Nešlo přitom pouze o politické prohlášení. Poslanec Malek Šaríatí předložil parlamentu zrychleně projednávaný návrh nazvaný „Podpora jaderných práv íránského národa“. Návrh počítá se třemi hlavními kroky: s formálním odchodem z NPT, se zrušením zákona upravujícího íránské závazky vyplývající z jaderné dohody a s vytvořením nového rámce pro jadernou politiku .

Může jít o změnu íránské jaderné doktríny?

V březnu agentura Reuters informovala, že íránští zastánci tvrdé linie zesílili tlak na změnu jaderné doktríny. V praxi by takový posun mohl znamenat i otevření debaty o vývoji jaderné zbraně jako prostředku k obnovení odstrašení . Rezaího parlamentní výbor je jedním z míst, kde se tento politický tlak promítá do konkrétní legislativy.

To však samo o sobě neznamená, že Írán již rozhodl o výrobě jaderné zbraně. Íránští představitelé současně opakovaně prohlašovali, že Teherán o jaderné zbraně neusiluje a usilovat nebude . Do června 2026 ale nejméně čtyři oficiální íránská vyjádření potvrdila, že možnost odchodu z NPT se aktivně zvažuje . Asociace pro kontrolu zbrojení zároveň potvrdila, že prováděcí návrh byl v parlamentu skutečně předložen .

Případné vystoupení z NPT by navíc automaticky neznamenalo okamžité zahájení jaderného zbrojního programu. Výrazně by však poškodilo současný systém mezinárodního dohledu a odstranilo část právního rámce, který dnes omezuje íránské jaderné aktivity .

Vojenská eskalace v Perském zálivu

Rezaího varování se objevilo v době, kdy se diplomatický spor změnil v otevřenou sérii útoků a odvet. Hlavním ohniskem se stal Hormuzský průliv, klíčová námořní trasa pro přepravu energie.

Konec června: útoky a protiútoky

• 27. června 2026: Americké síly zaútočily na íránská vojenská stanoviště poté, co byl podle Washingtonu napaden dronem nákladní či ropný tanker v Hormuzském průlivu. Íránské revoluční gardy následně oznámily útoky na několik míst spojených s americkou armádou v regionu .
• V průběhu eskalace americké Středisko pro velení v oblasti Blízkého východu (CENTCOM) uvedlo, že zasáhlo íránské sledovací, komunikační a protivzdušné systémy. Íránské revoluční gardy naopak tvrdily, že zničily osm významných amerických vojenských zařízení v Kuvajtu a Bahrajnu .

7. a 8. července: údery na více než 80 cílů

• 7. července: USA zahájily novou vlnu „silných úderů“ proti Íránu. Washington uvedl, že reaguje na útoky na tři obchodní lodě v Hormuzském průlivu . CENTCOM později oznámil zásah více než 80 cílů za použití přesně naváděné munice . Současně Spojené státy zrušily možnost, aby Írán otevřeně prodával ropu na světových trzích .
• 8. července: Prezident Donald Trump prohlásil, že třítýdenní příměří je „u konce“, a pohrozil Íránu, že „zaplatí cenu“ za zablokovaná jednání . Americká armáda pokračovala v útocích i druhý den; podle íránských médií byly exploze slyšet v několika přístavních městech na jihovýchodním pobřeží země .
• 8.–9. července: Íránské námořnictvo a letectvo revolučních gard oznámily společné raketové a dronové útoky na americká vojenská zařízení v Bahrajnu a Kuvajtu. Íránská strana tvrdila, že zasáhla 85 amerických vojenských stanovišť . Mezi zmiňovanými místy byla také infrastruktura ve čtvrti Džuffajr v Manámě, kde sídlí americká 5. flotila .

Proč spolu jaderná hrozba a boje souvisejí

Rezaího výzvy vytvářejí politický a právní rámec pro případnou změnu íránské jaderné doktríny. Každá další americká či izraelská rána dává zastáncům tvrdé linie nový argument, že NPT Íránu neposkytuje bezpečnostní záruky.

Vojenská a legislativní rovina se tak vzájemně posilují:

1. Parlamentní rovina: Návrh na odchod z NPT a změnu domácích zákonů by mohl otevřít cestu k zásadnímu přehodnocení jaderných závazků Íránu .
2. Vojenská rovina: Íránské útoky na americká zařízení v Perském zálivu a incidenty v Hormuzském průlivu představují odvetu, ale také varování před dalšími údery na íránském území.
3. Strategický vzkaz: Teherán naznačuje, že útoky na jeho území a jaderná zařízení mohou vést nejen k regionální vojenské eskalaci, ale také k opuštění dosavadních závazků v oblasti nešíření jaderných zbraní.

Diplomatické úsilí se mezitím dostalo pod další tlak. Červnové memorandum o porozumění se podle dostupných zpráv rozpadlo a Írán pohrozil „úplným zastavením“ jednání . Kombinace bojů v okolí Hormuzského průlivu, omezení íránského vývozu ropy a rostoucích cen energií tak zvýšila riziko, že regionální konflikt přeroste v širší krizi s globálními dopady.

