Kallasová v Ankaře: EU chtěla obnovit dialog s Tureckem před summitem NATO

Proč delegace EU přijela do Ankary

Kaja Kallasová, vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, navštívila Ankaru 29.–30. června 2026 společně s komisařkou pro rozšíření Martou Kosovou a komisařem pro vnitřní věci a migraci Magnusem Brunnerem. Delegace měla s tureckým ministrem zahraničí Hakanem Fidanem jednat o vztazích mezi Evropskou unií a Tureckem, společných bezpečnostních výzvách a možnostech další spolupráce .

Nešlo tedy jen o jednu dílčí otázku. Návštěva byla koncipována jako pokus znovu oživit politický dialog s Tureckem – kandidátskou zemí EU a zároveň významným členem NATO – v době rychle se měnící bezpečnostní situace.

Co bylo na programu

Přístup Turecka do EU a celní unie

Jedním z hlavních bodů zůstává dlouhodobě stagnující přístupový proces Turecka do EU. Jednání se týkala také aktualizace celní unie, která upravuje významnou část obchodních vztahů mezi oběma stranami .

Marta Kosová přitom Ankaru navštívila už 5.–6. února 2026. Tehdy s tureckými představiteli probírala spolupráci EU a Turecka, regionální stabilitu, konektivitu, obchod, investice a právě celní unii . Společná návštěva tří vysoce postavených představitelů EU tak v Ankaře působila jako signál, že Brusel chce vztahům věnovat větší politickou pozornost .

Vízová liberalizace

Na programu byla také vízová liberalizace pro turecké občany. Téma bylo projednáváno společně s přístupovým procesem a modernizací celní unie .

Migrace

Účast Magnuse Brunnera zdůraznila význam migrační spolupráce. Turecko je pro EU důležitým partnerem při řešení migračních toků i širší regionální stability. Kallasová ho zároveň popsala jako nepostradatelného partnera v otázkách migrace, obrany a bezpečnosti .

Ukrajina a regionální bezpečnost

Rozhovory se zaměřily na válku na Ukrajině, bezpečnostní výzvy v širším regionu a další geopolitický vývoj . Načasování návštěvy nebylo náhodné: uskutečnila se jen něco málo přes týden před summitem NATO, který Turecko hostilo v Ankaře 7.–8. července 2026 .

Blízký východ a dvoustátní řešení

Kallasová se vyjadřovala také k situaci na Blízkém východě. Uvedla, že izraelská osadnická činnost dále ztěžuje možnost vytvořit dva státy, a zopakovala podporu EU dvoustátnímu řešení izraelsko-palestinského konfliktu . Podle jejího stanoviska zůstává dvoustátní řešení jedinou životaschopnou cestou k trvalému míru a stabilitě v regionu .

Jak návštěva souvisela se summitem NATO

Turecko mělo v červenci hostit 36. summit NATO v prezidentském komplexu Beştepe. Šlo teprve o druhý summit Aliance pořádaný v Turecku po istanbulském setkání v roce 2004. Očekávanými tématy byly jednota spojenců, obranné plánování, výdaje na obranu, podpora Ukrajiny a bezpečnost jižního křídla NATO .

Návštěva evropské delegace proto měla i praktický koordinační rozměr. EU a Turecko jsou sice odlišné instituce, jejich bezpečnostní zájmy se však v řadě oblastí překrývají – od Ukrajiny a Černého moře po migraci, Blízký východ a boj proti terorismu. Kallasová označila summit v Turecku za historický a zdůraznila význam Ankary pro evropskou bezpečnost .

Význam návštěvy dokresloval i širší diplomatický kontext. Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan uvedl, že na okraj summitu pravděpodobně uskuteční bilaterální jednání s tehdejším americkým prezidentem Donaldem Trumpem . Ankara tak před summitem nebyla pouze hostitelem aliančního setkání, ale také klíčovým místem pro koordinaci postojů k několika krizím najednou.

Co lze z dostupných zdrojů ověřit

Dostupné podklady potvrzují termín návštěvy, složení delegace i hlavní okruhy jednání: vztahy EU a Turecka, členství v EU, celní unii, vízovou liberalizaci, migraci a regionální bezpečnost . Přímé propojení se summitem NATO vyplývá především z bezprostředního načasování návštěvy a z uváděné potřeby koordinovat společné bezpečnostní otázky .

Návštěva tedy nepředstavovala oznámení o okamžitém posunu v přístupových rozhovorech Turecka s EU. Spíše šlo o snahu obnovit politický kontakt a projednat praktické oblasti spolupráce v době, kdy Turecko hrálo výraznou roli v evropské i alianční bezpečnostní debatě.