„Uvolňování sankcí je předčasné.“ Propuštěná běloruská novinářka a zpráva OSN varují před pokračující represí

Dne 29. června 2026, pouhé tři měsíce po svém propuštění z více než pěti let strávených v běloruském vězení, stanula novinářka Katsiaryna Andreyeva před Radou OSN pro lidská práva v Ženevě a pronesla jasné varování: směňovat uvolnění sankcí za propuštění politických vězňů je chybný kalkul, pokud zůstane nedotčen samotný systém represe . Její svědectví, přednesené souběžně s novou zprávou zvláštního zpravodaje OSN, znovu rozvířilo debatu o tom, zda západní mocnosti nepodléhají iluzi, že ústupky povedou ke skutečné změně.

Andreyeva byla propuštěna v březnu 2026 v rámci skupiny 250 politických vězňů, kteří byli osvobozeni na základě dohody se Spojenými státy, jež zrušila sankce uvalené na několik běloruských bank a vývozců draselných hnojiv . Je novinářkou běloruské redakce polské televize Belsat, zadržena byla v listopadu 2020 během živého vysílání z pokojné demonstrace a později odsouzena z politicky motivovaných obvinění, včetně „vlastizrady“ .

Jádro Andrejevové varování

Andreyeva ve svém projevu před Radou vznesla několik konkrétních bodů:

• Uvolňování sankcí je předčasné, dokud pokračují nová zatýkání. Tvrdila, že každé propuštění může režim zvrátit tím, že jednoduše zatkne další lidi, což z celé dohody činí jen dočasný tah, nikoli skutečnou reformu .
• Ve vazbách zůstává přes 950 politických vězňů. I po březnovém propuštění se celkový počet politických vězňů, včetně kolegy novináře Iljaše, stále pohyboval nad 950 .
• Kruté podmínky ve věznicích a trvající strach. Andreyeva, která sama strávila ve vazbě více než pět let, popsala poměry v běloruských věznicích a vyjádřila obavy o ty, kteří zůstávají uvnitř .
• Dohoda neřeší kořen problému. V podstatě varovala, že režim může „přes noc doplnit stavy“ vězňů, a proto je jednorázové propuštění nedostatečným základem pro uvolnění sankcí .

Co zjistila zpráva OSN z června 2026

Zvláštní zpravodaj OSN Nils Muižnieks představil svou nejnovější zprávu ve stejný den, kdy hovořila Andreyeva. Zpráva, pokrývající období od 1. dubna 2025 do 31. března 2026, dospěla k závěru, že Bělorusko nadále „systematicky a hrubě porušuje své mezinárodní závazky v oblasti lidských práv“ . Mezi klíčová zjištění patří:

• „Bělorusko nadále systematicky potlačuje disent“ bez známek zlepšení .
• V době předložení zprávy zůstávalo ve vazbě více než 950 politických vězňů .
• Režim zachoval staré represivní praktiky a zároveň vyvinul nové, včetně pronásledování těch, kdo pomáhali Ukrajině .
• Samostatná zpráva Skupiny nezávislých expertů OSN z března 2026 zjistila, že jen v roce 2025 bylo z politicky motivovaných důvodů odsouzeno nejméně 1 254 lidí a že porušování lidských práv zůstává „závažné, systematické a rozšířené“, přičemž některá z nich naplňují skutkovou podstatu zločinů proti lidskosti .
• Human Rights Watch ve své Světové zprávě za rok 2026 uvedla, že politicky motivovaná represe pokračovala i pět let po protestech v roce 2020 .

Konzistentní postoj Evropské unie

Evropská unie opakovaně zdůrazňuje stejné poselství prostřednictvím formálních prohlášení a rezolucí:

• Březen 2025 (Rada Evropy): EU uvedla, že zůstává „hluboce znepokojena pokračujícím porušováním lidských práv v Bělorusku, včetně svévolného zatýkání, mučení a špatného zacházení, odpírání práva na řádný proces a spravedlivý soud“, přičemž v té době bylo v nespravedlivé vazbě přes 1 250 politických vězňů .
• Červen 2025 (Rada OSN pro lidská práva): EU odsoudila „pokračující politicky motivovanou represi a potlačování svobody projevu, shromažďování a sdružování, včetně zneužívání protiteroristické a protiextremistické legislativy“ .
• Říjen 2025 (rezoluce Evropského parlamentu): Poslanci důrazně odsoudili represe v Bělorusku, požadovali okamžité propuštění všech politických vězňů a vyzvali k trvalému zapojení EU a podpoře demokratických sil .
• EU neuznává prezidentské volby z ledna 2025 za legitimní a popisuje represe Lukašenkova režimu jako přesahující hranice Běloruska, přičemž cílí na Bělorusy v zahraničí sledováním, výhrůžkami a stíháním .

Širší obraz: co ukazují čísla

Několik nezávislých zdrojů vykresluje konzistentní obraz režimu, který nezměnil své chování. Středisko pro lidská práva Viasna dokumentovalo k dubnu 2025 ve vazbě 1 208 politických vězňů . Skupina nezávislých expertů OSN uvedla, že v roce 2025 bylo z politicky motivovaných důvodů odsouzeno nejméně 1 254 lidí . Human Rights Watch poznamenala, že do prosince 2025 zůstávalo za mřížemi z politických důvodů nejméně 1 110 lidí . Amnesty International ve své zprávě za rok 2025 dospěla k závěru, že úřady „nadále zneužívají justiční systém k umlčování a trestání disentů a opozice“ .

Shrnutí

Varování Andrejevové – že uvolnění sankcí bez ukončení samotného systému represe je chybný kalkul – je silně podloženo jak OSN, tak EU. Důkazy ukazují, že zatýkání, politicky motivovaná odsouzení, mučení a systematické porušování lidských práv pod vedením Alexandra Lukašenka pokračují nezmenšenou silou. Otázkou zůstává, zda model „vězni výměnou za sankce“ může někdy přinést trvalou změnu, nebo zda režimu pouze nabízí způsob, jak obnovit své mezinárodní postavení a přitom si udržet domácí kontrolu.