Zemědělské příjmy porostou, ale rizika jsou obrovská

Nepoměrný dopad na nízkopříjmové země

• Zpráva uvádí, že pokud by průměrný nárůst cen energií o 33 procent pozorovaný v první polovině roku 2026 pokračoval, globální produkce obilí by v roce 2027 klesla o 0,9 procenta, a v nízkopříjmových zemích ještě výrazněji – o 1,7 procenta .
• Vysokopříjmové země tyto šoky pravděpodobně vstřebají, ale nízkopříjmové země čelí zhoršující se potravinové bezpečnosti, přičemž domácnosti jsou nuceny omezit spotřebu potravin a přejít k levnějším alternativám .
• Narušení Hormuzského průlivu nejcitelněji zasáhlo velké asijské dovozce a rozvojové země závislé na dodávkách paliv a hnojiv .

Stochastické modelování: 25% pravděpodobnost nižších příjmů

Vlastní stochastická analýza Outlooku – která modeluje četnost nedávných šoků – zjistila, že pokud by frekvence šoků pozorovaných v posledních letech pokračovala, existuje 25procentní pravděpodobnost, že zemědělské příjmy v roce 2035 budou nižší než současné úrovně . Významná jsou i krátkodobá rizika: nedávné zdražení energií a z toho plynoucí snížení používání hnojiv pravděpodobně ovlivní zemědělskou produkci v roce 2027 .

Shrnutí ověřených zjištění

Hlavní napětí zprávy je jasné: růst produktivity podporuje mírný 9% nárůst příjmů, ale návrat častých nabídkových šoků – již materializovaných uzavřením Hormuzu – vytváří jednu ku čtyřem šanci, že celé desetileté zisky budou zcela smazány, přičemž největší ránu ponesou nejchudší země.