Klíčové faktory, které uvádějí představitelé a média:

• Vyčerpané zásoby střel Patriot – Ukrajina spotřebovala veškeré zásoby jediných systémů schopných ničit rakety Iskander a Zircon .
• Nedostatečná výroba u spojenců – Zelenskyj a další představitelé uvedli, že západní výroba protibalistických střel nebyla navýšena na úroveň skutečně potřebnou k ochraně civilistů .
• Rostoucí ruská závislost na balistických raketách – Balistické střely létají rychleji a po vyšších trajektoriích než řízené střely, takže je mnohem obtížnější je sestřelit bez specializovaných a dobře zásobených systémů .

Útok si vyžádal nejméně 22 mrtvých a více než 100 zraněných v Kyjevě a okolí. Přímo zasaženy byly obytné domy .

Zelenského naléhavé požadavky na summitu NATO v Ankaře

Prezident Zelenskyj odcestoval na summit NATO do Ankary (7.–8. července 2026) bezprostředně po útoku a přivezl s sebou několik naléhavých požadavků:

1. Okamžité dodávky dalších systémů Patriot a střel – Zelenskyj přímo apeloval na USA a evropské spojence, aby poskytli další baterie Patriot a střely PAC-3 potřebné k zastavení balistických raket. Uvedl, že „nedostatečné dodávky“ amerických střel nechávají Kyjev bezbranný vůči balistickým útokům .

2. Dohoda o raketové výměně s Německem – Ukrajina navrhla, aby Německo poskytlo své současné zásoby střel Patriot ihned výměnou za budoucí výrobu střel z ukrajinského obranného průmyslu. Bylo zapotřebí rozhodnutí Německa ještě během summitu .

3. Vytvoření „protibalistické koalice“ – Zelenskyj vyzval NATO, aby formálně vytvořilo koalici zemí, které by se věnovaly dodávkám a výrobě protibalistických systémů ve velkém měřítku. Argumentoval, že Evropa potřebuje „dostupné, sériově vyráběné protibalistické systémy již dnes“ .

4. Navýšení výroby u spojenců – Na summitu Zelenskyj naléhal na spojence, aby zvýšili průmyslovou výrobu střel. Označil za „absurdní“, že výroba nebyla navýšena na úroveň potřebnou k ochraně civilních životů v moderní době .

5. Protivzdušná obrana jako hlavní výsledek summitu – Ještě před summitem i během něj Zelenskyj trval na tom, že konkrétní závazky v oblasti protivzdušné obrany musí být jedním z klíčových výstupů jednání v Ankaře. Prohlásil, že „protivzdušná obrana musí být jedním z klíčových výsledků, pokud Aliance ještě pro své členy něco znamená“ .

Zelenskyj také využil summitu k přímému lobování u amerického prezidenta Donalda Trumpa a evropských lídrů, aby nezdržovali slíbené dodávky. Napsal dopis Trumpovi a Kongresu, v němž naléhavě žádal o okamžitou pomoc se systémy protivzdušné obrany .

Klíčové faktory, které uvádějí představitelé a média:

• Vyčerpané zásoby střel Patriot – Ukrajina spotřebovala veškeré zásoby jediných systémů schopných ničit rakety Iskander a Zircon .
• Nedostatečná výroba u spojenců – Zelenskyj a další představitelé uvedli, že západní výroba protibalistických střel nebyla navýšena na úroveň skutečně potřebnou k ochraně civilistů .
• Rostoucí ruská závislost na balistických raketách – Balistické střely létají rychleji a po vyšších trajektoriích než řízené střely, takže je mnohem obtížnější je sestřelit bez specializovaných a dobře zásobených systémů .

Útok si vyžádal nejméně 22 mrtvých a více než 100 zraněných v Kyjevě a okolí. Přímo zasaženy byly obytné domy .

Zelenského naléhavé požadavky na summitu NATO v Ankaře

Prezident Zelenskyj odcestoval na summit NATO do Ankary (7.–8. července 2026) bezprostředně po útoku a přivezl s sebou několik naléhavých požadavků:

1. Okamžité dodávky dalších systémů Patriot a střel – Zelenskyj přímo apeloval na USA a evropské spojence, aby poskytli další baterie Patriot a střely PAC-3 potřebné k zastavení balistických raket. Uvedl, že „nedostatečné dodávky“ amerických střel nechávají Kyjev bezbranný vůči balistickým útokům .

2. Dohoda o raketové výměně s Německem – Ukrajina navrhla, aby Německo poskytlo své současné zásoby střel Patriot ihned výměnou za budoucí výrobu střel z ukrajinského obranného průmyslu. Bylo zapotřebí rozhodnutí Německa ještě během summitu .

3. Vytvoření „protibalistické koalice“ – Zelenskyj vyzval NATO, aby formálně vytvořilo koalici zemí, které by se věnovaly dodávkám a výrobě protibalistických systémů ve velkém měřítku. Argumentoval, že Evropa potřebuje „dostupné, sériově vyráběné protibalistické systémy již dnes“ .

4. Navýšení výroby u spojenců – Na summitu Zelenskyj naléhal na spojence, aby zvýšili průmyslovou výrobu střel. Označil za „absurdní“, že výroba nebyla navýšena na úroveň potřebnou k ochraně civilních životů v moderní době .

5. Protivzdušná obrana jako hlavní výsledek summitu – Ještě před summitem i během něj Zelenskyj trval na tom, že konkrétní závazky v oblasti protivzdušné obrany musí být jedním z klíčových výstupů jednání v Ankaře. Prohlásil, že „protivzdušná obrana musí být jedním z klíčových výsledků, pokud Aliance ještě pro své členy něco znamená“ .

Zelenskyj také využil summitu k přímému lobování u amerického prezidenta Donalda Trumpa a evropských lídrů, aby nezdržovali slíbené dodávky. Napsal dopis Trumpovi a Kongresu, v němž naléhavě žádal o okamžitou pomoc se systémy protivzdušné obrany .