Je však důležité zachovat určitý odstup. Úplný doslovný přepis rozhovoru nebyl v poskytnutých podkladech zveřejněn prostřednictvím hlavních anglickojazyčných tiskových agentur. Citace vycházejí z ukrajinského zpravodajství, které rozhovor připisuje evropské redakci Pravdy a RBC Ukraine . Přesné znění proto mohlo být při překladu mírně upraveno, základní význam je ale v dostupných zprávách shodný.

Čísla ISW: ruské zisky se výrazně zmenšily

Hodnocení Institutu pro studium války, amerického analytického centra využívajícího geolokalizovaná data z otevřených zdrojů, Vanceův pohled v zásadě podporují.

• Podle údajů citovaných Al-Džazírou získalo Rusko v první polovině roku 2025 přibližně 2 190 km² ukrajinského území, zatímco v odpovídajícím období roku 2026 to bylo zhruba 622 km². Denní tempo postupu tak kleslo z 16,6 km² na 1,03 km² .
• V dodaných podkladech se u celkového ruského zisku za rok 2026 objevuje také údaj 573 km². Rozdíl oproti údaji 622 km² může souviset s jiným datovým řezem nebo metodikou, proto není vhodné tato čísla vydávat za zcela totožná měření .
• ISW v červnu uvedl, že ruské síly od prosince 2025 do května 2026 získaly kontrolu nad nebo pronikly pouze do 40,64 km², zatímco v témže období ztratily kontrolu nad přibližně 281,1 km² .
• Podle analýzy zveřejněné v květnu ISW přestal předpovídat, kdy Rusko obsadí ukrajinské území v Doněcké oblasti, protože kvůli zpomalování postupu už nebylo jasné, zda je toho ruská armáda vůbec schopná .
• ISW rovněž hodnotil, že ukrajinská převaha v dronech pravděpodobně pomáhá ruský postup brzdit a umožňuje ukrajinské protiútoky .

V dubnu 2026 podle ISW Ukrajina zaznamenala čistý územní zisk, což představovalo první takový vývoj od ukrajinského vpádu do Kurské oblasti v srpnu 2024 . V květnu pak ukrajinské zdroje uváděly, že Ukrajina získala zpět více území, než Rusko obsadilo; ISW odhadoval ruský zisk nebo infiltraci na přibližně 40 km² a ukrajinské znovuzískání kontroly na asi 280 km² .

Ztráty rostou, územní postup se neúměrně zmenšuje

Al-Džazíra 3. července popsala situaci jako kolaps ruského postupu. S odvoláním na ISW uvedla, že Rusko navzdory vysokému nasazení vojáků získává stále méně území . Zpráva zároveň pracovala s odhadem přibližně 40 000 padlých ruských vojáků v červnu 2026 a celkových měsíčních ztrát kolem 80 000, tedy včetně raněných .

Tak vysoké ztráty jsou spojovány s taktikou opakovaných pěchotních útoků, někdy označovaných jako „masové“ nebo „mlýn na maso“. Podle citovaných hodnocení mohly ruské ztráty překračovat schopnost armády nahrazovat padlé a raněné novými rekruty . Samotné odhady ztrát ve válce je však třeba chápat jako analytické odhady, nikoli jako přesně ověřený účet.

Ukrajinské hodnocení: útok na Kyjev je nepravděpodobný

S Vanceovým hodnocením se částečně překrývá i vyjádření ukrajinského vrchního velitele Oleksandra Syrského. V rozhovoru odvysílaném 30. června uvedl, že se ukrajinské síly připravují na možný nový ruský útok ze severu, zároveň ale považuje pokus o postup na Kyjev za nepravděpodobný .

Syrskyj rovněž uvedl, že ruské strategické plány pro rok 2026 se nezměnily, ukrajinská obrana však podle něj drží. V dřívějším hodnocení ukrajinské velení označilo velkou ruskou ofenzivu z března za neúspěšnou a spojenou s katastrofálními ztrátami .

To neznamená, že ruské síly nejsou schopné žádných lokálních zisků. ISW například zaznamenal pomalý taktický postup v okolí Kosťantynivky v Doněcké oblasti, kterou Rusko považuje za hlavní směr svého úsilí . Jde ale o postup za vysokou cenu a v měřítku, které je výrazně menší než dříve.

Proč útok na Kyjev Vanceův výrok komplikuje

Jen několik dní před zveřejněním Vanceova rozhovoru Rusko podniklo jeden z největších leteckých útoků na Kyjev od začátku invaze. Podle agentury Reuters vyslalo proti ukrajinskému hlavnímu městu 74 střel a 496 dronů. Útok si vyžádal nejméně 30 mrtvých, desítky zraněných a poškodil přibližně 130 budov .

