Jihokorejský Kospi byl v regionu zasažen nejvíce, když se propadl o 7,7 %. Důvod je strukturální: jihokorejský benchmarkový index má vysokou váhu polovodičových akcií a akcií spojených s AI. Akcie Samsung Electronics klesly o 6 %, zatímco výrobce pamětí SK Hynix ztratil 4,5 %. Kospi se za poslední rok zhruba zdvojnásobil díky růstu velkých technologických společností, což ho činilo obzvláště zranitelným vůči odlivu kapitálu z AI.
Výprodej zesílil následující den. 26. června klesl Kospi o 8,2 %, což spustilo 20minutové přerušení programového obchodování – jistič, který má zabránit panickému výprodeji.
Zatímco Japonsko a Jižní Korea krváceli, hongkongský Hang Seng posílil o 2,1 % a šanghajský kompozitní index mírně vzrostl. Tato divergence odráží tři faktory:
Zisk Hang S入射ngu z 25. června je třeba vidět v kontextu: 26. června klesl o 1,9 %, protože širší výprodej se prohloubil.
Obavy na trzích umocnil rychlý rozpad příměří mezi USA a Íránem. Memorandum o porozumění (MoU) podepsané 17. června počítalo s 60denním zastavením vojenských operací, včetně znovuotevření Hormuzského průlivu. Během několika dní však obě strany obvinily tu druhou z porušování.
Jiskrou byl íránský dron, který zasáhl nákladní loď v Hormuzském průlivu. Zprávy se liší v přesném názvu a vlajce lodi – některé zdroje ji popisují jako plavidlo plující pod panamskou vlajkou, jiné jako singapurskou Ever Lovely. USA v odvetě zasáhly íránská vojenská zařízení. Írán poté 27.–28. června odpálil rakety a drony na americká zařízení v Bahrajnu a Kuvajtu.
Do 28. června bylo příměří fakticky mrtvé. USA a Írán si vyměnily nové útoky a prezident Donald Trump nařídil nálety na íránské vojenské cíle a obvinil Teherán z porušení dohody. Íránské revoluční gardy se přihlásily k odpovědnosti za útoky na americkou leteckou základnu Alí Salím v Kuvajtu a na americké 5. námořní loďstvo v Bahrajnu.
Pro asijské trhy bylo riziko jasné: eskalující nepřátelství na Blízkém východě hrozilo narušením dodávek ropy přes Hormuzský průliv (místo, kudy prochází asi 20 % světové ropy), zvýšením cen energií a vnesením další nejistoty do již tak nervózního globálního výhledu.
Třetí silou, která tlačila asijské trhy dolů, byl rychle posilující americký dolar, který hnala nahoru rostoucí očekávání, že Fed znovu zvýší úrokové sazby.
Podle údajů CME FedWatch z 23. června trhy vyhodnocovaly 69,5% pravděpodobnost zvýšení sazeb alespoň o 25 bazických bodů na zářijovém zasedání FOMC – prudký nárůst z 29,1 % o týden dříve. Investing.com Fed Monitor ukazoval 67,9% pravděpodobnost, že sazba federálních fondů dosáhne cílového pásma 3,50–3,75 % na zasedání 16. září. Pravděpodobnost kolísala ze dne na den: do 27. června se odhady zmírnily na přibližně 50 %.
Silnější dolar je pro asijské akcie typicky negativní, protože:
Výprodej z 25. června nebyl jednoduchým dnem averze k riziku. Byl výsledkem tří odlišných tlaků, které zasáhly různé trhy s různou intenzitou:
| Trh | Pohyb 25. června | Hlavní hybatel |
|---|---|---|
| Nikkei 225 (Japonsko) | -1,0 % | Výběr zisků z AI (SoftBank) |
| Kospi (Jižní Korea) | -7,7 % | Výprodej AI/polovodičů (Samsung, SK Hynix) |
| Hang Seng (Hongkong) | +2,1 % | Naděje na čínské stimuly, přesun do cyklických titulů |
| Shanghai Composite | Mírně výše | Stejné jako Hang Seng |
Důležité upozornění: 7,7% propad Kospi 25. června byl následován ještě strmějším pádem o 8,2 % 26. června, který spustil 20minutové přerušení obchodování. Výprodej den po prvotním pádu jednoznačně zesílil. Hodnota 7,7 % je v zásadě v souladu s rozsahem kolapsu Kospi v daném týdnu, ale nebyl to jediný nejhorší den.
Pro každého, kdo sleduje asijské trhy, zůstávají v centru pozornosti tři proměnné: