Eurozóna v červnu 2025 stabilizovala, německý průmysl táhl růst nahoru, ECB pak o rok později zvýšila sazby

Soukromý sektor eurozóny v červnu 2025 ukončil dvouměsíční pokles. Finální kompozitní index PMI (HCOB Composite PMI) byl revidován na přesně 50,0 bodů, což je o více než bod více než květnových 48,5 . Hodnota na hranici 50,0 znamená, že ekonomika přestala klesat, ale k výraznějšímu růstu se nevrátila . Hlavním tahounem bylo Německo, kde prudce vzrostly nové zakázky v průmyslu, zatímco sektor služeb se i nadále potýkal s problémy. Tyto události pak vytvořily půdu pro to, aby Evropská centrální banka (ECB) o rok později – v červnu 2026 – přistoupila ke zvýšení úrokových sazeb na 2,25 % . Míra nezaměstnanosti v eurozóně sice i nadále zůstávala na historickém minimu, pod povrchem se však skrývaly hluboké a přetrvávající rozdíly mezi jednotlivými státy.

HCOB Composite PMI: Stabilizace, nikoli oživení

Souhrnný index PMI eurozóny, který sestavuje S&P Global, byl v červnu 2025 revidován směrem nahoru na 50,0 bodů z květnových 48,5, čímž skončily dva po sobě jdoucí měsíce poklesu . Konečná hodnota překonala nejen bleskový odhad 49,5, ale i prognózy ekonomů . Index na přesně 50 bodech však signalizuje spíše stagnaci než expanzi.

Zlepšení táhl především sektor služeb, jehož finální PMI v červnu vzrostl na 50,5 z květnových 48,7, čímž se vrátil k mírnému růstu . Zpracovatelský průmysl sice jako celek dále klesal, tempo poklesu se však zmírnilo .

Role Německa: Průmysl se zotavuje, služby stále zaostávají

Německo, největší ekonomika eurozóny, bylo hlavním faktorem stabilizace celého regionu . Německý kompozitní index PMI (HCOB) v červnu vzrostl na 50,4 bodu (bleskový odhad) z květnových 48,6, čímž se poprvé za tři měsíce těsně dostal do pásma růstu .

• Zpracovatelský průmysl: Německý průmyslový PMI v červnu vzrostl na 49,0 bodů (bleskový i finální odhad se shodly), což je nejvyšší hodnota od srpna 2022. I tak ale zůstal pod hranicí 50 bodů, která odděluje růst od poklesu . Nové zakázky v německém průmyslu rostly nejrychlejším tempem za více než tři roky díky rostoucí domácí i zahraniční poptávce . Index produkce vystoupal na 39měsíční maximum 52,6 bodu .
• Služby: Index PMI pro německé služby se v červnu zlepšil na 49,4 (bleskový odhad) z květnových 47,2, což signalizuje výrazně mírnější kontrakci, byť stále v záporném teritoriu .

Obrat v politice ECB: Zvýšení sazeb na 2,25 % v červnu 2026

Evropská centrální banka na svém zasedání 11. června 2026 zvýšila úrokové sazby o 25 bazických bodů, čímž depozitní sazbu posunula na 2,25 % . Bylo to první zvýšení sazeb ECB za téměř tři roky a rozhodný obrat zpět k utahování měnové politiky po období uvolňování, které skončilo v červnu 2025, kdy banka sazby snížila až na 2,0 % .

Důvodem obratu byly inflační tlaky spojené s válkou v Íránu, které poslaly inflaci v eurozóně na nejvyšší úroveň za téměř tři roky . ECB zároveň zvýšila své prognózy inflace, zatímco odhady růstu mírně snížila .

Další utahování je v nedohlednu. Analytici ze Scotiabank popsali krok jako zvýšení, které „brzy přijde znovu“, a Rada guvernérů ECB signalizovala připravenost k dalším krokům . Tržní očekávání v té době počítala do konce roku 2026 s dalším utahováním o 42 bazických bodů .

Nezaměstnanost v eurozóně: Rekordní minimum, ale obrovské rozdíly

Celková míra nezaměstnanosti v eurozóně se v červnu 2025 udržela na historickém minimu 6,2 %, což je meziměsíčně stabilní hodnota a pokles z 6,4 % o rok dříve . V celé EU byla míra nezaměstnanosti 5,9 % . Tyto souhrnné údaje však skrývají hluboké strukturální rozdíly:

Země	Míra nezaměstnanosti (přibližně)	Zdroj
Německo	3,7–3,8 %
Nizozemsko	3,9 %
Malta	2,5 %
Česko	3,0 %
Itálie

V červnu 2025 měly nejvyšší nezaměstnanost Španělsko (10,4 %) a Finsko (9,3 %), zatímco nejnižší Malta (2,5 %) a Česká republika (3,0 %) . V květnu 2026 se nejvyšší míra přesunula – Finsko 10,8 % a Španělsko 10,3 %, nejnižší pak vykazovaly Německo a Rakousko . Nezaměstnanost mladých (do 25 let) v celé EU činila v květnu 2026 15,2 % .

Výhled a důsledky

Data PMI z června 2025 poskytla momentku ekonomiky eurozóny, která sice přestala klesat, ale nerostla nijak výrazně. Oživení bylo úzce zaměřené – nejzřetelnější známky zlepšení vykazoval německý zpracovatelský průmysl, zatímco služby zůstávaly slabé napříč celým regionem. Tato křehká stabilizace byla záhy ukončena, když ECB byla o rok později nucena zvýšit sazby v reakci na inflační šok z války v Íránu. Trh práce i nadále na agregátní úrovni odolával ekonomickému zpomalení, ale rozdíly mezi jednotlivými zeměmi zůstávaly propastné. Data podtrhují nerovnoměrnost oživení v eurozóně a výzvu, před kterou stojí tvůrci politik – jak udržet inflaci pod kontrolou, aniž by ohrozili růst.