Moskva útok označila za „masivní odvetný úder“. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov po něm prohlásil, že Rusko bude na Ukrajinu „nadále zvyšovat tlak“ .

Tato událost ukazuje zásadní rozdíl mezi dvěma typy ruských schopností:

1. Pozemní ofenziva: Rusko podle dostupných dat získává stále méně území, postupuje pomaleji a za vysokých ztrát.
2. Dálkové údery: Rusko si nadále uchovává schopnost zasahovat města, civilní infrastrukturu a další cíle stovkami dronů a desítkami raket .

Vanceův výrok proto nelze rozšiřovat na tvrzení, že Rusko přišlo o veškerou vojenskou údernou kapacitu. Přesnější interpretace zní, že jeho schopnost vést efektivní pozemní ofenzivu a trvale získávat území se podle dostupných ukazatelů blíží bodu, kdy přináší jen minimální výsledky.

Co z toho plyne

Dostupná data Vanceovo hodnocení částečně podporují, zejména pokud se týká tempa ruského pozemního postupu, územních zisků a ceny, kterou za ně Moskva platí. ISW zaznamenal výrazné zpomalení ruských operací, ukrajinské protiútoky i rostoucí význam dronů . Vyjádření Oleksandra Syrského současně naznačuje, že Ukrajina nepovažuje ruský útok na Kyjev za pravděpodobný, přestože se připravuje na další tlak ze severu .

Nejde ale o důkaz, že ruská armáda už nedokáže útočit. Lokální postup v Doněcké oblasti pokračuje a ruské letectvo a raketové síly mohou stále způsobovat rozsáhlé škody . Vanceův výrok je tedy užitečný jako popis zhoršující se efektivity ruské pozemní ofenzivy, nikoli jako všeobecné tvrzení o konci ruské vojenské hrozby.

Verdikt

V zásadě podložené, ale potřebuje upřesnění. Údaje ISW a zprávy Al-Džazíry podporují tvrzení, že ruské územní zisky a tempo postupu prudce klesly. Útok na Kyjev však potvrzuje, že Rusko si zachovává značnou schopnost dálkových úderů. „Ofenzivní schopnost blížící se nule“ proto dává smysl pouze v užším kontextu pozemního dobývání území.

Je však důležité zachovat určitý odstup. Úplný doslovný přepis rozhovoru nebyl v poskytnutých podkladech zveřejněn prostřednictvím hlavních anglickojazyčných tiskových agentur. Citace vycházejí z ukrajinského zpravodajství, které rozhovor připisuje evropské redakci Pravdy a RBC Ukraine . Přesné znění proto mohlo být při překladu mírně upraveno, základní význam je ale v dostupných zprávách shodný.

Čísla ISW: ruské zisky se výrazně zmenšily

Hodnocení Institutu pro studium války, amerického analytického centra využívajícího geolokalizovaná data z otevřených zdrojů, Vanceův pohled v zásadě podporují.

• Podle údajů citovaných Al-Džazírou získalo Rusko v první polovině roku 2025 přibližně 2 190 km² ukrajinského území, zatímco v odpovídajícím období roku 2026 to bylo zhruba 622 km². Denní tempo postupu tak kleslo z 16,6 km² na 1,03 km² .
• V dodaných podkladech se u celkového ruského zisku za rok 2026 objevuje také údaj 573 km². Rozdíl oproti údaji 622 km² může souviset s jiným datovým řezem nebo metodikou, proto není vhodné tato čísla vydávat za zcela totožná měření .
• ISW v červnu uvedl, že ruské síly od prosince 2025 do května 2026 získaly kontrolu nad nebo pronikly pouze do 40,64 km², zatímco v témže období ztratily kontrolu nad přibližně 281,1 km² .
• Podle analýzy zveřejněné v květnu ISW přestal předpovídat, kdy Rusko obsadí ukrajinské území v Doněcké oblasti, protože kvůli zpomalování postupu už nebylo jasné, zda je toho ruská armáda vůbec schopná .
• ISW rovněž hodnotil, že ukrajinská převaha v dronech pravděpodobně pomáhá ruský postup brzdit a umožňuje ukrajinské protiútoky .

V dubnu 2026 podle ISW Ukrajina zaznamenala čistý územní zisk, což představovalo první takový vývoj od ukrajinského vpádu do Kurské oblasti v srpnu 2024 . V květnu pak ukrajinské zdroje uváděly, že Ukrajina získala zpět více území, než Rusko obsadilo; ISW odhadoval ruský zisk nebo infiltraci na přibližně 40 km² a ukrajinské znovuzískání kontroly na asi 280 km² .

