Podobný trend byl patrný i u vývozu. Předběžná data společností Kpler a Vortexa, které sledují pohyb tankerů, ukázala, že vývoz ropy a kondenzátu ze SAE dosáhl v červnu rekordních 3,7 milionu barelů denně. Překonal tak předchozí maximum z dubna 2020 .
Odchod z OPEC uvolnil prostor pro ambicióznější expanzi státní energetické společnosti ADNOC. Firma chce během příštích dvou let zadat zakázky na růstové a těžební projekty až za 55 miliard dolarů .
Generální ředitel divize ADNOC Upstream Musabbeh al-Kaabi označil odchod za „suverénní rozhodnutí“ vedené dlouhodobými strategickými a ekonomickými zájmy země. Společnost cílí na těžební kapacitu 5 milionů barelů denně .
Mezinárodní energetická agentura (IEA) očekává, že produkce SAE tuto hranici překročí v příštím roce. ADNOC chce zároveň rozvíjet nekonvenční projekty typu „shale“, tedy těžbu ropy a plynu z obtížněji dostupných ložisek, které dříve omezovaly kvóty OPEC+ .
Kořeny rozhodnutí sahají do dlouhodobého sporu o produkční základnu SAE. Země tvrdila, že její kvóta neodpovídá investicím ADNOC do rozšiřování kapacit. Přibližně jeden milion barelů denně volné kapacity tak zůstával nevyužitý, zatímco limity produkci držely zhruba v pásmu 3 až 3,5 milionu barelů denně .
SAE byly vedle Saúdské Arábie jediným členem OPEC s výraznou rezervní kapacitou, kterou bylo možné rychle využít ke zvýšení nabídky na trhu. Abu Dhabi však dospělo k závěru, že jeho národní zájmy lépe poslouží samostatná těžební politika než rámec OPEC .
Rozhodnutí oznámené 28. dubna navíc nebylo předem konzultováno se Saúdskou Arábií ani s dalšími členy. Členství SAE tak skončilo po 59 letech jediným oznámením, které bylo následně popisováno jako rozhodnutí učiněné „jedním telefonátem“ .
První schůzka bez SAE proběhla 3. května. Saúdská Arábie, Rusko, Irák, Kuvajt, Kazachstán, Alžírsko a Omán se dohodly na zvýšení společné červnové kvóty o symbolických 188 000 barelů denně .
Krok měl demonstrovat, že odchod významného producenta nenarušil schopnost aliance koordinovat dodávky. Zároveň však OPEC+ přišel z výpočtů své kvótové základny přibližně o 3,5 milionu barelů denně. Tím se snížil jeho vliv na globální nabídku i na ceny ropy .
Zvýšená produkce SAE přidává na trh další barely a zesiluje konkurenci mezi producenty v Perském zálivu. To vytváří tlak na pokles cen, zejména pokud by se k volnější těžební politice přidali další členové . Analytici a delegáti zatím očekávají, že zbývající země OPEC+ budou spolupracovat i nadále, ale jejich disciplína je nyní méně přesvědčivá .
Nejkonkrétnější varování přišlo z Iráku, druhého největšího producenta v OPEC. Bagdád koncem června signalizoval, že může kartel opustit, pokud nedostane vyšší produkční kvótu .
Případný odchod Iráku by z rámce koordinovaných omezení vyňal šestého největšího producenta surové ropy na světě. Saúdská Arábie by se podle analytiků ocitla v ještě izolovanější pozici jako hlavní prosazovatel pravidel kartelu .
Podobnému tlaku čelí i další státy s rozsáhlou těžební kapacitou, například Kuvajt a Kazachstán. OPEC+ se tak podle některých hodnocení může postupně měnit z disciplinovaného kartelu na volnější uskupení producentů .
Odchod SAE je čtvrtým vystoupením z OPEC+ v posledních letech po odchodu Angoly, Ekvádoru a Kataru. Žádný z těchto států však nebyl tak významným producentem jako Spojené arabské emiráty .
Bezprostřední rozpad OPEC+ se zatím nepotvrdil. Zbývající členové mají podle dostupných vyjádření zájem na pokračování koordinace . Rychlý růst těžby a vývozu SAE ale ukázal, co může následovat, když významný producent přestane respektovat společné limity.
Krátkodobě to znamená více ropy na trhu a silnější tlak na ceny. Dlouhodobě bude klíčové, zda OPEC+ dokáže nabídnout členům s rostoucí kapacitou věrohodnější kvóty. Pokud ne, irácká hrozba může být prvním viditelným signálem širšího uvolnění aliance, nikoli jen izolovaným sporem.
