ECB varuje: Uzavření Hormuzského průlivu může připravit eurozónu až o 13 % produkce a spustit stagflaci v Asii i Evropě

Studie Evropského parlamentu z 22. června 2026 upozornila, že ECB čelí klasickému dilematu stagflace: nečinnost riskuje zakotvení inflace, zatímco zpřísňování měnové politiky riskuje prohloubení zpomalení .

Jarní prognóza Evropské komise z května 2026 výslovně varovala, že ekonomika eurozóny čelí druhé energetické krizi během pěti let, přičemž ropa nad 100 dolary za barel pohání jak zpomalování růstu, tak zvyšování inflace – klasický scénář stagflace . Několik nezávislých analýz (Deutsche Bank, Eurobank, Evropský parlament) charakterizovalo šok z Hormuzského průlivu jako spouštěč rozsáhlých stagflačních tlaků v Evropě i Asii, přičemž centrální banky se ocitly mezi bojem s inflací a snahou vyhnout se recesi .

Asijské ekonomiky čelí největším ztrátám produkce

Červencový blog ECB výslovně označuje asijské ekonomiky za nejvíce ohrožené . Důvodem je jejich strukturální závislost na dodávkách energií z Perského zálivu.

Proč je Asie zasažena nejvíce:

Dodavatelé z Perského zálivu představují:

• Více než 50 % celkového dovozu energie v Japonsku, Jižní Koreji a Indii
• Přibližně jednu třetinu v Číně a ekonomikách ASEAN
• Pro srovnání, u eurozóny, Spojeného království a USA je toto číslo pouze 10–15 %

Statická analýza ECB ukazuje, že asijské ekonomiky by utrpěly největší ztráty produkce: Jižní Korea (až 11 %), Indie (kolem 8 %) a Japonsko (kolem 7 %), následované ekonomikami ASEAN .

Důsledky v praxi:

• Rafinerie v Japonsku, Jižní Koreji a Indii, které mají zásoby jen na několik dní až týdnů, čelily skutečnému fyzickému nedostatku .
• Trvalý pohyb ceny ropy o 10 % obvykle posouvá inflaci a růst o 0,1–0,5 procentního bodu napříč ekonomikami asijsko-tichomořského regionu (APAC) .
• Čína a Indie dohromady spotřebovaly v roce 2025 asi 44 % ropy proplouvající průlivem, takže cenotvorba prochází právě přes tyto dovozce .
• Širší analýza společnosti Allianz označila Tchaj-wan, Vietnam, Thajsko, Pákistán, Bangladéš a Srí Lanku za nejzranitelnější vůči nedostatku dodávek v Asii .

Francouzská inflace a prognózy růstu Banque de France

Banque de France (červen 2026)

• Prognóza růstu HDP pro rok 2026 snížena na 0,5 %, oproti dřívějšímu odhadu 0,9 % .
• Prognóza inflace pro rok 2026 zvýšena na 2,5 %, tažena rostoucími cenami ropy .
• V letech 2027–2028 se očekává oživení růstu na 0,9 %, resp. 1,2 %, zatímco inflace by se měla vrátit ke 2 % až v letech 2027–2028, uvedl guvernér Villeroy de Galhau .

Jarní prognóza Evropské komise (květen 2026)

• Předpovídala francouzský růst HDP na 0,8 % pro rok 2026 (stejně jako v roce 2025) a inflaci na 2,4 % .
• Červnová revize Banque de France byla výrazně pesimističtější než květnová prognóza Komise.

Širší souvislosti: Dovoz LNG do EU a napětí na trhu s plynem

Přímá expozice EU je omezená, nepřímé dopady jsou však závažné:

• Pouze ~8 % dovozu LNG do EU pochází z Kataru přes Hormuzský průliv a průlivem proplouvá asi 12 % dovozu ropy do EU – podstatně menší podíl než v případě Asie .
• Nepřímý dopad je však zásadní: uzavření průlivu zesiluje globální konkurenci o flexibilní dodávky LNG s asijskými kupci, což zvyšuje ceny pro všechny dovozce. Sezónní faktory tento tlak umocňují, protože letní doplňování zásob v roce 2026 se překrývá s přípravou na zimní poptávku .
• Ceny LNG v Evropě a Asii prudce vzrostly a oddělily se od cen v USA, uvádí americký EIA .

Zátěžový test trhu s plynem:

• Reuters konstatoval, že evropský trh s plynem „prošel zátěžovým testem Hormuz – zatím“, ale varoval, že čas se krátí, protože doplňování zásob čelí přetrvávajícímu cenovému tlaku a neexistuje bezprostřední konec uzavření průlivu .
• Chatham House varoval, že ani znovuotevření průlivu nevyřeší strukturální nadměrnou závislost Evropy na drahém LNG .