Co EU navrhuje

Balíček zahrnuje několik klíčových součástí:

• Společný systém hodnocení udržitelnosti datových center EU, který pokrývá energetickou účinnost, spotřebu vody, využití odpadního tepla a podíl obnovitelných zdrojů .
• Povinné vykazování podle přepracované směrnice o energetické účinnosti (EED 2023/1791) pro všechna datová centra s výkonem nad 500 kW, která musí do evropské databáze zasílat ukazatele jako PUE, účinnost chlazení, celkovou spotřebu energie, spotřebu vody a opětovné využití tepla .
• Nový delegovaný předpis, kterým se mění stávající rámec pro vykazování (EU/2024/1364) a rozšiřuje se okruh přijatelných energetických certifikátů .
• Komise rovněž v prosinci 2025 navrhla nařízení (COM(2025) 984), které označuje datová centra za strategické odvětví a zrychluje procesy posuzování vlivů na životní prostředí .

Jak lobbovaly velké technologické firmy a průmyslové skupiny

Průmyslové skupiny (v čele s Microsoftem, DigitalEurope – jejímiž členy jsou Amazon, Google i Meta – a Evropskou asociací datových center (EUDCA)) prosazovaly mírnější pravidla v několika směrech :

• Udržet údaje o jednotlivých datových centrech v tajnosti: Microsoft a DigitalEurope úspěšně argumentovaly, že údaje o spotřebě energie a vody na úrovni jednotlivých zařízení by neměly být veřejné, s odvoláním na obchodní tajemství. Investigativní práce organizací AlgorithmWatch a Corporate Europe Observatory odhalila, že Komise „překopírovala“ pozměňovací návrh vypracovaný Microsoftem, který ponechává environmentální data jednotlivých datových center skrytá před veřejností .
• Rozšíření přijatelných energetických certifikátů: Průmysl argumentoval, že omezit přijatelné certifikáty pouze na „novou“ obnovitelnou energii je neproveditelné, a že jaderná energie a přeshraniční párování obnovitelné energie (tzv. tržní účetnictví) by se měly započítávat do hodnocení udržitelnosti .
• Odložení štítku: Průmyslový tlak přispěl k odložení udržitelnostního štítku (původně plánovaného na rok 2027) uprostřed sporu o to, zda by měly být zahrnuty jaderné certifikáty .

Formální stanovisko DigitalEurope z prosince 2025 požadovalo delší lhůtu pro implementaci, zjednodušené vykazování pro menší zařízení a širší přijetí záruk původu (Guarantees of Origin, GO) včetně jaderných .

Konkrétní úpravy oproti původním návrhům

Podle uniklého návrhu nařízení, o němž informoval Financial Times a převzala jej řada médií, zahrnuje revidovaný rámec tato klíčová změkčení :

• Rozšíření přijatelných energetických certifikátů: Původní přísnější návrh omezoval účtování zelené energie na „dodatečnou“ nebo „novou“ obnovitelnou energii. Revidovaná verze nyní přijímá záruky původu (GO) z jaderných elektráren a umožňuje přeshraniční párování nákupů obnovitelné energie, nejen výrobu na místě nebo v rámci stejné země .
• Žádné povinné zveřejňování: Místo toho, aby údaje o spotřebě energie a vody jednotlivých datových center byly veřejné (jak se původně předpokládalo), revidovaná pravidla vyžadují pouze souhrnné nebo důvěrné vykazování orgánům, přičemž údaje na úrovni jednotlivých zařízení zůstávají mimo veřejné databáze .
• Odložený udržitelnostní štítek: Plánovaný štítek udržitelnosti datových center EU, který měl začít platit od srpna 2027, byl odložen kvůli sporu o jaderné certifikáty .

