Ruská palivová krize 2026: Ukrajinské drony ochromily rafinerie, Moskva sahá k zoufalým opatřením včetně dovozu z Indie

Čísla v terénu byla tristní. Zpracování ropy kleslo v červnu meziročně o 25 % na 3,95 milionu barelů denně – nejnižší úroveň za více než dvě desetiletí . Produkce benzinu klesla o 17 % na 850 000 barelů denně z 1,03 milionu . Sezónní poptávka z letního cestování a zemědělské sklizně dále prohloubila propast mezi nabídkou a poptávkou . Prezident Vladimir Putin sám 23. června přiznal, že údery dosáhly svého cíle „destabilizovat společnost“ .

Pět nouzových opatření Moskvy

Kreml tváří v tvář rychle se zhoršujícímu nedostatku zavedl řadu mimořádných opatření.

1. Šestinásobné zvýšení dotací rafineriím

Aby odradil vývoz a udržel palivo na domácím trhu, vyplatilo Rusko v červnu 2026 rafineriím 210,6 miliardy rublů (2,72 miliardy dolarů) – více než šestinásobek oproti předchozímu roku . Šlo o nejvyšší měsíční výplatu od prosince 2023 .

2. Přídělový systém a omezení prodeje

Nejméně 17 regionů zavedlo povinné limity na nákup, jejichž počet do konce června vzrostl na 53 regionů s omezením nákupu benzinu . K 25. červnu platila opatření na přídělový systém paliva v nejméně 56 ruských regionech . Motoristé stáli v hodinových frontách, některé zprávy hovoří o čekání až 13 hodin .

3. Snížení kvalitativních standardů (palivo Euro 2)

Rusko umožnilo rafineriím vyrábět pro domácí prodej palivo se zvýšeným obsahem síry a dalších nečistot . Ještě dramatičtější je, že vláda začala zvažovat dočasný návrat k normě Euro 2 – standardu, který Rusko zakázalo v roce 2013 – a to až na jeden rok do července 2027 . To by umožnilo výrobu a dovoz benzinu a nafty s výrazně vyšším obsahem síry, což by rafineriím, které nejsou schopny vyrábět kvalitnější palivo, umožnilo pokračovat v provozu .

4. Tajný dovoz paliva z Asie: Benzin z Indie

V historickém obratu pro významného vývozce ropy začalo Rusko začátkem července 2026 s námořním dovozem benzinu z Indie. Z indických přístavů bylo odesláno nejméně 60 000 metrických tun benzinu s plánem dovážet 400 000 tun benzinu měsíčně z různých zemí . Parlament také schválil změny daňového řádu zavádějící dovozní dotace navázané na indické dodací náklady .

Tento krok je obzvláště pozoruhodný vzhledem k tomu, že se Indie po začátku války na Ukrajině stala největším odběratelem ruské ropy, kterou zpracovává ve svých rafineriích a rafinované produkty vyváží zpět do Ruska .

5. Prodloužení zákazu vývozu benzinu

Moskva již v dubnu 2026 uvalila zákaz vývozu benzinu a od té doby jej prodloužila . Cílem bylo udržet co nejvíce paliva v ruských hranicích.

Rozsah krize v číslech

• 42,74 % celkové projektované rafinérské kapacity Ruska vyřazeno z provozu (údaj ukrajinského generálního štábu, 4. července) .
• ~33 % (jedna třetina) kapacity mimo provoz podle nezávislých analytiků, např. LA Times .
• 25% meziroční pokles zpracování ropy v červnu na 3,95 milionu barelů/den .
• 17% pokles produkce benzinu .
• 210,6 miliardy rublů (2,72 miliardy dolarů) na dotacích rafineriím vyplaceno jen v červnu .
• 53+ regionů s omezením nákupu benzinu do konce června .
• 60 000 metrických tun benzinu dovezeno z Indie v prvních zásilkách .
• 13,5 miliardy dolarů kumulativní ztráty ruského rafinérského sektoru od srpna 2025 .

Klíčová výhrada k údajům o škodách

Údaj 42,74 % pochází od ukrajinského generálního štábu prostřednictvím ukrajinských médií . Západní média a nezávislí analytici obvykle uvádějí „zhruba jednu třetinu“ nebo „asi čtvrtinu“ kapacity mimo provoz . Rozdíl pravděpodobně vyplývá z rozdílu mezi celkovou projektovanou kapacitou (která zahrnuje zařízení již mimo provoz z důvodu údržby nebo jiných důvodů) a aktuálně provozuschopnou kapacitou. Oba odhady se shodují, že škody jsou vážné a v moderní historii významného petrostátu nemají obdoby.

Krize měla také dopady na spojence Ruska: Kyrgyzstán, tradiční odběratel ruského paliva, hlásil nedostatek vysoceoktanového benzinu a zahájil nouzová jednání o dovozu z šesti dalších států, včetně Běloruska, Kazachstánu a Uzbekistánu .