Německý europoslanec Michael Bloss následně atmosféru v sále popsal jako „lynčující náladu“ a označil ji za ostudnou .
V souvislosti s reakcí na skandování se v některých zprávách objevuje jméno předsedkyně Evropského parlamentu Roberty Metsolové. Dostupné podklady ale neobsahují přímý, ověřený citát, v němž by Metsolová sama veřejně hrozila konkrétními sankcemi nebo disciplinárním řízením.
Výrok, podle kterého to „není můj typ politiky“, pronesl podle dostupné reportáže nizozemský europoslanec Malik Azmani z frakce Renew Europe, který návrh v parlamentu zastřešoval . To je důležité rozlišení: veřejně doložený tlak na potrestání účastníků skandování směřoval na Metsolovou, nikoli od ní.
Na její kabinet se obrátila delegace nevládních organizací, která požadovala postih za pokřikování. K možným sankcím vyzvala také skupina Renew Europe . Objevily se rovněž zprávy, že finští europoslanci Sebastian Tynkkänen a dánský europoslanec Kristoffer Storm čelí vyšetřování kvůli údajným rasistickým výrokům a online obtěžování; oficiální stížnost byla zaslána předsedkyni parlamentu . Přesný stav případných disciplinárních řízení však z dostupných zdrojů není jasný.
Zastánci tvrdí, že pravidla mají členským státům usnadnit návraty lidí, kterým bylo zamítnuto právo pobytu nebo azyl. Euronews návrh označil za nejtvrdší posun v migrační politice EU za několik desetiletí . Kritici však upozorňují především na rozsah donucovacích opatření.
Mezi nejspornější prvky patří:
International Rescue Committee označil návratová centra za „právní černé díry“, v nichž nelze zaručit účinnou ochranu práv . Koalice 70 lidskoprávních organizací varovala před vznikem systému připomínajícího imigrační vymáhání známé ze Spojených států .
Amnesty International odsoudila jak samotné skandování, tak obsah návratového nařízení.
Pokřik „send them back“ organizace Amnesty International France a další lidskoprávní skupiny označily za odlidšťující a diskriminační rétoriku, která může normalizovat xenofobii přímo v evropské instituci . Amnesty zároveň označila nové zadržovací a deportační pravomoci za represivní a za hrozbu pro základní práva .
Organizace upozornila zejména na možné rozšíření zadržování, delší dobu vazby a přesouvání lidí do center mimo území EU. Obavy se týkají také zásady nenavracení neboli non-refoulement — zákazu vracet člověka do země, kde mu hrozí pronásledování nebo jiné vážné porušení práv .
Pro schválení návrhu se vytvořila většina kolem středopravicové Evropské lidové strany (EPP), která získala podporu pravicových a krajně pravicových frakcí včetně ECR a Patriots for Europe . Italská premiérka Giorgia Meloniová výsledek označila za „velký úspěch“ .
Hlasování v Evropském parlamentu však samo o sobě ještě neznamená okamžité uplatňování pravidel. Návratové nařízení musí formálně schválit také vlády všech 27 členských států EU . Právě během této fáze budou podle lidskoprávních organizací klíčové záruky pro žadatele o azyl, rodiny s dětmi a lidi, kterým v zemi původu hrozí pronásledování.
Největší spor se tak nevede jen o rychlejší deportace. Jde také o to, zda bude jejich provádění podléhat dostatečné soudní kontrole a zda se politická rétorika z parlamentního sálu promítne do pravidel, která zachovají základní lidská práva.