Emiráty po odchodu z OPEC zvyšují těžbu k rekordům. Kartel čelí nové zkoušce

Generální ředitel divize ADNOC Upstream Musabbeh al-Kaabi označil odchod za „suverénní rozhodnutí“ vedené dlouhodobými strategickými a ekonomickými zájmy země. Společnost cílí na těžební kapacitu 5 milionů barelů denně ^R.

Mezinárodní energetická agentura (IEA) očekává, že produkce SAE tuto hranici překročí v příštím roce. ADNOC chce zároveň rozvíjet nekonvenční projekty typu „shale“, tedy těžbu ropy a plynu z obtížněji dostupných ložisek, které dříve omezovaly kvóty OPEC+ ^RR.

Dlouholetý spor o kvóty se uzavřel bez kompromisu

Kořeny rozhodnutí sahají do dlouhodobého sporu o produkční základnu SAE. Země tvrdila, že její kvóta neodpovídá investicím ADNOC do rozšiřování kapacit. Přibližně jeden milion barelů denně volné kapacity tak zůstával nevyužitý, zatímco limity produkci držely zhruba v pásmu 3 až 3,5 milionu barelů denně ^RANK.

SAE byly vedle Saúdské Arábie jediným členem OPEC s výraznou rezervní kapacitou, kterou bylo možné rychle využít ke zvýšení nabídky na trhu. Abu Dhabi však dospělo k závěru, že jeho národní zájmy lépe poslouží samostatná těžební politika než rámec OPEC ^RA.

Rozhodnutí oznámené 28. dubna navíc nebylo předem konzultováno se Saúdskou Arábií ani s dalšími členy. Členství SAE tak skončilo po 59 letech jediným oznámením, které bylo následně popisováno jako rozhodnutí učiněné „jedním telefonátem“ ^RN.

OPEC+ se snaží ukázat kontinuitu

První schůzka bez SAE proběhla 3. května. Saúdská Arábie, Rusko, Irák, Kuvajt, Kazachstán, Alžírsko a Omán se dohodly na zvýšení společné červnové kvóty o symbolických 188 000 barelů denně ^RBO.

Krok měl demonstrovat, že odchod významného producenta nenarušil schopnost aliance koordinovat dodávky. Zároveň však OPEC+ přišel z výpočtů své kvótové základny přibližně o 3,5 milionu barelů denně. Tím se snížil jeho vliv na globální nabídku i na ceny ropy ^RRO.

Zvýšená produkce SAE přidává na trh další barely a zesiluje konkurenci mezi producenty v Perském zálivu. To vytváří tlak na pokles cen, zejména pokud by se k volnější těžební politice přidali další členové ^RI. Analytici a delegáti zatím očekávají, že zbývající země OPEC+ budou spolupracovat i nadále, ale jejich disciplína je nyní méně přesvědčivá ^R.

Irák naznačuje, že SAE nemusí být poslední

Nejkonkrétnější varování přišlo z Iráku, druhého největšího producenta v OPEC. Bagdád koncem června signalizoval, že může kartel opustit, pokud nedostane vyšší produkční kvótu ^RI.

Případný odchod Iráku by z rámce koordinovaných omezení vyňal šestého největšího producenta surové ropy na světě. Saúdská Arábie by se podle analytiků ocitla v ještě izolovanější pozici jako hlavní prosazovatel pravidel kartelu ^I.

Podobnému tlaku čelí i další státy s rozsáhlou těžební kapacitou, například Kuvajt a Kazachstán. OPEC+ se tak podle některých hodnocení může postupně měnit z disciplinovaného kartelu na volnější uskupení producentů ^O.

Odchod SAE je čtvrtým vystoupením z OPEC+ v posledních letech po odchodu Angoly, Ekvádoru a Kataru. Žádný z těchto států však nebyl tak významným producentem jako Spojené arabské emiráty ^R.

Co bude dál

Bezprostřední rozpad OPEC+ se zatím nepotvrdil. Zbývající členové mají podle dostupných vyjádření zájem na pokračování koordinace ^R. Rychlý růst těžby a vývozu SAE ale ukázal, co může následovat, když významný producent přestane respektovat společné limity.

Krátkodobě to znamená více ropy na trhu a silnější tlak na ceny. Dlouhodobě bude klíčové, zda OPEC+ dokáže nabídnout členům s rostoucí kapacitou věrohodnější kvóty. Pokud ne, irácká hrozba může být prvním viditelným signálem širšího uvolnění aliance, nikoli jen izolovaným sporem.

Zdroje: ^{R R R R B R R A R N I C K O}