Nešlo přitom pouze o politické prohlášení. Poslanec Malek Šaríatí předložil parlamentu zrychleně projednávaný návrh nazvaný „Podpora jaderných práv íránského národa“. Návrh počítá se třemi hlavními kroky: s formálním odchodem z NPT, se zrušením zákona upravujícího íránské závazky vyplývající z jaderné dohody a s vytvořením nového rámce pro jadernou politiku .

Může jít o změnu íránské jaderné doktríny?

V březnu agentura Reuters informovala, že íránští zastánci tvrdé linie zesílili tlak na změnu jaderné doktríny. V praxi by takový posun mohl znamenat i otevření debaty o vývoji jaderné zbraně jako prostředku k obnovení odstrašení . Rezaího parlamentní výbor je jedním z míst, kde se tento politický tlak promítá do konkrétní legislativy.

To však samo o sobě neznamená, že Írán již rozhodl o výrobě jaderné zbraně. Íránští představitelé současně opakovaně prohlašovali, že Teherán o jaderné zbraně neusiluje a usilovat nebude . Do června 2026 ale nejméně čtyři oficiální íránská vyjádření potvrdila, že možnost odchodu z NPT se aktivně zvažuje . Asociace pro kontrolu zbrojení zároveň potvrdila, že prováděcí návrh byl v parlamentu skutečně předložen .

Případné vystoupení z NPT by navíc automaticky neznamenalo okamžité zahájení jaderného zbrojního programu. Výrazně by však poškodilo současný systém mezinárodního dohledu a odstranilo část právního rámce, který dnes omezuje íránské jaderné aktivity .

Vojenská eskalace v Perském zálivu

Rezaího varování se objevilo v době, kdy se diplomatický spor změnil v otevřenou sérii útoků a odvet. Hlavním ohniskem se stal Hormuzský průliv, klíčová námořní trasa pro přepravu energie.

Konec června: útoky a protiútoky

• 27. června 2026: Americké síly zaútočily na íránská vojenská stanoviště poté, co byl podle Washingtonu napaden dronem nákladní či ropný tanker v Hormuzském průlivu. Íránské revoluční gardy následně oznámily útoky na několik míst spojených s americkou armádou v regionu .
• V průběhu eskalace americké Středisko pro velení v oblasti Blízkého východu (CENTCOM) uvedlo, že zasáhlo íránské sledovací, komunikační a protivzdušné systémy. Íránské revoluční gardy naopak tvrdily, že zničily osm významných amerických vojenských zařízení v Kuvajtu a Bahrajnu .

7. a 8. července: údery na více než 80 cílů

• 7. července: USA zahájily novou vlnu „silných úderů“ proti Íránu. Washington uvedl, že reaguje na útoky na tři obchodní lodě v Hormuzském průlivu . CENTCOM později oznámil zásah více než 80 cílů za použití přesně naváděné munice . Současně Spojené státy zrušily možnost, aby Írán otevřeně prodával ropu na světových trzích .
• 8. července: Prezident Donald Trump prohlásil, že třítýdenní příměří je „u konce“, a pohrozil Íránu, že „zaplatí cenu“ za zablokovaná jednání . Americká armáda pokračovala v útocích i druhý den; podle íránských médií byly exploze slyšet v několika přístavních městech na jihovýchodním pobřeží země .
• 8.–9. července: Íránské námořnictvo a letectvo revolučních gard oznámily společné raketové a dronové útoky na americká vojenská zařízení v Bahrajnu a Kuvajtu. Íránská strana tvrdila, že zasáhla 85 amerických vojenských stanovišť . Mezi zmiňovanými místy byla také infrastruktura ve čtvrti Džuffajr v Manámě, kde sídlí americká 5. flotila .

Proč spolu jaderná hrozba a boje souvisejí

Rezaího výzvy vytvářejí politický a právní rámec pro případnou změnu íránské jaderné doktríny. Každá další americká či izraelská rána dává zastáncům tvrdé linie nový argument, že NPT Íránu neposkytuje bezpečnostní záruky.

Vojenská a legislativní rovina se tak vzájemně posilují:

1. Parlamentní rovina: Návrh na odchod z NPT a změnu domácích zákonů by mohl otevřít cestu k zásadnímu přehodnocení jaderných závazků Íránu .
2. Vojenská rovina: Íránské útoky na americká zařízení v Perském zálivu a incidenty v Hormuzském průlivu představují odvetu, ale také varování před dalšími údery na íránském území.
3. Strategický vzkaz: Teherán naznačuje, že útoky na jeho území a jaderná zařízení mohou vést nejen k regionální vojenské eskalaci, ale také k opuštění dosavadních závazků v oblasti nešíření jaderných zbraní.

Diplomatické úsilí se mezitím dostalo pod další tlak. Červnové memorandum o porozumění se podle dostupných zpráv rozpadlo a Írán pohrozil „úplným zastavením“ jednání . Kombinace bojů v okolí Hormuzského průlivu, omezení íránského vývozu ropy a rostoucích cen energií tak zvýšila riziko, že regionální konflikt přeroste v širší krizi s globálními dopady.