Šest sil, které během jediného měsíce srazily saúdskou ropnou přirážku

1. Hormuzský průliv se částečně otevřel

Nejdůležitějším impulzem bylo obnovení tankerové dopravy přes Hormuzský průliv. Před vypuknutím války mezi Spojenými státy a Íránem 28. února proplouvalo průlivem přibližně 90 až 110 plavidel denně. Na vrcholu krize se provoz propadl o více než 90 % ^R.

Po dohodě o příměří z poloviny června se doprava začala vracet. V týdnu od 15. do 21. června bylo zaznamenáno 125 průjezdů, nejvíce od začátku války ^C. Do konce června proplulo průlivem více než 20 tankerů s přibližně 35 miliony barelů ropy, což zvýšilo vývoz z Perského zálivu zhruba na 75 % předválečné úrovně ^P.

Saúdská Arábie podle dat společnosti Kpler přepravila přes Hormuz od 17. června do začátku července asi 34 milionů barelů ropy. To je více než dvojnásobek objemu 15 milionů barelů přepravených od března do 17. června ^C.

Průliv ale nebyl zcela bez rizika. Zůstával pouze částečně splavný a politicky sporný. Pro trh však stačilo, že se začal obnovovat tok fyzických dodávek. Reuters uvedl, že rostoucí přeprava přes Hormuz oslabila křivku Brentu a přispěla k přebytku ropy s okamžitým dodáním ^R.

2. Terminál Ras Tanura znovu začal nakládat

Saudi Aramco koncem června obnovilo nakládku ropy v terminálu Ras Tanura po téměř čtyřměsíční přestávce. U terminálu nakládaly ropu dva obří tankery typu VLCC, z nichž každý může přepravit přibližně dva miliony barelů; další tanker čekal poblíž ^R.

Návrat tohoto exportního uzlu odstranil část úzkého hrdla, které během konfliktu podporovalo vysoké ceny za okamžitě dostupné barely. Ve stejný den dosáhla přeprava ropy přes Hormuz nejvyšší úrovně od začátku války ^R.

3. Čínské dovozy klesly na osmileté minimum

Na straně poptávky přišel výrazný šok z Číny, největšího světového dovozce ropy. Čínský dovoz surové ropy klesl v květnu 2026 na 7,79 milionu barelů denně, což bylo nejméně od října 2017 ^B.

Ve srovnání s rekordním průměrem 11,6 milionu barelů denně v roce 2025 šlo přibližně o třetinový pokles ^RB. Čínské rafinerie omezily zpracování téměř o 20 % proti předválečné úrovni, na zhruba 8,4 milionu barelů denně. Část z nich uspíšila údržbu, jiné jednoduše snížily výrobu paliv ^R.

Výpadek poptávky byl pro trh významný: přibližně tři miliony barelů denně odpovídají zhruba součtu spotřeby ropy v Itálii a Francii ^L. Banka JPMorgan však upozornila, že více než polovina poklesu čínské poptávky může být dočasná a že dovoz by se mohl začít zotavovat od srpna ^C.

4. Do Asie se dostalo více fyzické ropy

Obnovená doprava přes Hormuz se spojila s rostoucími dodávkami z Blízkého východu. Pro asijské rafinerie to znamenalo lepší dostupnost suroviny právě v době, kdy se jejich nákupní aktivita zmenšovala.

Reuters 26. června uvedl, že spotový trh s ropou klesal kvůli rostoucím dodávkám z Blízkého východu. Průzkum mezi čtyřmi zdroji z odvětví tehdy předpokládal snížení srpnové ceny Arab Light o 6,50 až 8 dolarů za barel, na prémii 1,50 až 3 dolary nad průměrem kotací Dubai a Oman ^R.

Skutečně oznámené snížení o 11 dolarů tak podle pozdějších zpráv překonalo původní očekávání trhu ^BTTC.

5. Cena ropy se vrátila k předválečným úrovním

S obnovením dodávek se vytratila část geopolitické rizikové přirážky. Severomořský Brent 29. června uzavřel na 71,99 dolaru za barel, tedy na úrovni naposledy zaznamenané den před vypuknutím bojů na konci února ^P. Dne 6. července klesl Brent na 71,51 dolaru, zatímco americká ropa WTI se obchodovala pod 69 dolary ^TT.

Reuters 26. června informoval o přibližně dvouprocentním poklesu cen ropy po obnovení přepravy přes Hormuz, přestože bezpečnostní rizika zcela nezmizela ^R. Slabší spotové ceny pak vytvořily přímý tlak na nižší oficiální prodejní ceny Aramca pro následující měsíc ^R.

6. Křivka Brentu přešla do contanga

Významný signál přišel z trhu futures. Šestiměsíční spread Brentu se v roce 2026 poprvé překlopil do záporu: ropa s okamžitým dodáním se obchodovala levněji než kontrakty s dodáním až za šest měsíců ^R.

Tato struktura se označuje jako contango. Obvykle naznačuje, že je ropy v nejbližším období dostatek a že trh počítá s vyšší cenou v budoucnu, mimo jiné kvůli nákladům na skladování a financování. První měsíční kontrakt na zářijový Brent se 3. července obchodoval pod každým z následujících pěti kontraktů ^R.

Trh tak přešel od válečné backwardace, při níž byly okamžitě dostupné barely výrazně dražší než pozdější dodávky, ke struktuře odpovídající uvolněné krátkodobé nabídce. Ještě koncem dubna se červnový kontrakt na Brent obchodoval nad 108 dolary za barel ^C.

Jak do sebe jednotlivé faktory zapadají

Všechny uvedené síly působily během několika týdnů stejným směrem: snižovaly cenu nedostatku, která se během války promítla do saúdské přirážky.

Ještě začátkem června se Arab Light pro asijské zákazníky prodával s prémií blízko několika desetiletých maxim, a to navzdory červnovému snížení ceny pro červencové dodávky o 6 dolarů ^BI. Srpnová úprava tak představuje téměř úplné rozpuštění válečné přirážky během jediného měsíce.

Co je jisté a co bylo původně pouze očekáváním

Výše uvedený obrat je třeba číst s časovým odstupem. Reuters ve svém průzkumu z 26. června, zveřejněném před vydáním oficiálního ceníku, předpokládal snížení o 6,50 až 8 dolarů za barel ^R. Pozdější zprávy Bloomberg, Times of India a Trading Economics uváděly skutečné snížení o 11 dolarů a cenu 1,50 dolaru pod benchmarkem Dubai/Oman ^BTTC.

Rozdíl mezi očekáváním a později uváděným výsledkem ukazuje, jak rychle se na přelomu června a července změnila rovnováha mezi nabídkou a poptávkou. Hormuz se znovu otevřel alespoň částečně, Ras Tanura začal expedovat, Čína odebírala výrazně méně a cenová křivka Brentu začala signalizovat krátkodobý přebytek. Válečná přirážka tím během několika týdnů ztratila oporu.