Ztráty rostou, územní postup se neúměrně zmenšuje

Al-Džazíra 3. července popsala situaci jako kolaps ruského postupu. S odvoláním na ISW uvedla, že Rusko navzdory vysokému nasazení vojáků získává stále méně území . Zpráva zároveň pracovala s odhadem přibližně 40 000 padlých ruských vojáků v červnu 2026 a celkových měsíčních ztrát kolem 80 000, tedy včetně raněných .

Tak vysoké ztráty jsou spojovány s taktikou opakovaných pěchotních útoků, někdy označovaných jako „masové“ nebo „mlýn na maso“. Podle citovaných hodnocení mohly ruské ztráty překračovat schopnost armády nahrazovat padlé a raněné novými rekruty . Samotné odhady ztrát ve válce je však třeba chápat jako analytické odhady, nikoli jako přesně ověřený účet.

Ukrajinské hodnocení: útok na Kyjev je nepravděpodobný

S Vanceovým hodnocením se částečně překrývá i vyjádření ukrajinského vrchního velitele Oleksandra Syrského. V rozhovoru odvysílaném 30. června uvedl, že se ukrajinské síly připravují na možný nový ruský útok ze severu, zároveň ale považuje pokus o postup na Kyjev za nepravděpodobný .

Syrskyj rovněž uvedl, že ruské strategické plány pro rok 2026 se nezměnily, ukrajinská obrana však podle něj drží. V dřívějším hodnocení ukrajinské velení označilo velkou ruskou ofenzivu z března za neúspěšnou a spojenou s katastrofálními ztrátami .

To neznamená, že ruské síly nejsou schopné žádných lokálních zisků. ISW například zaznamenal pomalý taktický postup v okolí Kosťantynivky v Doněcké oblasti, kterou Rusko považuje za hlavní směr svého úsilí . Jde ale o postup za vysokou cenu a v měřítku, které je výrazně menší než dříve.

Proč útok na Kyjev Vanceův výrok komplikuje

Jen několik dní před zveřejněním Vanceova rozhovoru Rusko podniklo jeden z největších leteckých útoků na Kyjev od začátku invaze. Podle agentury Reuters vyslalo proti ukrajinskému hlavnímu městu 74 střel a 496 dronů. Útok si vyžádal nejméně 30 mrtvých, desítky zraněných a poškodil přibližně 130 budov .

Moskva útok označila za „masivní odvetný úder“. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov po něm prohlásil, že Rusko bude na Ukrajinu „nadále zvyšovat tlak“ .

Tato událost ukazuje zásadní rozdíl mezi dvěma typy ruských schopností:

1. Pozemní ofenziva: Rusko podle dostupných dat získává stále méně území, postupuje pomaleji a za vysokých ztrát.
2. Dálkové údery: Rusko si nadále uchovává schopnost zasahovat města, civilní infrastrukturu a další cíle stovkami dronů a desítkami raket .

Vanceův výrok proto nelze rozšiřovat na tvrzení, že Rusko přišlo o veškerou vojenskou údernou kapacitu. Přesnější interpretace zní, že jeho schopnost vést efektivní pozemní ofenzivu a trvale získávat území se podle dostupných ukazatelů blíží bodu, kdy přináší jen minimální výsledky.

Co z toho plyne

Dostupná data Vanceovo hodnocení částečně podporují, zejména pokud se týká tempa ruského pozemního postupu, územních zisků a ceny, kterou za ně Moskva platí. ISW zaznamenal výrazné zpomalení ruských operací, ukrajinské protiútoky i rostoucí význam dronů . Vyjádření Oleksandra Syrského současně naznačuje, že Ukrajina nepovažuje ruský útok na Kyjev za pravděpodobný, přestože se připravuje na další tlak ze severu .

Nejde ale o důkaz, že ruská armáda už nedokáže útočit. Lokální postup v Doněcké oblasti pokračuje a ruské letectvo a raketové síly mohou stále způsobovat rozsáhlé škody . Vanceův výrok je tedy užitečný jako popis zhoršující se efektivity ruské pozemní ofenzivy, nikoli jako všeobecné tvrzení o konci ruské vojenské hrozby.

Verdikt

V zásadě podložené, ale potřebuje upřesnění. Údaje ISW a zprávy Al-Džazíry podporují tvrzení, že ruské územní zisky a tempo postupu prudce klesly. Útok na Kyjev však potvrzuje, že Rusko si zachovává značnou schopnost dálkových úderů. „Ofenzivní schopnost blížící se nule“ proto dává smysl pouze v užším kontextu pozemního dobývání území.