Hrozby pro eurozónu podle nové zprávy ESM: Růst pod 1 %, vyšší inflace a fiskální křehkost

Hrozby identifikované pro ekonomiku eurozóny

• Geopolitické napětí a fragmentace obchodu: Americká cla a politická nejistota zatížily globální i evropský obchod, a to i přes počáteční pozitivní efekt předzásobení vývozů .
• Energetický šok: Konflikt na Blízkém východě vyvolal nový nárůst cen energií, což je primární riziko pro růst a inflaci v roce 2026. ESM varuje, že by to mohlo stlačit růst eurozóny pod 1 % .
• Přetrvávající strukturální zranitelnosti: Dlouhodobé výzvy jako nízký růst produktivity, stárnutí populace, nedostatečná digitalizace a změna klimatu nadále erodují potenciální produkt a fiskální udržitelnost .
• Fiskální křehkost několika členských států: Fiskální základy zůstávají křehké kvůli vysokému zadlužení, ukončení pandemické podpory a novým výdajovým tlakům (obrana, energetická transformace) .
• Klimatické přírodní katastrofy: Společný dokument ESM a EIOPA se konkrétně zaměřuje na makroekonomická, fiskální a finančně-stabilní rizika vyplývající z rostoucího počtu klimatických přírodních katastrof .

Klíčová zjištění o ekonomických dopadech

Projekce růstu HDP

• Skutečnost za rok 2025: Eurozóna v roce 2025 rostla o 1,4 %, což je lepší výsledek, než se očekávalo, tažený domácí poptávkou .
• Prognóza na rok 2026: Růst je projektován na 0,8 %–0,9 %, výrazně zpomalený energetickým šokem a dopadem cel .
• Výhled na roky 2027–2028: Postupné oživení na 1,2 %–1,3 % v roce 2027 a 1,4 %–1,5 % v roce 2028, a to za podmínky, že energetický šok bude dočasný .
• Negativní scénář: ESM varuje, že pokud energetický šok přetrvá, růst eurozóny by mohl klesnout pod 1 % i po lepším než očekávaném roce 2025 .

Rizika inflace

• 2025: Průměrná inflace dosáhla 2,1 %, tedy blízko cíle .
• 2026: Očekává se růst inflace na 2,6 %, tažený vyššími cenami energií v důsledku konfliktu na Blízkém východě .
• Od roku 2027 dále: Inflace by se měla opět snižovat směrem k cíli ECB ve výši 2 %, jakmile odezní vliv cen energií, za předpokladu žádné další eskalace .

Fiskální zranitelnosti

• Ukončení platnosti obecné únikové doložky a návrat fiskálních pravidel omezují národní rozpočty.
• Mnoho vlád eurozóny čelí obtížným volbám mezi vyššími výdaji na obranu, investicemi do klimatu a konsolidací dluhu .
• Evropská komise odhaduje, že dodržování doporučených čistých výdajových trajektorií by znamenalo mírně restriktivní fiskální postoj, což by mohlo dále tlumit krátkodobý růst .

Politická doporučení

Na základě Výroční zprávy ESM a souvisejících dokumentů EU jsou hlavní doporučení:

• Prohloubení jednotného trhu (zejména v oblasti financí a energetiky) a diverzifikace globálních obchodních vztahů s cílem snížit zranitelnost vůči geopolitickým šokům .
• Strategické využití evropských finančních zdrojů, včetně rámce Next Generation EU, na podporu investic a strukturálních reforem .
• Prosazení nového rámce ekonomického řízení k obnově fiskálních rezerv při zachování flexibility pro výdaje na obranu a klima .
• Budování odolnosti vůči změně klimatu, včetně zlepšení pojištění a mechanismů sdílení rizik (jak zdůrazňuje dokument ESM a EIOPA) .
• Realizace reforem zvyšujících produktivitu (digitalizace, trh práce, konkurence) k řešení dlouhodobého brzdění potenciálního růstu .

Důkazy z oficiálních zdrojů jsou konzistentní, s výhradou, že projekce inflace a růstu jsou podmíněny předpokladem, že energetický cenový šok zůstane dočasný. Jakákoli eskalace nebo prodloužené narušení by mohlo výhled výrazně zhoršit.

Shrnutí

První zpráva ESM o stabilitě eurozóny kreslí obraz ekonomiky, která sice v roce 2025 překvapila růstem, ale čelí hned několika vážným hrozbám. Kombinace drahých energií obchodní války a vnitřních strukturálních problémů může snadno srazit růst pod 1 % a znovu roztočit inflaci. Klíčem k odvrácení horšího scénáře je podle ESM jednotný postup – od prohloubení vnitřního trhu po obezřetnou fiskální politiku.