Vedra v Evropě: Klimatická změna je učinila 200krát pravděpodobnějšími

Rychlá atribuční studie organizace World Weather Attribution (WWA), zveřejněná 25.–26. června 2026, dospěla k závěru, že extrémní horko, které sužuje západní Evropu, je v důsledku změny klimatu způsobené člověkem (spalováním fosilních paliv) nejméně 200krát pravděpodobnější a že by taková vlna veder byla ve světě bez globálního oteplování „prakticky nemožná“ . Hlavním zdrojem je analýza WWA nazvaná „Fossil fuel emissions have rapidly worsened European heatwaves in just a few decades“ .

Klíčová zjištění

Zvýšení pravděpodobnosti v důsledku emisí z fosilních paliv

• Červnová vlna veder v roce 2026 je 200krát pravděpodobnější dnes než v klimatu bez oteplení způsobeného člověkem . Samostatná studie z Nature z září 2025 zjistila, že od roku 2010 jsou smrtící vlny veder celosvětově asi 200krát pravděpodobnější díky emisím skleníkových plynů .
• Tato vlna veder byla označena za nejhorší v historii pro oblast studie (západní Evropa) .

Nárůst teplot

• Ve Francii, Německu, Itálii, Španělsku a jižní Anglii dosáhly teploty 5–12 °C nad sezónní průměry .
• Změna klimatu způsobená člověkem učinila vlnu veder až o 4 °C teplejší v mnoha městech během podobné události v roce 2025 ; stejný mechanismus platí i zde. Národní rekordy (43,8 °C ve Francii, 41,3 °C v Německu) jsou s těmito anomáliemi konzistentní.

Noční horko

• Noční teploty během vlny veder jsou 100krát pravděpodobnější dnes než v předindustriálním klimatu . Tropické noci jsou charakteristickým znakem oteplování z fosilních paliv a jsou obzvláště nebezpečné pro lidské zdraví.

Rychlost oteplování v červnu

• Červen se otepluje rychleji než kterýkoli jiný měsíc ve velkých částech západní Evropy . To znamená, že vlny veder přicházející v červnu překonávají rekordy, které byly historicky stanoveny později v létě.

Počet obětí a dopady na zdraví

• Vlna veder si vyžádala přes 1300 obětí (údaj z otázky). Samostatná rychlá analýza Imperial College London zjistila, že změna klimatu ztrojnásobila počet úmrtí souvisejících s horkem ve 12 evropských městech během vlny veder na konci června 2025, přičemž přibližně 1500 úmrtí bylo připsáno výhradně oteplení způsobenému člověkem .
• Francie hlásila nejméně 40 obětí, rozsáhlé uzavírání škol a 20% nárůst tísňových volání . Nemocnice ve Spojeném království (East Surrey Hospital) vyhlásily krizový stav kvůli prudkému nárůstu poptávky .

Ekonomické a energetické dopady

• Poptávka po chlazení dosáhla nejvyšší úrovně za nejméně 45 let .
• Ceny elektřiny vyletěly nad 1 000 EUR/MWh, protože poptávka po klimatizaci prudce vzrostla a francouzská jaderná výroba byla ohrožena nízkou hladinou řek pro chlazení .
• Infrastrukturní problémy zahrnovaly vyboulení kolejí (tepelná roztažnost), výpadky nadzemního vedení a výpadky elektřiny v Itálii spojené s prudkým nárůstem používání klimatizace .

Poznámka k nejistotě

• Údaj „200krát“ se vztahuje na celkovou pravděpodobnost vlny veder. Údaj „100krát“ je specifický pro noční extrémní horko. Oba pocházejí ze stejné studie WWA, ale týkají se různých metrik (denní vs. noční teplo). Zmínka otázky o „emisích z fosilních paliv“ je podpořena přímým přiřazením WWA, které spojuje vlnu veder s pokračujícím spalováním fosilních paliv .