Volkswagen navíc plánuje zredukovat modelovou nabídku až o polovinu – zbaví se nerentabilních modelů a zaměří se na méně typů vozů s vyšší marží . Firma také hodlá snížit výdaje na výzkum a vývoj o 15 % oproti pětiletému rozpočtu
a podle dostupných zpráv je širším cílem snížit náklady do roku 2028 o 20 %
.
Volkswagen se do této situace dostal pod tlakem tří souběžných faktorů:
Blume čelí tomu, co analytici označují za největší zkoušku jeho vedení. Akcionáři na něj tlačí, aby ukázal, že restrukturalizace postupuje dostatečně rychle – tím spíš po varovném snížení výhledu ze strany BMW, které vyvolalo poplach v celém německém automobilovém průmyslu . Zasedání dozorčí rady 9. července je všeobecně popisováno jako osudový okamžik pro jeho setrvání ve funkci
.
Blumeův plán není jen o úsporách nákladů. Podle agentury Reuters představuje také pokus o prolomení zaběhnuté struktury řízení koncernu, která dlouhá léta zpomalovala rozhodování tím, že odborům a spolkové zemi Dolní Sasko dávala právo veta u zásadních rozhodnutí .
Odpor je tvrdý a koordinovaný:
Zasedání dozorčí rady 9. července je kritickým bodem obratu. Podle struktury řízení Volkswagenu mají odbory polovinu křesel v radě a mohou blokovat zásadní rozhodnutí, zatímco Dolní Sasko má díky svému 20% podílu blokační menšinu. Blume varoval, že pokud rada návrh zamítne, svolá mimořádnou valnou hromadu .
Klíčový komplikující faktor: plán by porušil prosincovou dohodu z roku 2024 s odbory IG Metall, která výměnou za 35 000 „sociálně únosných“ propouštění do roku 2030 zavírání továren vylučovala . Současný návrh tuto dohodu výrazně překračuje a není jasné, jaká by byla záložní varianta, pokud rada plán zamítne. Pokud bude návrh odmítnut, hrozí Volkswagenu vleklá patová situace v době, kdy se jeho konkurenční pozice rychle zhoršuje – čínští rivalové postupují a tlak cel sílí
.