Vedle ekonomického tlaku se v Číně objevuje také právní protiváha. V dubnu 2026 soud v Chang-čou potvrdil, že zaměstnance nelze propustit pouze proto, že jeho práci dokáže vykonávat systém umělé inteligence . Podobné případy řešily i další čínské soudy; podle dostupných zpráv nemá být zavedení AI považováno za důvod, který automaticky umožní ukončit pracovní poměr nebo jednostranně přenést náklady technologické změny na zaměstnance
.
To ale neznamená, že AI v Číně pracovní místa neovlivňuje. Spíše to vytváří tlak na firmy, aby změny řešily přes reorganizaci, dohodu se zaměstnanci a postupné snižování počtu pracovních míst namísto otevřeného tvrzení, že člověka nahrazují strojem.
V Indii je dopad viditelný zejména v odvětví technologických a softwarových služeb, které zaměstnává velké množství lidí v rutinních a opakovatelných rolích. Země se v první polovině roku 2026 umístila na druhém místě mezi státy zasaženými propouštěním spojeným s AI a připadlo na ni 7,16 % globálních škrtů .
Podle odhadu personální společnosti TeamLease mohlo v indickém technologickém a softwarovém sektoru v roce 2026 zaniknout až 35 000 pracovních míst. Firmy se podle dostupných zpráv zaměřují na produktivitu a automatizaci, zatímco tradiční IT role se zmenšují . Už do května mělo takzvaným tichým propouštěním přijít o práci 10 000 až 15 000 technologických pracovníků
.
Ke škrtům v Indii přistoupily mimo jiné Oracle, Amazon, Meta a Flipkart; jako jeden z faktorů byla uváděna automatizace nebo investice do AI . Dopad se navíc liší podle odvětví. Nejvyšší podíl propouštění vedeného AI připadl na vzdělávání (21,67 %), následovaly finance (14,73 %)
.
Nejvýraznější společný trend v obou zemích lze shrnout takto: technologické firmy propouštějí část zaměstnanců a zároveň horečně hledají nové odborníky na AI.
V Indii vzrostl nábor zaměřený přímo na AI v červnu 2026 o 16 %, přestože celkový nábor v technologickém sektoru meziročně klesl o 3 % . Poptávka se přesouvá od běžných úkolů k pozicím, které vyžadují návrh, dohled a údržbu AI systémů. Proto může být stejný trh současně slabý pro začínající pracovníky a velmi konkurenční u zkušených specialistů.
Podobný posun je patrný i v Číně. Velké technologické společnosti znovu posilují nábor talentů v oblasti AI, což ovlivňuje i volbu studijních oborů na univerzitách a zostřuje konkurenci mezi firmami . Domácí nabídka odborníků ale podle dostupných zpráv stále nestačí rostoucí poptávce
.
Tento přesun doprovází mimořádné investice. Firmy, které omezují počet zaměstnanců, mají v roce 2026 podle odhadu vložit do kapitálových výdajů na AI přibližně 725 miliard dolarů, oproti 410 miliardám v roce 2025 . Zjednodušeně řečeno: méně lidí v některých týmech, více výpočetní kapacity, datových center a specializovaných pracovníků.
Nejde pouze o to, zda AI „bere“ nebo „vytváří“ pracovní místa. Rozhodující je, jaký typ práce mizí a jaký typ vzniká. Rutinní vývoj, testování, zákaznická podpora nebo administrativní úkoly mohou být automatizovány rychleji než specializované role spojené s architekturou systémů, bezpečností, daty a výzkumem.
Globální čísla tento rozpor ilustrují: v prvních pěti měsících roku 2026 zaniklo podle dostupných zpráv více než 116 000 technologických pracovních míst , současně ale prognózy počítají do konce roku s 12 miliony nových pozic souvisejících s AI po celém světě
. Tyto odhady se týkají různých kategorií a metodik, nelze je proto chápat jako přímé vzájemné vyrovnání.
Čína se snaží dopad na zaměstnance částečně brzdit regulací a soudními rozhodnutími. Indie čelí změně především prostřednictvím tržního tlaku na produktivitu ve svém rozsáhlém IT sektoru. Společný výsledek je však podobný: technologický trh práce se nerozpadá rovnoměrně, ale rozděluje se. Tradiční role se potichu zmenšují, zatímco o odborníky na umělou inteligenci firmy svádějí stále tvrdší boj.