Soud dospěl k závěru, že PriceRunner utrpěl škodu v důsledku porušení unijních pravidel hospodářské soutěže ze strany Googlu. Jádrem případu bylo podle soudu dlouhodobé zvýhodňování vlastního srovnávače Google Shopping ve výsledcích vyhledávání na úkor konkurenčních služeb .
Švédský spor nevznikl ve vakuu. Navazuje na rozhodnutí Evropské komise z roku 2017, podle něhož Google zneužil své dominantní postavení na trhu tím, že ve výsledcích vyhledávání upřednostňoval vlastní službu pro porovnávání nákupů před konkurenčními srovnávači.
Tento závěr později potvrdil také Soudní dvůr Evropské unie. Otázka, zda Google porušil pravidla hospodářské soutěže, tak byla v době švédského procesu v zásadě vyřešena. Stockholmský soud se soustředil především na to, jak vysoká škoda PriceRunneru vznikla .
PriceRunner podal žalobu v únoru 2022 a původně požadoval přibližně 2,1 miliardy eur, tedy asi 22 miliard švédských korun. Tvrdil, že Google systematicky zhoršoval viditelnost nezávislých srovnávačů cen, zatímco vlastní Google Shopping umisťoval do prominentnějších pozic .
Praktický dopad měl spočívat ve ztrátě návštěvnosti. Když se nabídky Googlu objevily ve výsledcích vyhledávání před odkazy na konkurenční platformy, srovnávače podle PriceRunneru přicházely o návštěvníky, příjmy a část zisku.
Do zahájení procesu PriceRunner svůj požadavek výrazně navýšil. Nárok dosáhl 77 miliard švédských korun, což odpovídalo přibližně 8,3 miliardy dolarů. Společnost požadovala kompenzaci za ušlý zisk ve Švédsku, Spojeném království a Dánsku .
Přiznaná částka je tedy výrazně nižší než původně požadovaných 77 miliard korun. Přesto jde podle dostupných zpráv o jednu z nejvyšších náhrad škody, jakou kdy švédský soud v soutěžním sporu přiznal .
Soudní řízení probíhalo od října do prosince 2025. Jednání se týkala zejména výše škody, protože odpovědnost Googlu za porušení unijního soutěžního práva už vyplývala z předchozích evropských rozhodnutí .
Vyhlášení verdiktu se několikrát posunulo. Původně ho soud plánoval na 15. dubna 2026, následně termín změnil na 26. června a nakonec na 1. července 2026 .
Případ PriceRunneru není jedinou žalobou, která se opírá o závěry Evropské komise. Firmy po celé Evropě se snaží získat náhradu za údajné ztráty způsobené stejným jednáním Googlu.
V listopadu 2025 nařídil soud v Berlíně Googlu zaplatit dvěma německým srovnávačům cen celkem přibližně 572 milionů eur. Platforma Idealo, vlastněná mediální skupinou Axel Springer, získala zhruba 374 milionů eur a dalších 91 milionů eur na úrocích. Společnost Producto GmbH obdržela 89,7 milionu eur a 17,7 milionu eur na úrocích. Idealo přitom původně požadovalo 3,3 miliardy eur .
V nejméně sedmi evropských zemích stále probíhají další žaloby s celkovou hodnotou kolem 12 miliard eur. Nároky uplatňují srovnávače cen ve Spojeném království, Nizozemsku, Francii a dalších zemích. Vycházejí ze stejného unijního případu proti Googlu .
Verdikt zatím není konečný. Google uvedl, že zvažuje své právní možnosti, a rozhodnutí může napadnout u vyšších švédských soudů . K jeho vymahatelnosti proto nemusí dojít okamžitě. Klarna investory upozornila, že konečné vyřešení případu může trvat roky, pokud se spor bude posouvat dalšími stupni řízení a případně se dostane až k otázkám řešeným na evropské úrovni .
Ani v případě úspěšného vymožení celé částky by přiznané peníze nepředstavovaly čistý příjem Klarny. Podle podmínek převzetí PriceRunneru mají na část náhrady nárok bývalí akcionáři společnosti. Ekonomický podíl na výnosu z případu má také společnost Nivalion, která soudní spor financovala .
Výsledná částka pro skupinu Klarna se navíc sníží o právní náklady a příslušné daňové povinnosti. Klarna uvedla, že případný výnos bude podléhat švédské korporátní dani a smluvním podílům náležejícím bývalým akcionářům a společnosti Nivalion .
Švédský verdikt tak může být pro PriceRunner významným vítězstvím, ale zároveň představuje pouze další fázi dlouhého právního procesu. O tom, kdy a v jaké výši budou peníze skutečně vyplaceny, může rozhodnout až odvolací řízení.
Soud dospěl k závěru, že PriceRunner utrpěl škodu v důsledku porušení unijních pravidel hospodářské soutěže ze strany Googlu. Jádrem případu bylo podle soudu dlouhodobé zvýhodňování vlastního srovnávače Google Shopping ve výsledcích vyhledávání na úkor konkurenčních služeb .
Švédský spor nevznikl ve vakuu. Navazuje na rozhodnutí Evropské komise z roku 2017, podle něhož Google zneužil své dominantní postavení na trhu tím, že ve výsledcích vyhledávání upřednostňoval vlastní službu pro porovnávání nákupů před konkurenčními srovnávači.
Tento závěr později potvrdil také Soudní dvůr Evropské unie. Otázka, zda Google porušil pravidla hospodářské soutěže, tak byla v době švédského procesu v zásadě vyřešena. Stockholmský soud se soustředil především na to, jak vysoká škoda PriceRunneru vznikla .
PriceRunner podal žalobu v únoru 2022 a původně požadoval přibližně 2,1 miliardy eur, tedy asi 22 miliard švédských korun. Tvrdil, že Google systematicky zhoršoval viditelnost nezávislých srovnávačů cen, zatímco vlastní Google Shopping umisťoval do prominentnějších pozic .
Praktický dopad měl spočívat ve ztrátě návštěvnosti. Když se nabídky Googlu objevily ve výsledcích vyhledávání před odkazy na konkurenční platformy, srovnávače podle PriceRunneru přicházely o návštěvníky, příjmy a část zisku.
Do zahájení procesu PriceRunner svůj požadavek výrazně navýšil. Nárok dosáhl 77 miliard švédských korun, což odpovídalo přibližně 8,3 miliardy dolarů. Společnost požadovala kompenzaci za ušlý zisk ve Švédsku, Spojeném království a Dánsku .
Přiznaná částka je tedy výrazně nižší než původně požadovaných 77 miliard korun. Přesto jde podle dostupných zpráv o jednu z nejvyšších náhrad škody, jakou kdy švédský soud v soutěžním sporu přiznal .
Soudní řízení probíhalo od října do prosince 2025. Jednání se týkala zejména výše škody, protože odpovědnost Googlu za porušení unijního soutěžního práva už vyplývala z předchozích evropských rozhodnutí .
Vyhlášení verdiktu se několikrát posunulo. Původně ho soud plánoval na 15. dubna 2026, následně termín změnil na 26. června a nakonec na 1. července 2026 .
Případ PriceRunneru není jedinou žalobou, která se opírá o závěry Evropské komise. Firmy po celé Evropě se snaží získat náhradu za údajné ztráty způsobené stejným jednáním Googlu.
V listopadu 2025 nařídil soud v Berlíně Googlu zaplatit dvěma německým srovnávačům cen celkem přibližně 572 milionů eur. Platforma Idealo, vlastněná mediální skupinou Axel Springer, získala zhruba 374 milionů eur a dalších 91 milionů eur na úrocích. Společnost Producto GmbH obdržela 89,7 milionu eur a 17,7 milionu eur na úrocích. Idealo přitom původně požadovalo 3,3 miliardy eur .
V nejméně sedmi evropských zemích stále probíhají další žaloby s celkovou hodnotou kolem 12 miliard eur. Nároky uplatňují srovnávače cen ve Spojeném království, Nizozemsku, Francii a dalších zemích. Vycházejí ze stejného unijního případu proti Googlu .
Verdikt zatím není konečný. Google uvedl, že zvažuje své právní možnosti, a rozhodnutí může napadnout u vyšších švédských soudů . K jeho vymahatelnosti proto nemusí dojít okamžitě. Klarna investory upozornila, že konečné vyřešení případu může trvat roky, pokud se spor bude posouvat dalšími stupni řízení a případně se dostane až k otázkám řešeným na evropské úrovni .
Ani v případě úspěšného vymožení celé částky by přiznané peníze nepředstavovaly čistý příjem Klarny. Podle podmínek převzetí PriceRunneru mají na část náhrady nárok bývalí akcionáři společnosti. Ekonomický podíl na výnosu z případu má také společnost Nivalion, která soudní spor financovala .
Výsledná částka pro skupinu Klarna se navíc sníží o právní náklady a příslušné daňové povinnosti. Klarna uvedla, že případný výnos bude podléhat švédské korporátní dani a smluvním podílům náležejícím bývalým akcionářům a společnosti Nivalion .
Švédský verdikt tak může být pro PriceRunner významným vítězstvím, ale zároveň představuje pouze další fázi dlouhého právního procesu. O tom, kdy a v jaké výši budou peníze skutečně vyplaceny, může rozhodnout až odvolací řízení.