Diplomatické manévry před summitem NATO v Ankaře: Trump jednal s Putinem i Zelenským, aliance schválila miliardovou pomoc

Dne 4. července 2026, v Den nezávislosti USA, uskutečnil prezident Donald Trump samostatné telefonické hovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Stalo se tak jen několik dní před summitem NATO v turecké Ankaře (7.–8. července). Hovory se týkaly Ukrajiny, Íránu a nadcházejícího summitu, zatímco aliance dokončovala přípravy vojenského balíku pomoci pro Ukrajinu v hodnotě zhruba 80 miliard dolarů, a to navzdory vnitřním třenicím.

Hovor Trump – Putin (4. července)

Hovor mezi Trumpem a Putinem trval 85 minut (podle Kremlu 85 minut, CNN uvádí téměř 90 minut) a Moskva jej označila za „věcný“. Putin Trumpovi poblahopřál k 250. výročí nezávislosti USA .

Trump zopakoval svou nabídku pomoci ukončit válku na Ukrajině. Kreml uvedl, že se lídři „přirozeně dotkli otázky urovnání na Ukrajině“ . Lídři také hovořili o Íránu. Ušakov potvrdil, že Írán byl na programu jednání, ačkoli konkrétní podrobnosti nebyly zveřejněny .

Hovor posloužil jako předehra k summitu v Ankaře, kterého se Trump měl zúčastnit. Obě strany využily rozhovoru k nastavení očekávání před schůzkou .

Hovor Trump – Zelenskyj (rovněž 4. července)

Zelenskyj potvrdil, že měl „velmi dobrý“ telefonický rozhovor s Trumpem, během něhož poblahopřál USA k 250. narozeninám a probral aktuální situaci na frontové linii proti Rusku . Zelenskyj vyzval k „americké odhodlanosti“ pomoci ukončit válku a vyjádřil přesvědčení, že „lze dosáhnout trvalého míru“ . Hovor podle reportéra Axios Baraka Ravida proběhl 4. července, některé zprávy naznačují, že se mohl uskutečnit již 3. července amerického času .

Summit NATO v Ankaře a plánovaná vojenská pomoc Ukrajině

Summit NATO v roce 2026 byl naplánován na 7.–8. července v Ankaře v Turecku . Klíčové body programu zahrnovaly cíle v oblasti výdajů na obranu, sdílení zátěže, průmyslovou výrobu a pokračující podporu Ukrajiny .

Spojenci NATO plánovali dokončit závazek poskytnout Ukrajině v roce 2026 vojenskou pomoc ve výši 70 miliard eur (přibližně 80 miliard dolarů), přičemž „nejméně srovnatelná úroveň“ byla plánována i na rok 2027. Návrh prohlášení, který vidělo několik médií, tuto částku potvrdil . Konečné prohlášení schválené všemi 32 členy v návrhové podobě znovu potvrzuje článek 5 o kolektivní obraně, označuje Rusko za „dlouhodobou hrozbu pro euroatlantickou bezpečnost“ a uvádí, že „Írán nadále destabilizuje Blízký východ“ .

Itálie údajně blokovala dlouhodobý závazek vojenské pomoci Ukrajině, což vrhlo alianční úsilí do posledních jednání před summitem . Summit se konal uprostřed třenic mezi Washingtonem a evropskými spojenci ohledně závazků k výdajům na obranu, přičemž Trump tlačil na evropské členy, aby nesli větší díl břemene .

Širší diplomatický kontext

Hovor Trump–Putin z 4. července byl nejnovějším z řady přímých kontaktů mezi oběma lídry. Již dříve spolu hovořili v červnu 2026 (k Trumpovým 80. narozeninám) a několikrát v roce 2025 . Dvojice hovorů s Putinem a Zelenským ve stejný den odrážela Trumpův pokus udržet angažovanost s oběma stranami konfliktu, což v Kyjevě občas vyvolává obavy .

Německý kancléř Friedrich Merz naznačil, že summit v Ankaře se bude věnovat také vývoji na Blízkém východě a americko-íránské diplomacii, čímž propojil diskusi o Íránu z hovoru Trump–Putin s širší agendou aliance .