Propagace open-source v Ženevě

Čínská diplomatická ofenzíva v oblasti AI se odehrává souběžně s klíčovými akcemi OSN v Ženevě v roce 2026:

• Červenec 2026 – Globální dialog OSN o správě AI (Ženeva). Tato akce byla naplánována na 6.–7. července 2026 a její navrhovaná témata zahrnovala příležitosti a dopady AI, překlenutí digitální propasti, budování kapacit, přístup k technologiím a digitální základy .
• Červen 2026 – Týden otevřeného softwaru OSN. V jeho rámci se konalo zasedání s názvem „Open Source pro AI a nové technologie“, které hodnotilo open source jako bránu k udržitelné budoucnosti umělé inteligence .

Jednání o vývozních omezeních

Dne 7. července 2026 – tedy ve stejném týdnu jako ženevský dialog – přinesla agentura Reuters exkluzivní zprávu, že čínské úřady v uplynulém měsíci jednaly s předními technologickými firmami o možném omezení přístupu k nejpokročilejším čínským AI modelům ze zahraničí, včetně těch, které ještě nebyly uvedeny na trh .

• Jednání vedlo Ministerstvo průmyslu a informačních technologií (MIIT) a účastnili se ho zástupci předních čínských technologických společností .
• Podle Reuters se diskuse týkaly nejméně tří firem: Alibaba, ByteDance a Zhipu AI .
• Plánovaná omezení by se mohla týkat jak nejvýkonnějších čínských open-source modelů, tak i proprietárních, což by znamenalo, že některé modely, které jsou dnes dostupné v zahraničí, by mohly čelit novým bariérám .
• Tento krok navazuje na směrnici z listopadu 2025, která nařizuje státem financovaným projektům datových center v Číně používat domácí AI čipy, což signalizuje širší tlak na technologickou soběstačnost .

Co tato dvojkolejnost prozrazuje

Nejde nutně o rozpor – jde o promyšlenou dvojkolejnou strategii.

Peking chce ovlivňovat pravidla globální správy AI a postavit se do role lídra v budování AI kapacit, zejména pro země, které se obávají prohlubování digitální propasti . Propagace open-source AI na půdě OSN tomuto diplomatickému cíli slouží – buduje dobrou vůli a podporuje širší přijetí čínských nástrojů v zahraničí .

Současně však čínské vedení podle dostupných informací zvažuje, jak omezit přístup ke svým nejpokročilejším AI schopnostem, včetně těch v open-source modelech . Jednání vedená MIIT zrcadlí logiku amerických exportních kontrol na pokročilé čipy a AI modely, ale z čínské strany: Washington již dříve omezil nebo zpřísnil přístup k pokročilým AI čipům a systémům z důvodu národní bezpečnosti .

Stručně řečeno, open-source AI je nástroj vlivu; AI na hranici možností je nástroj moci. Peking může podporovat otevřenost a budování kapacit tam, kde to pomáhá získávat přátele a utvářet normy, zatímco své nejpokročilejší kapacity bude střežit, aby si udržel konkurenční a bezpečnostní pozici . Tento přístup zrcadlí širší americkou strategii, která rovněž kombinuje mezinárodní angažmá v oblasti správy AI s domácím zpřísňováním kontrol citlivých technologií. To naznačuje, že obě velmoci stále více vnímají správu AI jako arénu geopolitické soutěže, nikoli jen technické spolupráce .

Propagace open-source v Ženevě

Čínská diplomatická ofenzíva v oblasti AI se odehrává souběžně s klíčovými akcemi OSN v Ženevě v roce 2026:

• Červenec 2026 – Globální dialog OSN o správě AI (Ženeva). Tato akce byla naplánována na 6.–7. července 2026 a její navrhovaná témata zahrnovala příležitosti a dopady AI, překlenutí digitální propasti, budování kapacit, přístup k technologiím a digitální základy .
• Červen 2026 – Týden otevřeného softwaru OSN. V jeho rámci se konalo zasedání s názvem „Open Source pro AI a nové technologie“, které hodnotilo open source jako bránu k udržitelné budoucnosti umělé inteligence .

Jednání o vývozních omezeních

Dne 7. července 2026 – tedy ve stejném týdnu jako ženevský dialog – přinesla agentura Reuters exkluzivní zprávu, že čínské úřady v uplynulém měsíci jednaly s předními technologickými firmami o možném omezení přístupu k nejpokročilejším čínským AI modelům ze zahraničí, včetně těch, které ještě nebyly uvedeny na trh .

• Jednání vedlo Ministerstvo průmyslu a informačních technologií (MIIT) a účastnili se ho zástupci předních čínských technologických společností .
• Podle Reuters se diskuse týkaly nejméně tří firem: Alibaba, ByteDance a Zhipu AI .
• Plánovaná omezení by se mohla týkat jak nejvýkonnějších čínských open-source modelů, tak i proprietárních, což by znamenalo, že některé modely, které jsou dnes dostupné v zahraničí, by mohly čelit novým bariérám .
• Tento krok navazuje na směrnici z listopadu 2025, která nařizuje státem financovaným projektům datových center v Číně používat domácí AI čipy, což signalizuje širší tlak na technologickou soběstačnost .

Co tato dvojkolejnost prozrazuje

Nejde nutně o rozpor – jde o promyšlenou dvojkolejnou strategii.

Peking chce ovlivňovat pravidla globální správy AI a postavit se do role lídra v budování AI kapacit, zejména pro země, které se obávají prohlubování digitální propasti . Propagace open-source AI na půdě OSN tomuto diplomatickému cíli slouží – buduje dobrou vůli a podporuje širší přijetí čínských nástrojů v zahraničí .

Současně však čínské vedení podle dostupných informací zvažuje, jak omezit přístup ke svým nejpokročilejším AI schopnostem, včetně těch v open-source modelech . Jednání vedená MIIT zrcadlí logiku amerických exportních kontrol na pokročilé čipy a AI modely, ale z čínské strany: Washington již dříve omezil nebo zpřísnil přístup k pokročilým AI čipům a systémům z důvodu národní bezpečnosti .

Stručně řečeno, open-source AI je nástroj vlivu; AI na hranici možností je nástroj moci. Peking může podporovat otevřenost a budování kapacit tam, kde to pomáhá získávat přátele a utvářet normy, zatímco své nejpokročilejší kapacity bude střežit, aby si udržel konkurenční a bezpečnostní pozici . Tento přístup zrcadlí širší americkou strategii, která rovněž kombinuje mezinárodní angažmá v oblasti správy AI s domácím zpřísňováním kontrol citlivých technologií. To naznačuje, že obě velmoci stále více vnímají správu AI jako arénu geopolitické soutěže, nikoli jen technické spolupráce .