Kuba čelí nejhorší humanitární krizi za desetiletí: Americká palivová blokáda ničí zdravotnictví, zásobování vodou i potravinami

Šest měsíců poté, co administrativa Donalda Trumpa spustila palivovou blokádu – vyvolanou lednovou intervencí USA ve Venezuele, výkonným nařízením z 29. ledna hrozícím cly každé zemi, která dodá ropu na Kubu, a následným zpřísněním sankcí v květnu a červnu –, zažívá Kuba humanitární krizi, kterou Organizace spojených národů označuje za „energetické vyhladovění“ . Krize ochromila sektory závislé na palivech napříč celým ostrovem a zhruba 9 milionů lidí je postiženo nedostatkem potravin, léků a elektřiny .

Opatření USA v lednu, květnu a polovině června 2026

Blokáda se rozvinula ve třech fázích:

• Leden 2026: USA vojensky zasáhly ve Venezuele, svrhly Nicoláse Madura a přerušily vývoz venezuelské ropy na Kubu, která byla hlavním zdrojem paliva pro ostrov . 29. ledna Trump vydal výkonné nařízení, kterým pohrozil „sekundárními cly“ každé zemi, jež bude dodávat ropu na Kubu, čímž fakticky zablokoval dodávky paliva od třetích stran .
• Květen 2026: Ministr zahraničí Marco Rubio oznámil nové sankce vůči Kubě, které vyhnaly zahraniční společnosti z ostrova a prohloubily energetickou krizi . Experti OSN označili lednové nařízení za formu „energetického vyhladovění“, které ohrožuje lidská práva .
• Polovina června 2026: Trumpova administrativa uvalila sankce přímo na kubánskou národní ropnou společnost . Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk vyhlásil humanitární nouzi a označil USA za přímo odpovědné za rozsáhlé škody .

Přídělový systém paliv a kolaps energetiky

Kuba začátkem února 2026 oznámila komplexní strategii přídělového systému paliv s cílem chránit základní služby . Palivo je nyní vyhrazeno výhradně pro vozidla záchranné služby a kritickou infrastrukturu. Jen v březnu 2026 zažila země tři celostátní výpadky proudu . Pravidelné odstávky elektřiny narušují provoz domácností, nemocnic i veřejné dopravy . V polovině května pravidelné denní výpadky přesahovaly 20 hodin .

Produkce potravin a zemědělství

Podle zprávy Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR) klesla produkce potravin k červnu 2026 o 60 % . Nedostatek paliv zastavil zemědělské stroje, zavlažovací čerpadla i přepravu potravin z venkova do měst . Humanitární hodnocení organizace ACAPS uvádí vážné narušení dodavatelských řetězců potravin ve všech regionech Kuby . Ceny potravin vzrostly o 18 %, protože energetická krize narušila zemědělskou výrobu, zpracování, chlazení i distribuci .

Přístup k vodě

Téměř 3 miliony Kubánců denně trpí nedostatkem vody, protože vodohospodářský systém ostrova pracuje pouze s 37 % potřebného paliva, uvádí agentura Associated Press . Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) informoval, že 2,7 milionu lidí je postiženo nedostatkem vody, hygieny a sanitace (WASH) . Vodovodní síť je z 84 % závislá na elektřině .

Kolaps zdravotnictví

• 96 000 lékařských zákroků bylo odloženo, z toho 11 000 operací dětí . Odhady naznačují, že do konce roku 2026 by počet neprovedených operací mohl dosáhnout 160 000 .
• Více než 300 dětských operací týdně postrádá základní léky, kyslík a anestezii .
• K dispozici je pouze 30 % základních léků, uvedl rezidentní koordinátor OSN .
• 67 000 dětem hrozí, že přijdou o očkování .
• Dialýza ledvin je narušena a nemocnice fungují za častých výpadků proudu .
• Odhadem 32 000 nastávajících matek nemusí během těhotenství absolvovat doporučené minimum tří ultrazvuků .

Kojenecká úmrtnost

Kojenecká úmrtnost se za posledních deset let zdvojnásobila – ze 4,0 na 9,9 na 1 000 živě narozených k polovině roku 2026 . Recenzovaná studie v časopise PMC odhaduje, že pokud by kojenecká úmrtnost zůstala nezměněna, přežilo by od roku 2018 přibližně 1 800 dětí více . Úmrtnost dětí do pěti let vzrostla ze 6,0 na 8,3 na 1 000 živě narozených . Místopředseda kubánské vlády Eduardo Martínez Díaz 3. července připustil, že kojenecká úmrtnost dosáhla 9,3 na 1 000 živě narozených, což je dvojnásobek nejlepšího historického rekordu .

Dětská onkologická léčba

Míra přežití dětí s rakovinou klesla z přibližně 80–85 % na 65 % od doby, kdy se blokáda zostřila . OSN to přímo připisuje nedostatku chemoterapeutik, anestezie a chirurgického materiálu způsobenému palivovou blokádou a sankcemi . Kuba v každém okamžiku léčí zhruba 1 400 dětí s rakovinou, přičemž ročně je diagnostikováno přibližně 400 nových případů dětské onkologie . Vedoucí dětské onkologie z Onkologického a radiobiologického institutu v Havaně uvedla, že pokles přímo souvisí s americkým embargem .

Dostupnost léků

Recenzovaný článek v PMC uvádí, že americké sankce Kubě zakazují nákup lékařské technologie obsahující byť jen 10 % amerických součástek, což prohlubuje nedostatek léků . Do března 2026 byla hladina 80 % ze 401 doma vyráběných základních léků pod požadovanou úrovní a léky byly dostupné převážně na černém trhu za ceny nedostupné pro většinu pacientů pobírajících státní plat . Rezidentní koordinátor OSN uvedl, že je dostupných pouze 30 % základních léků a 67 000 dětem hrozí, že přijdou o očkování .

---

Klíčové zdroje: Úřad OSN pro lidská práva (červen 2026) , humanitární hodnocení ACAPS , Reuters , AP , Foreign Policy , Forbes , NBC News , recenzovaná lékařská literatura a prohlášení kubánského místopředsedy vlády .