Zdroje:
Podobný trend byl patrný i u vývozu. Předběžná data společností Kpler a Vortexa, které sledují pohyb tankerů, ukázala, že vývoz ropy a kondenzátu ze SAE dosáhl v červnu rekordních 3,7 milionu barelů denně. Překonal tak předchozí maximum z dubna 2020 .
Odchod z OPEC uvolnil prostor pro ambicióznější expanzi státní energetické společnosti ADNOC. Firma chce během příštích dvou let zadat zakázky na růstové a těžební projekty až za 55 miliard dolarů .
Generální ředitel divize ADNOC Upstream Musabbeh al-Kaabi označil odchod za „suverénní rozhodnutí“ vedené dlouhodobými strategickými a ekonomickými zájmy země. Společnost cílí na těžební kapacitu 5 milionů barelů denně .
Mezinárodní energetická agentura (IEA) očekává, že produkce SAE tuto hranici překročí v příštím roce. ADNOC chce zároveň rozvíjet nekonvenční projekty typu „shale“, tedy těžbu ropy a plynu z obtížněji dostupných ložisek, které dříve omezovaly kvóty OPEC+ .
Kořeny rozhodnutí sahají do dlouhodobého sporu o produkční základnu SAE. Země tvrdila, že její kvóta neodpovídá investicím ADNOC do rozšiřování kapacit. Přibližně jeden milion barelů denně volné kapacity tak zůstával nevyužitý, zatímco limity produkci držely zhruba v pásmu 3 až 3,5 milionu barelů denně .
SAE byly vedle Saúdské Arábie jediným členem OPEC s výraznou rezervní kapacitou, kterou bylo možné rychle využít ke zvýšení nabídky na trhu. Abu Dhabi však dospělo k závěru, že jeho národní zájmy lépe poslouží samostatná těžební politika než rámec OPEC .
Rozhodnutí oznámené 28. dubna navíc nebylo předem konzultováno se Saúdskou Arábií ani s dalšími členy. Členství SAE tak skončilo po 59 letech jediným oznámením, které bylo následně popisováno jako rozhodnutí učiněné „jedním telefonátem“ .
První schůzka bez SAE proběhla 3. května. Saúdská Arábie, Rusko, Irák, Kuvajt, Kazachstán, Alžírsko a Omán se dohodly na zvýšení společné červnové kvóty o symbolických 188 000 barelů denně .
Krok měl demonstrovat, že odchod významného producenta nenarušil schopnost aliance koordinovat dodávky. Zároveň však OPEC+ přišel z výpočtů své kvótové základny přibližně o 3,5 milionu barelů denně. Tím se snížil jeho vliv na globální nabídku i na ceny ropy .
Zvýšená produkce SAE přidává na trh další barely a zesiluje konkurenci mezi producenty v Perském zálivu. To vytváří tlak na pokles cen, zejména pokud by se k volnější těžební politice přidali další členové . Analytici a delegáti zatím očekávají, že zbývající země OPEC+ budou spolupracovat i nadále, ale jejich disciplína je nyní méně přesvědčivá .
Nejkonkrétnější varování přišlo z Iráku, druhého největšího producenta v OPEC. Bagdád koncem června signalizoval, že může kartel opustit, pokud nedostane vyšší produkční kvótu .
Případný odchod Iráku by z rámce koordinovaných omezení vyňal šestého největšího producenta surové ropy na světě. Saúdská Arábie by se podle analytiků ocitla v ještě izolovanější pozici jako hlavní prosazovatel pravidel kartelu .
Podobnému tlaku čelí i další státy s rozsáhlou těžební kapacitou, například Kuvajt a Kazachstán. OPEC+ se tak podle některých hodnocení může postupně měnit z disciplinovaného kartelu na volnější uskupení producentů .
Odchod SAE je čtvrtým vystoupením z OPEC+ v posledních letech po odchodu Angoly, Ekvádoru a Kataru. Žádný z těchto států však nebyl tak významným producentem jako Spojené arabské emiráty .
Bezprostřední rozpad OPEC+ se zatím nepotvrdil. Zbývající členové mají podle dostupných vyjádření zájem na pokračování koordinace . Rychlý růst těžby a vývozu SAE ale ukázal, co může následovat, když významný producent přestane respektovat společné limity.
Krátkodobě to znamená více ropy na trhu a silnější tlak na ceny. Dlouhodobě bude klíčové, zda OPEC+ dokáže nabídnout členům s rostoucí kapacitou věrohodnější kvóty. Pokud ne, irácká hrozba může být prvním viditelným signálem širšího uvolnění aliance, nikoli jen izolovaným sporem.
Zdroje: