Řecký lodní jackpot: Jak sankce G7 umožnily výdělky 3,8 miliardy na ruské ropě

Cenový strop G7 na ruskou ropu měl jediný cíl: omezit příjmy Moskvy z války a zároveň udržet globální trhy zásobené. Realita je ale jiná. Politika měla nečekaný vedlejší účinek – řeckým lodním společnostem umožnila legálně vydělat miliardy dolarů na přepravě ruské suroviny, a to právě díky konstrukci samotného sankčního režimu.

Kde se vzaly miliardy

Podle analýzy Financial Times zveřejněné 7. července 2026 vydělaly řecké lodní společnosti za poslední tři roky na přepravě ruské ropy nejméně 3,8 miliardy dolarů . Tato částka zahrnuje pouze hlavní námořní trasy, pro které jsou k dispozici údaje o cenách, takže skutečné příjmy jsou pravděpodobně ještě vyšší . Analýza započítala 389 milionů barelů přepravených řeckými tankery; dalších 153 milionů barelů bylo vyloučeno, protože neexistovala žádná cenová data .

Celý mechanismus byl v souladu s pravidly G7 zcela legální. Od prosince 2022 mohou západní společnosti poskytovat lodní dopravu, pojištění a další námořní služby pro ruskou ropu pouze v případě, že se prodává za cenu nepřesahující stanovený strop – původně 60 dolarů za barel. Jakmile cena ruské ropy Urals klesla pod tuto hranici, řecké firmy se na trh masivně vrátily a v polovině roku 2025 zajišťovaly až 40 % veškerého exportu ruské ropy .

Největším jednotlivým příjemcem byla společnost Dynacom Tankers, kterou založil řecký miliardář George Prokopiou. Ta od července 2023 vydělala na přepravě ruské ropy nejméně 915 milionů dolarů . Mezi další nejvýdělečnější firmy patří Olympic Shipping & Management (součást skupiny Onassis, 404+ milionů dolarů), Stealth Maritime (200+ milionů dolarů) a Polembros Shipping (200+ milionů dolarů) . Z dvaceti společností, které od června 2023 vydělaly na přepravě ruské ropy nejvíce, je osm řeckých .

Problémy v samotném jádru sankcí

Celá epizoda odhaluje několik strukturálních slabin přístupu cenového stropu G7:

Strop funguje, jen když je tržní cena nad ním. Když ruská ropa Urals přirozeně klesla pod 60 dolarů za barel, mohly řecké firmy legálně poskytovat plné západní služby (dopravu i pojištění) bez jakéhokoli omezení. Strop se stal irelevantním . Jinak řečeno, cenový strop je kontraproduktivní právě ve chvíli, kdy by tržní podmínky již samy o sobě omezovaly ruské příjmy.

Masivní prodej tankerů do „stínové flotily“. Vedle přímé přepravy prodali řečtí rejdaři odhadem 55 % tankerů, které nyní operují v ruské „stínové flotile“. Jen za tyto prodeje lodí získali v letech 2022 až 2024 zhruba 3,7 miliardy dolarů . Tyto tankery nyní působí zcela mimo jurisdikci G7 a přepravují ruskou ropu do Asie, na Blízký východ a do Afriky, aniž by dodržovaly cenový strop .

Vymáhání je nejednotné a geopoliticky rozdělené. V polovině roku 2026 strop 60 dolarů za barel aktivně vymáhaly pouze Spojené státy . Ostatní členové G7 buď snížili své prahové hodnoty pod 50 dolarů za barel, nebo vymáhání fakticky zastavili . Evropská komise v březnu 2026 veřejně vyzvala USA k „důslednému vymáhání“ stropu poté, co Washington pozastavil některé sankce související s ropou .

Úpravy cenového stropu zaostávají za trhem. 18. sankční balíček EU z července 2025 snížil strop z 60 na 47,60 dolaru za barel a zavedl dynamický mechanismus úprav (15 % pod šest měsíců starou průměrnou cenou Uralsu) . Kritici ale namítají, že to stále nebrání obcházení sankcí prostřednictvím stínové flotily nebo poskytovatelů služeb ze zemí mimo G7 .

Co může cenový strop nahradit: zákaz námořních služeb

V reakci na řecký výdělek i celkové selhání vymáhání zvažují G7 a EU zásadní změnu: nahradit cenový strop úplným zákazem veškerých západních námořních služeb pro vývoz ruské ropy .

Klíčový vývoj v čase:

• Prosinec 2025 – Agentura Reuters exkluzivně informovala, že představitelé G7 a EU diskutují o úplném zákazu západních námořních služeb (včetně pojištění, financování, zprostředkování a registrace vlajky) pro jakoukoli loď přepravující ruskou ropu, bez ohledu na cenu .
• 6. února 2026 – Evropská komise formálně navrhla nový sankční balíček, který nahrazuje cenový strop úplným zákazem námořních služeb souvisejících s vývozem ruské ropy . Tento zákaz by fakticky zastavil legální obchod, který řecké firmy využívaly, protože většina těchto lodí je závislá na pojištění a službách z EU .
• 26. února 2026 – EU uznala, že před zavedením zákazu musí koordinovat postup s ostatními zeměmi G7 .
• Červen 2026 – Lídři G7 se zavázali zpřísnit ropné sankce, ale skupina zůstala rozdělená v otázce, jak agresivně postupovat, přičemž USA tlačily na nejpřísnější vymáhání .

Klíčová nejistota: Zákaz námořních služeb vyžaduje jednomyslný souhlas všech 27 členských států EU a paralelní přijetí partnery v G7. Ke začátku července 2026 ještě nebyl zaveden . Odborníci v oboru pochybují, zda lze zákaz efektivně vymáhat vzhledem k rozsahu ruské stínové flotily, která čítá několik set tankerů operujících bez západního pojištění .

Shrnutí

Cenový strop G7 byl pečlivě kalibrován: měl snížit ruské příjmy, aniž by vyvolal globální šok v dodávkách. Řecké výdělky ale ukazují, že nejzákladnější konstrukční prvek stropu – povolení legálního obchodu, když jsou tržní ceny nízké – vytváří miliardovou mezeru pro přepravce z EU. Navrhovaný zákaz námořních služeb by tuto mezeru uzavřel, ale představuje také výraznou eskalaci, která by donutila Rusko spoléhat se výhradně na svou stínovou flotilu. To vyvolává otázky o vymahatelnosti, pojištění a riziku ropných skvrn z neregulovaných tankerů.