Co kritici říkají o oslabených pravidlech

Kritici tvrdí, že revidovaný rámec byl výrazně oslaben, a to až do té míry, že nemusí přinést smysluplné snížení emisí:

• „Greenwashing prostřednictvím certifikátů“: Povolení jaderných GO a přeshraničního párování obnovitelné energie znamená, že datová centra mohou tvrdit, že používají „zelenou“ energii, aniž by do sítě přidávala nové obnovitelné zdroje nebo snižovala skutečné emise .
• UtaJení brání odpovědnosti: Utajení údajů o jednotlivých zařízeních znamená, že výzkumníci, místní komunity a regulační orgány nemohou posoudit skutečný dopad konkrétních datových center na životní prostředí ani porovnat výkon jednotlivých provozovatelů .
• Žádný závazný limit PUE na úrovni EU: Zatímco Německo zavedlo tvrdý strop PUE (1,2 pro novostavby od července 2026), celounijní rámec se stále do značné míry spoléhá na dobrovolné cíle průmyslu .
• Nízká míra dodržování předpisů: Dosud svou spotřebu energie v rámci povinného systému vykázalo pouze 36 % datových center v EU, což vyvolává otázky o vymáhání .
• Odborníci citovaní Financial Times říkají, že změny jsou „ústupkem Big Techu“ způsobeným tlakem na rychlou výstavbu AI infrastruktury a že revidovaný rámec nepovede k reálnému snižování emisí, protože se spoléhá na účetní triky místo skutečné dekarbonizace .

Jak vlastní emise Big Techu rostou

Zatímco lobbují za mírnější pravidla, emise stejných společností kvůli výstavbě AI datových center dramaticky rostou:

Zpráva agentury OSN zjistila, že nepřímé emise (Scope 2 a 3) u Amazonu, Googlu, Met a Microsoftu vzrostly během tří let v průměru o 150 %, protože expanze AI vedla k obrovské spotřebě elektřiny . LA Times informovaly, že emise Amazonu vzrostly jen v roce 2025 o 16 %, a to kvůli výstavbě datových center a energii z fosilních paliv .

Předpokládaný růst: kapacita datových center v EU do roku 2030

EU usiluje o klimaticky neutrální datová centra do roku 2030 , ale kapacita se rozšiřuje tak rychle, že úspory z účinnosti jsou převálcovány:

• Spotřeba elektřiny datových center v EU by měla vzrůst ze současných zhruba 70–80 TWh na odhadovaných 150–200 TWh do roku 2030, což by mohlo představovat 5–7 % celkové poptávky po elektřině v EU .
• Evropská komise uznala datová centra za „strategické odvětví“ a zjednodušuje schvalovací postupy, aby urychlila výstavbu .
• Pakt o klimaticky neutrálních datových centrech (průmyslová samoregulace) stanovuje cíle PUE 1,3 pro nová zařízení v chladném podnebí do roku 2025 a 1,4 v teplém podnebí, ale skutečný růst kapacity předbíhá zvyšování účinnosti .
• Společnost Accenture odhaduje, že emise uhlíku z AI datových center celosvětově do roku 2030 vzrostou 11krát .

Širší kontext: Jak Microsoft sepsal pravidla EU o utajení

V dubnu 2026 investigativní novináři z AlgorithmWatch, Corporate Europe Observatory a Investigate Europe odhalili, že Evropská komise překopírovala a vložila pozměňovací návrh vypracovaný Microsoftem a DigitalEurope do delegovaného nařízení o vykazování datových center .

Zmíněný pozměňovací návrh: údaje o spotřebě energie a vody jednotlivých datových center NESMĚJÍ být zveřejněny. Místo toho budou zveřejněna pouze agregovaná data. To znamená, že občané, výzkumníci a místní samosprávy nemohou ověřit environmentální tvrzení konkrétních provozovatelů datových center ani porovnávat jednotlivá zařízení.

Komise obvinění z „doslovného kopírování“ popřela , ale investigativní zpráva ukázala, že konečné znění předpisu se téměř doslova shodovalo s navrhovaným zněním Microsoftu a že Komise odstranila dřívější jazyk, který by vyžadoval veřejné zveřejňování . To je všeobecně považováno za významné vítězství lobbistů Big Techu, které omezuje transparentnost a odpovědnost za energetickou a vodní stopu nejrychleji rostoucích spotřebitelů elektřiny v Evropě.

Úsilí technologického průmyslu v oblasti lobbingu dosáhlo rekordní úrovně: digitální průmysl utratil v roce 2025 na ovlivňování rozhodování EU 151 milionů eur ročně, což je o 33,6 % více než v roce 2023 . Jen mezi lednem a červnem 2025 uskutečnili zástupci Big Techu 378 lobbistických setkání s vysokými úředníky Komise a poslanci Evropského parlamentu, tedy v průměru tři setkání za pracovní den .

Co EU navrhuje

Balíček zahrnuje několik klíčových součástí:

• Společný systém hodnocení udržitelnosti datových center EU, který pokrývá energetickou účinnost, spotřebu vody, využití odpadního tepla a podíl obnovitelných zdrojů .
• Povinné vykazování podle přepracované směrnice o energetické účinnosti (EED 2023/1791) pro všechna datová centra s výkonem nad 500 kW, která musí do evropské databáze zasílat ukazatele jako PUE, účinnost chlazení, celkovou spotřebu energie, spotřebu vody a opětovné využití tepla .
• Nový delegovaný předpis, kterým se mění stávající rámec pro vykazování (EU/2024/1364) a rozšiřuje se okruh přijatelných energetických certifikátů .
• Komise rovněž v prosinci 2025 navrhla nařízení (COM(2025) 984), které označuje datová centra za strategické odvětví a zrychluje procesy posuzování vlivů na životní prostředí .

Jak lobbovaly velké technologické firmy a průmyslové skupiny

Průmyslové skupiny (v čele s Microsoftem, DigitalEurope – jejímiž členy jsou Amazon, Google i Meta – a Evropskou asociací datových center (EUDCA)) prosazovaly mírnější pravidla v několika směrech :

• Udržet údaje o jednotlivých datových centrech v tajnosti: Microsoft a DigitalEurope úspěšně argumentovaly, že údaje o spotřebě energie a vody na úrovni jednotlivých zařízení by neměly být veřejné, s odvoláním na obchodní tajemství. Investigativní práce organizací AlgorithmWatch a Corporate Europe Observatory odhalila, že Komise „překopírovala“ pozměňovací návrh vypracovaný Microsoftem, který ponechává environmentální data jednotlivých datových center skrytá před veřejností .
• Rozšíření přijatelných energetických certifikátů: Průmysl argumentoval, že omezit přijatelné certifikáty pouze na „novou“ obnovitelnou energii je neproveditelné, a že jaderná energie a přeshraniční párování obnovitelné energie (tzv. tržní účetnictví) by se měly započítávat do hodnocení udržitelnosti .
• Odložení štítku: Průmyslový tlak přispěl k odložení udržitelnostního štítku (původně plánovaného na rok 2027) uprostřed sporu o to, zda by měly být zahrnuty jaderné certifikáty .

Formální stanovisko DigitalEurope z prosince 2025 požadovalo delší lhůtu pro implementaci, zjednodušené vykazování pro menší zařízení a širší přijetí záruk původu (Guarantees of Origin, GO) včetně jaderných .

Konkrétní úpravy oproti původním návrhům

Podle uniklého návrhu nařízení, o němž informoval Financial Times a převzala jej řada médií, zahrnuje revidovaný rámec tato klíčová změkčení :

• Rozšíření přijatelných energetických certifikátů: Původní přísnější návrh omezoval účtování zelené energie na „dodatečnou“ nebo „novou“ obnovitelnou energii. Revidovaná verze nyní přijímá záruky původu (GO) z jaderných elektráren a umožňuje přeshraniční párování nákupů obnovitelné energie, nejen výrobu na místě nebo v rámci stejné země .
• Žádné povinné zveřejňování: Místo toho, aby údaje o spotřebě energie a vody jednotlivých datových center byly veřejné (jak se původně předpokládalo), revidovaná pravidla vyžadují pouze souhrnné nebo důvěrné vykazování orgánům, přičemž údaje na úrovni jednotlivých zařízení zůstávají mimo veřejné databáze .
• Odložený udržitelnostní štítek: Plánovaný štítek udržitelnosti datových center EU, který měl začít platit od srpna 2027, byl odložen kvůli sporu o jaderné certifikáty .

Co kritici říkají o oslabených pravidlech

Kritici tvrdí, že revidovaný rámec byl výrazně oslaben, a to až do té míry, že nemusí přinést smysluplné snížení emisí:

• „Greenwashing prostřednictvím certifikátů“: Povolení jaderných GO a přeshraničního párování obnovitelné energie znamená, že datová centra mohou tvrdit, že používají „zelenou“ energii, aniž by do sítě přidávala nové obnovitelné zdroje nebo snižovala skutečné emise .
• UtaJení brání odpovědnosti: Utajení údajů o jednotlivých zařízeních znamená, že výzkumníci, místní komunity a regulační orgány nemohou posoudit skutečný dopad konkrétních datových center na životní prostředí ani porovnat výkon jednotlivých provozovatelů .
• Žádný závazný limit PUE na úrovni EU: Zatímco Německo zavedlo tvrdý strop PUE (1,2 pro novostavby od července 2026), celounijní rámec se stále do značné míry spoléhá na dobrovolné cíle průmyslu .
• Nízká míra dodržování předpisů: Dosud svou spotřebu energie v rámci povinného systému vykázalo pouze 36 % datových center v EU, což vyvolává otázky o vymáhání .
• Odborníci citovaní Financial Times říkají, že změny jsou „ústupkem Big Techu“ způsobeným tlakem na rychlou výstavbu AI infrastruktury a že revidovaný rámec nepovede k reálnému snižování emisí, protože se spoléhá na účetní triky místo skutečné dekarbonizace .

Jak vlastní emise Big Techu rostou

Zatímco lobbují za mírnější pravidla, emise stejných společností kvůli výstavbě AI datových center dramaticky rostou:

Zpráva agentury OSN zjistila, že nepřímé emise (Scope 2 a 3) u Amazonu, Googlu, Met a Microsoftu vzrostly během tří let v průměru o 150 %, protože expanze AI vedla k obrovské spotřebě elektřiny . LA Times informovaly, že emise Amazonu vzrostly jen v roce 2025 o 16 %, a to kvůli výstavbě datových center a energii z fosilních paliv .

Předpokládaný růst: kapacita datových center v EU do roku 2030

EU usiluje o klimaticky neutrální datová centra do roku 2030 , ale kapacita se rozšiřuje tak rychle, že úspory z účinnosti jsou převálcovány:

• Spotřeba elektřiny datových center v EU by měla vzrůst ze současných zhruba 70–80 TWh na odhadovaných 150–200 TWh do roku 2030, což by mohlo představovat 5–7 % celkové poptávky po elektřině v EU .
• Evropská komise uznala datová centra za „strategické odvětví“ a zjednodušuje schvalovací postupy, aby urychlila výstavbu .
• Pakt o klimaticky neutrálních datových centrech (průmyslová samoregulace) stanovuje cíle PUE 1,3 pro nová zařízení v chladném podnebí do roku 2025 a 1,4 v teplém podnebí, ale skutečný růst kapacity předbíhá zvyšování účinnosti .
• Společnost Accenture odhaduje, že emise uhlíku z AI datových center celosvětově do roku 2030 vzrostou 11krát .

Širší kontext: Jak Microsoft sepsal pravidla EU o utajení

V dubnu 2026 investigativní novináři z AlgorithmWatch, Corporate Europe Observatory a Investigate Europe odhalili, že Evropská komise překopírovala a vložila pozměňovací návrh vypracovaný Microsoftem a DigitalEurope do delegovaného nařízení o vykazování datových center .

Zmíněný pozměňovací návrh: údaje o spotřebě energie a vody jednotlivých datových center NESMĚJÍ být zveřejněny. Místo toho budou zveřejněna pouze agregovaná data. To znamená, že občané, výzkumníci a místní samosprávy nemohou ověřit environmentální tvrzení konkrétních provozovatelů datových center ani porovnávat jednotlivá zařízení.

Komise obvinění z „doslovného kopírování“ popřela , ale investigativní zpráva ukázala, že konečné znění předpisu se téměř doslova shodovalo s navrhovaným zněním Microsoftu a že Komise odstranila dřívější jazyk, který by vyžadoval veřejné zveřejňování . To je všeobecně považováno za významné vítězství lobbistů Big Techu, které omezuje transparentnost a odpovědnost za energetickou a vodní stopu nejrychleji rostoucích spotřebitelů elektřiny v Evropě.

Úsilí technologického průmyslu v oblasti lobbingu dosáhlo rekordní úrovně: digitální průmysl utratil v roce 2025 na ovlivňování rozhodování EU 151 milionů eur ročně, což je o 33,6 % více než v roce 2023 . Jen mezi lednem a červnem 2025 uskutečnili zástupci Big Techu 378 lobbistických setkání s vysokými úředníky Komise a poslanci Evropského parlamentu, tedy v průměru tři setkání za pracovní den .