Dne 7. července 2026 – tedy ve stejném týdnu jako ženevský dialog – přinesla agentura Reuters exkluzivní zprávu, že čínské úřady v uplynulém měsíci jednaly s předními technologickými firmami o možném omezení přístupu k nejpokročilejším čínským AI modelům ze zahraničí, včetně těch, které ještě nebyly uvedeny na trh .
Nejde nutně o rozpor – jde o promyšlenou dvojkolejnou strategii.
Peking chce ovlivňovat pravidla globální správy AI a postavit se do role lídra v budování AI kapacit, zejména pro země, které se obávají prohlubování digitální propasti . Propagace open-source AI na půdě OSN tomuto diplomatickému cíli slouží – buduje dobrou vůli a podporuje širší přijetí čínských nástrojů v zahraničí
.
Současně však čínské vedení podle dostupných informací zvažuje, jak omezit přístup ke svým nejpokročilejším AI schopnostem, včetně těch v open-source modelech . Jednání vedená MIIT zrcadlí logiku amerických exportních kontrol na pokročilé čipy a AI modely, ale z čínské strany: Washington již dříve omezil nebo zpřísnil přístup k pokročilým AI čipům a systémům z důvodu národní bezpečnosti
.
Stručně řečeno, open-source AI je nástroj vlivu; AI na hranici možností je nástroj moci. Peking může podporovat otevřenost a budování kapacit tam, kde to pomáhá získávat přátele a utvářet normy, zatímco své nejpokročilejší kapacity bude střežit, aby si udržel konkurenční a bezpečnostní pozici . Tento přístup zrcadlí širší americkou strategii, která rovněž kombinuje mezinárodní angažmá v oblasti správy AI s domácím zpřísňováním kontrol citlivých technologií. To naznačuje, že obě velmoci stále více vnímají správu AI jako arénu geopolitické soutěže, nikoli jen technické spolupráce
.