Zákon zavedl tři klíčová opatření:

• Povolil míchání tzv. straight-run benzinu (nízkooktanové suroviny) s dalšími složkami pro výrobu vysokooktanového motorového paliva, čímž se fakticky rozšířil objem využitelné produkce rafinérií pro domácí trh .
• Zavedl dotace na dovoz paliva, přičemž platby jsou navázány na náklady a ceny indických dodávek – krok, který podpořil dovoz z alternativních tras .
• Stimuloval dodávky benzinu na domácí trh, včetně paliva vyrobeného ruskými firmami v rafinériích v Bělorusku .

Tento zákon navázal na dřívější Putinův dekret z října 2025, který prodloužil kompenzační platby (tzv. „damper") ropným společnostem do května 2026 a zakázal pozastavení těchto dotací . Ruský parlament schválil daňové změny 24. června 2026 .

Co krizi způsobilo: kampaň ukrajinských dronů

Hlavním důvodem byla dlouhodobá kampaň ukrajinských dálkových dronů proti ruské ropné rafinérské infrastruktuře, která prudce eskalovala v srpnu 2025 .

• Rozsah útoků: Do konce března 2026 agentura AP napočítala přes 50 ukrajinských úderů na ropné rafinérie, sklady, terminály a další ropnou infrastrukturu v Rusku a na okupovaném Krymu .
• Vyřazená kapacita: Ukrajina zničila nebo poškodila zařízení zpracovávající zhruba 1 milion barelů ropy denně – asi 20 % celkové ruské rafinérské kapacity – k říjnu 2025 . V červenci 2026 červnový objem rafinérského zpracování klesl meziročně o 25 % na 3,95 milionu barelů denně, nejnižší úroveň za více než dvě desetiletí .
• Kritické cíle: Útoky dronů se konkrétně zaměřily na hydrokrakovače, které jsou nezbytné pro výrobu vysokooktanového benzinu, což vyvolalo výrazný nedostatek .
• Hodnocení IEA: Mezinárodní agentura pro energii varovala, že dopady útoků dronů potlačí zpracovatelské kapacity ruských rafinérií přinejmenším do poloviny roku 2026 .
• Využití kapacity: K říjnu 2025 bylo zhruba 40 % ruské rafinérské kapacity nečinných, přičemž ukrajinské útoky dronů byly příčinou asi 70 % odstávek .

Širší důsledky

Příděly a nedostatek paliva

• Rusové čelili dlouhým frontám u čerpacích stanic a přídělovému systému v mnoha regionech .
• Krym vyhlásil v červnu 2026 nouzový stav a zakázal veškerý prodej paliva .
• Ruská vláda uvalila přerušované zákazy vývozu benzinu od března 2024 a v letech 2025–2026 je ještě zpřísnila . V říjnu 2025 byl zákaz vývozu prodloužen do konce roku a následně do května 2026 .

Rusko se z vývozce stalo dovozcem

• S ochromeným domácím zpracováním a zákazy vývozu bylo Rusko – historicky významný vývozce paliva – nuceno začít dovážet benzin, aby pokrylo domácí poptávku . Červencový daňový zákon z roku 2026 tyto dovozy výslovně dotuje, a to z Indie .

Dopad na střední Asii

• Kyrgyzstán, který dováží přes 90 % svého benzinu z Ruska, začátkem července 2026 oficiálně požádal Kazachstán, Bělorusko, Ázerbájdžán, Uzbekistán, Turkmenistán a Rusko o nouzové dodávky paliva .
• Tádžikistán a Uzbekistán byly rovněž silně závislé na ruském palivu a čelily utahujícím se dodávkám, jak Moskva přesměrovávala produkci na vlastní trh . Tádžikistán, který dováží téměř veškeré palivo převážně z Ruska, patřil k nejhůře zasaženým .
• Středoasijské státy začaly hledat alternativní zdroje dovozu paliva, protože ruské dodávky byly nespolehlivé .

Nárůst prodeje elektromobilů

• Poptávka po elektromobilech prudce vzrostla, jak se zhoršoval nedostatek paliva, zejména v červnu 2026. Moskevská autosalonu uváděla, že sotva stíhají uspokojovat poptávku po čínských elektromobilech .
• Rosatom, státní jaderná korporace, oznámil 40% nárůst využití svých nabíjecích stanic pro elektromobily a jeho generální ředitel předpověděl další růst .
• Důležité upozornění: Některá data naznačují, že trh s elektromobily byl v absolutních číslech stále malý. K 22. červnu 2026 bylo za jediný týden registrováno pouze 231 nových elektromobilů a ředitel agentury Autostat uvedl, že k „masivnímu" přechodu zatím nedošlo . Nárůst byl skutečný, ale z nízké základny a byl silně tažen čínskými dovozy .

