Bank of England varuje před finančními riziky umělé inteligence

Proč se centrální banka obává právě teď

Bank of England (BoE) ve svých pravidelných zprávách o finanční stabilitě opakovaně upozorňuje, že umělá inteligence se z technologického tématu stává také makroekonomickým a finančním rizikem. Nejde jen o to, zda firmy dokážou na AI vydělat. Problémem může být i způsob, jakým jsou růst a výstavba datových center financovány, jak investoři obchodují s akciemi a jak banky nové systémy používají.

Ve zprávě z prosince 2025 výbor Financial Policy Committee (FPC) uvedl, že „riziko významné korekce trhu vzrostlo“ ^R. BoE zároveň konstatovala, že valuace mnoha rizikových aktiv zůstávají výrazně napjaté, především u technologických společností zaměřených na AI ^B.

Přepjaté valuace a sázky na dluh

Podle prosincové zprávy jsou akcie firem spojených s umělou inteligencí oceněny výrazně výše, než by odpovídalo některým tradičním měřítkům. Reuters uvedl, že britská centrální banka spojila zhoršení hrozeb pro finanční systém mimo jiné s nafouknutými valuacemi společností působících v AI ^R.

Riziko zvyšuje skutečnost, že na růst těchto akcií nesází pouze investoři z vlastních prostředků. K nákupům si půjčují také hedgeové fondy a další investoři. Pokud by se očekávání ohledně ziskovosti AI zhoršila, nucené prodeje zadlužených pozic by mohly pokles trhu urychlit ^R. BoE již v říjnu 2025 varovala, že globální trhy může zasáhnout prudký propad, pokud se nálada investorů vůči AI obrátí ^R.

Výstavba AI infrastruktury se stále více opírá o dluh

Dosavadní investice do AI infrastruktury byly podle BoE z velké části financovány hotovostními toky velkých, ziskových technologických firem a emisemi akcií. Dluhové financování však rychle roste, včetně významné role soukromých úvěrových trhů ^B.

BoE odhadla, že z očekávaných 5 bilionů dolarů investic do AI v příštích pěti letech by přibližně polovina mohla být financována dluhem ^E. To neznamená, že celý současný rozmach je už nyní převážně dluhový. Znamená to ale, že případný pokles hodnoty AI aktiv by se mohl přenést z akciových trhů do širšího úvěrového systému.

První varovné signály se podle dostupných zpráv objevují také u swapů úvěrového selhání (CDS) firem, které se při financování investic více opírají o dluh ^N. Vyšší dlouhodobé úrokové sazby navíc zvyšují náklady financování a mohou zpochybnit udržitelnost investičního boomu, právě když se AI začíná promítat i do širšího okruhu technologických a čipových akcií ^B. Červencová zpráva BoE z roku 2026 dodala, že dluhové struktury související s AI jsou stále složitější a méně průhledné ^B.

Stejné algoritmy mohou zesílit tržní šok

Další riziko se týká používání podobných modelů a obchodních strategií napříč finančním sektorem. Pokud by banky, fondy a další instituce reagovaly na stejná data podobným způsobem, mohly by během stresové situace současně zaujímat stejné pozice nebo se jich zbavovat.

BoE ve své analýze z dubna 2025 uvedla, že pokročilé AI obchodní strategie mohou vést k více korelovaným pozicím finančních firem a k podobnému chování v době napětí. Tím by se původní šok mohl dále zesílit ^B. Akademická analýza citující FPC tento mechanismus popisuje jako riziko, které může „zintenzivnit šoky a oslabit odolnost“ ^B.

FPC zatím nepovažuje používání pokročilé generativní nebo autonomní AI ve finančním systému za prokázané systémové riziko. V březnu 2026 však uvedl, že rizika mohou růst, potenciálně rychle, protože finanční instituce chtějí nasazení pokročilejších systémů rozšiřovat ^B.

Problém vysvětlitelnosti a autonomních agentů

Regulátoři řeší také otázku, zda finanční instituce rozumějí rozhodnutím, která AI vytváří. U generativních a takzvaných agentních systémů — tedy nástrojů schopných samostatně plánovat a provádět kroky — může být obtížné vysvětlit, proč systém určitou pozici otevřel, úvěr schválil nebo riziko vyhodnotil konkrétním způsobem.

