaný dluh snižuje motivaci k národní fiskální disciplíně a že by se staly faktickými ručiteli za zadluženější země .
• „Šetrného“ bloku: Rakousko, Švédsko, Dánsko a další se v této otázce historicky stavěly na stranu Německa a argumentovaly proti mutualizaci .
• Nové napětí: V květnu 2026 vypukl politický spor, když Německo a Nizozemsko obvinily Španělsko, že použilo až 10 miliard eur z unijních fondů na obnovu k financování státních penzí namísto určených environmentálních a digitálních projektů . Tento skandál dále narušil důvěru mezi severskými a jižními členskými státy v předvečer debaty o ESF . Evropská komise se postavila za Španělsko, ale politické škody přetrvávají .

Prezidentka ECB Christine Lagardeová návrh přivítala jako „zásluhový výchozí bod pro diskusi“ a uvedla pro Euronews, že by se o něm mělo diskutovat věcně, nikoli z pozice „přes mou mrtvolu“, a zároveň připustila, že náročná jednání teprve přijdou .

Širší strategické cíle

ESF není jen o levnějším půjčování. Má sloužit několika propojeným strategickým cílům:

• Fiskální integrace EU: ESF je zamýšlen jako trvalá centrální fiskální kapacita – další krok za NGEU směrem k plné fiskální unii, kde by se společné emise staly běžným nástrojem, nikoli nouzovou výjimkou .
• Financování obrany a klimatu: Uvolněním národních rozpočtů prostřednictvím nižších úrokových nákladů a vytvořením velkého levného fondu by tento nástroj umožnil masivní nové investice do obrany, zelené transformace a energetické nezávislosti, což je v souladu s agendou strategické autonomie EU .
• Globální rezervní status eura: Vytvoření bezpečného aktiva EU v hodnotě 5 bilionů eur by zpochybnilo dominanci amerických státních dluhopisů a poskytlo euru hluboký a likvidní referenční dluhopisový trh, který potřebuje k tomu, aby mohlo konkurovat dolaru jako globální rezervní měně .
• Protiváha kryptoměnám: Návrh také čelí narativu o digitálních aktivech jako rezervní alternativě tím, že nabízí suverénní, ultra-likvidní evropskou alternativu .

Klíčové upozornění

ESF je v současnosti pouze diskusní materiál předložený Euroskupině 9. července 2026. Nebylo dosaženo žádného rozhodnutí. Čelí významným politickým překážkám, zejména ze strany Německa, a jeho konečná podoba (objem emisí, správa, podmíněnost) je předmětem jednání. Odhady úspor a cíl 5 bilionů eur jsou španělské projekce, nikoli nezávisle auditované údaje. Návrh může být přijat, omezen nebo zcela odložen v závislosti na výsledku jednání o rozpočtu EU a celkovém politickém klimatu.