Zákon zavedl tři klíčová opatření:

• Povolil míchání tzv. straight-run benzinu (nízkooktanové suroviny) s dalšími složkami pro výrobu vysokooktanového motorového paliva, čímž se fakticky rozšířil objem využitelné produkce rafinérií pro domácí trh .
• Zavedl dotace na dovoz paliva, přičemž platby jsou navázány na náklady a ceny indických dodávek – krok, který podpořil dovoz z alternativních tras .
• Stimuloval dodávky benzinu na domácí trh, včetně paliva vyrobeného ruskými firmami v rafinériích v Bělorusku .

Tento zákon navázal na dřívější Putinův dekret z října 2025, který prodloužil kompenzační platby (tzv. „damper") ropným společnostem do května 2026 a zakázal pozastavení těchto dotací . Ruský parlament schválil daňové změny 24. června 2026 .

Co krizi způsobilo: kampaň ukrajinských dronů

Hlavním důvodem byla dlouhodobá kampaň ukrajinských dálkových dronů proti ruské ropné rafinérské infrastruktuře, která prudce eskalovala v srpnu 2025 .

• Rozsah útoků: Do konce března 2026 agentura AP napočítala přes 50 ukrajinských úderů na ropné rafinérie, sklady, terminály a další ropnou infrastrukturu v Rusku a na okupovaném Krymu .
• Vyřazená kapacita: Ukrajina zničila nebo poškodila zařízení zpracovávající zhruba 1 milion barelů ropy denně – asi 20 % celkové ruské rafinérské kapacity – k říjnu 2025 . V červenci 2026 červnový objem rafinérského zpracování klesl meziročně o 25 % na 3,95 milionu barelů denně, nejnižší úroveň za více než dvě desetiletí .
• Kritické cíle: Útoky dronů se konkrétně zaměřily na hydrokrakovače, které jsou nezbytné pro výrobu vysokooktanového benzinu, což vyvolalo výrazný nedostatek .
• Hodnocení IEA: Mezinárodní agentura pro energii varovala, že dopady útoků dronů potlačí zpracovatelské kapacity ruských rafinérií přinejmenším do poloviny roku 2026 .
• Využití kapacity: K říjnu 2025 bylo zhruba 40 % ruské rafinérské kapacity nečinných, přičemž ukrajinské útoky dronů byly příčinou asi 70 % odstávek .

Širší důsledky

Příděly a nedostatek paliva

• Rusové čelili dlouhým frontám u čerpacích stanic a přídělovému systému v mnoha regionech .
• Krym vyhlásil v červnu 2026 nouzový stav a zakázal veškerý prodej paliva .
• Ruská vláda uvalila přerušované zákazy vývozu benzinu od března 2024 a v letech 2025–2026 je ještě zpřísnila . V říjnu 2025 byl zákaz vývozu prodloužen do konce roku a následně do května 2026 .

Rusko se z vývozce stalo dovozcem

• S ochromeným domácím zpracováním a zákazy vývozu bylo Rusko – historicky významný vývozce paliva – nuceno začít dovážet benzin, aby pokrylo domácí poptávku . Červencový daňový zákon z roku 2026 tyto dovozy výslovně dotuje, a to z Indie .

Dopad na střední Asii

• Kyrgyzstán, který dováží přes 90 % svého benzinu z Ruska, začátkem července 2026 oficiálně požádal Kazachstán, Bělorusko, Ázerbájdžán, Uzbekistán, Turkmenistán a Rusko o nouzové dodávky paliva .
• Tádžikistán a Uzbekistán byly rovněž silně závislé na ruském palivu a čelily utahujícím se dodávkám, jak Moskva přesměrovávala produkci na vlastní trh . Tádžikistán, který dováží téměř veškeré palivo převážně z Ruska, patřil k nejhůře zasaženým .
• Středoasijské státy začaly hledat alternativní zdroje dovozu paliva, protože ruské dodávky byly nespolehlivé .

Nárůst prodeje elektromobilů

• Poptávka po elektromobilech prudce vzrostla, jak se zhoršoval nedostatek paliva, zejména v červnu 2026. Moskevská autosalonu uváděla, že sotva stíhají uspokojovat poptávku po čínských elektromobilech .
• Rosatom, státní jaderná korporace, oznámil 40% nárůst využití svých nabíjecích stanic pro elektromobily a jeho generální ředitel předpověděl další růst .
• Důležité upozornění: Některá data naznačují, že trh s elektromobily byl v absolutních číslech stále malý. K 22. červnu 2026 bylo za jediný týden registrováno pouze 231 nových elektromobilů a ředitel agentury Autostat uvedl, že k „masivnímu" přechodu zatím nedošlo . Nárůst byl skutečný, ale z nízké základny a byl silně tažen čínskými dovozy .