BoE upozornila na netransparentnost výstupů AI, zejména u generativních a agentních systémů ^L. Zároveň sleduje, jak britské banky závodí v nasazování agentní AI a jaká nová rizika to vytváří pro dohled ^R. Konkrétní formulace, podle níž by kombinace nízké vysvětlitelnosti a rostoucí autonomie mohla vést k pozicím, kterým instituce samy nerozumějí, pochází z externí analýzy, nikoli přímo z dokumentu BoE ^L.

AI zvyšuje i zranitelnost bank vůči útokům

Reuters v červenci 2026 uvedl, že BoE mezi nově zdůrazněná nebezpečí zařadila také vyšší zranitelnost bank vůči kybernetickým útokům ^R. AI může pomáhat s odhalováním podvodů a řízením rizik, zároveň ale rozšiřuje počet systémů, datových toků a externích dodavatelů, na nichž finanční instituce závisejí.

Kybernetická bezpečnost patří mezi hlavní provozní priority, které v souvislosti s AI zmiňují také centrální banky v průzkumu Bank for International Settlements (BIS) ^B.

Varování BIS a srovnání s dotcom bublinou

Obavy BoE zapadají do širšího pohledu centrálních bank. BIS ve své Ekonomické zprávě za rok 2026 varovala, že intenzivní soutěž o vedoucí pozici v AI může podporovat další přeinvestování. Pokud se očekávané výnosy nedostaví, hrozí prudký obrat ^B.

Pět největších hyperscalerů — tedy poskytovatelů rozsáhlé cloudové a datové infrastruktury — má podle BIS vynaložit na kapitálové výdaje v oblasti AI více než 1 bilion dolarů. To vyvolává otázky ohledně udržitelnosti současného hospodářského růstu ^B. BIS zároveň upozorňuje, že růst úrokových sazeb a zklamání z návratnosti AI by mohly finanční zranitelnosti zesílit ^B.

V USA přirovnává část debaty současný boom k dotcom bublině z přelomu tisíciletí. Návrh interní zprávy ministerstva financí, o němž informoval server NOTUS, údajně uváděl, že AI firmy jsou do americké ekonomiky zapojeny hlouběji než jejich internetoví předchůdci a že pokles trhu by mohl zasáhnout celý ekonomický ekosystém ^N. Vedení ministerstva však návrh veřejně odmítlo ^N.

Podobné obavy obsahoval také dopis kongresového výboru z října 2025. Ten připomněl, že Nasdaq po prasknutí dotcom bubliny klesl o 77 %, a uvedl odhad, podle něhož by odvětví AI potřebovalo do roku 2030 dosahovat ročních tržeb 2 bilionů dolarů, aby pokrylo předpokládané náklady na datová centra ^S. Jde však o argumenty a odhady z kongresového dohledu, nikoli o potvrzení, že současný vývoj musí skončit stejným scénářem.

Co se z dostupných zdrojů nepotvrdilo

Dostupné podklady nepotvrzují v konkrétní podobě tvrzení, že Evropská centrální banka nařídila bankám předkládat podrobné plány kybernetické ochrany AI. Nezávisle ověřeno nebylo ani tvrzení o iniciativě Financial Stability Boardu zaměřené na přísnější ochranu před riziky agentní AI nebo o konkrétním vymáhání pravidel unijního aktu o umělé inteligenci.

Stejně tak nelze z dostupných zdrojů vyvodit, že současná výstavba AI infrastruktury je již z většiny financována dluhem. Oficiální materiál BoE uvádí, že dosud převažovaly hotovostní toky a akciové financování, zatímco dluh roste rychle ^BE.

Závěr

BoE neříká, že umělá inteligence sama o sobě způsobí další finanční krizi. Upozorňuje ale, že několik rizik se může v nepříznivém okamžiku spojit: přepjaté valuace, půjčkami financované sázky investorů, rychle rostoucí dluh firem, podobné reakce obchodních modelů, netransparentní autonomní systémy a kybernetické útoky.

Pokud by investoři přestali věřit v rychlé a vysoké výnosy z AI, pokles akcií by se mohl přes dluhové trhy a pákové pozice přenést do širšího finančního systému. BIS tento scénář doplňuje varováním před neudržitelným přeinvestováním a možnými dopady na hospodářský růst. Pro centrální banky tak AI už není pouze otázkou technologické politiky, ale také otázkou odolnosti finančního systému.