Volkswagen čelí historické krizi: až 100 000 propuštěných a zavření čtyř továren

Volkswagen navíc plánuje zredukovat modelovou nabídku až o polovinu – zbaví se nerentabilních modelů a zaměří se na méně typů vozů s vyšší marží . Firma také hodlá snížit výdaje na výzkum a vývoj o 15 % oproti pětiletému rozpočtu a podle dostupných zpráv je širším cílem snížit náklady do roku 2028 o 20 % .

Co stojí za krizí

Volkswagen se do této situace dostal pod tlakem tří souběžných faktorů:

• Čínská konkurence: Čínští výrobci automobilů získali významný podíl na globálním trhu a Volkwagen podráží jak cenou, tak technologií elektromobilů. To je označováno za největší hrozbu pro koncern .
• Americká cla: Generální ředitel Oliver Blume ve vlastní prezentaci na výroční tiskové konferenci v červnu 2026 uvedl, že přímé a nepřímé dopady amerických cel činí zhruba 5 miliard eur .
• Slábnoucí evropská poptávka a strukturální nadvýroba: Nákladné německé továrny Volkswagenu jsou výrazně nevytížené a koncern čelí zhoršující se konkurenční pozici na domácím trhu .

Osudový okamžik pro generálního ředitele Olivera Bluma

Blume čelí tomu, co analytici označují za největší zkoušku jeho vedení. Akcionáři na něj tlačí, aby ukázal, že restrukturalizace postupuje dostatečně rychle – tím spíš po varovném snížení výhledu ze strany BMW, které vyvolalo poplach v celém německém automobilovém průmyslu . Zasedání dozorčí rady 9. července je všeobecně popisováno jako osudový okamžik pro jeho setrvání ve funkci .

Blumeův plán není jen o úsporách nákladů. Podle agentury Reuters představuje také pokus o prolomení zaběhnuté struktury řízení koncernu, která dlouhá léta zpomalovala rozhodování tím, že odborům a spolkové zemi Dolní Sasko dávala právo veta u zásadních rozhodnutí .

Odpor odborů a Dolního Saska

Odpor je tvrdý a koordinovaný:

• Odbory IG Metall a podniková rada stanovily vůči uzavírání továren „červenou linii“. Předák odborů Thorsten Gröger označil plán za „hlubokou ránu do srdce pracovité pracovní síly VW“ a prohlásil, že vedení „se musí připravit na odpor, jaký si nedokáže představit“ .
• Dolní Sasko, které vlastní 20 % akcií VW a má křeslo v dozorčí radě, výslovně prohlásilo, že „nepřistoupí na žádný postup, který by považoval zavírání továren za údajně snadné řešení“ .
• Německá spolková vláda rovněž signalizovala, že chce domácímu zavírání továren zabránit, i když zdůraznila, že konečné rozhodnutí je na vedení firmy .
• Dělníci protestovali před červencovým zasedáním rady – pískali na píšťalky, mávali rudými odborářskými vlajkami pod transparenty s nápisem „gemeinsam stark“ – „společně silní“ .

Kde se spor nachází

Zasedání dozorčí rady 9. července je kritickým bodem obratu. Podle struktury řízení Volkswagenu mají odbory polovinu křesel v radě a mohou blokovat zásadní rozhodnutí, zatímco Dolní Sasko má díky svému 20% podílu blokační menšinu. Blume varoval, že pokud rada návrh zamítne, svolá mimořádnou valnou hromadu .

Klíčový komplikující faktor: plán by porušil prosincovou dohodu z roku 2024 s odbory IG Metall, která výměnou za 35 000 „sociálně únosných“ propouštění do roku 2030 zavírání továren vylučovala . Současný návrh tuto dohodu výrazně překračuje a není jasné, jaká by byla záložní varianta, pokud rada plán zamítne. Pokud bude návrh odmítnut, hrozí Volkswagenu vleklá patová situace v době, kdy se jeho konkurenční pozice rychle zhoršuje – čínští rivalové postupují a tlak cel sílí .