Geopolitická a energetická rizika mohou zisky smazat

Zpráva varuje, že tento základní scénář je velmi zranitelný vůči volatilitě trhů způsobené krizemi a konflikty. Zvláště akutní rizika představují geopolitické napětí a nestabilní energetické trhy – zejména konflikt na Středním východě a narušení dopravy v Hormuzském průlivu .

Skokové zdražení hnojiv

• Zpráva uvádí, že zemědělci jsou "v první linii rostoucích nákladů na energie a hnojiva" .
• Uzavření Hormuzského průlivu (fakticky od konce února 2026) vyvolalo vážný šok v dodávkách hnojiv. Index cen hnojiv Světové banky vzrostl v 1. čtvrtletí 2026 o více než 12 procent, což bylo jeho šesté zvýšení za sedm čtvrtletí .
• Ceny močoviny se od začátku narušení zhruba zdvojnásobily . Uváděná čísla – ceny hnojiv vzrostly o 50 % od začátku konfliktu, močovina o 80 % od února na více než 850 USD za metrickou tunu – jsou v zásadě v souladu s tímto trendem, i když přesná procenta jsou o něco konkrétnější než zaokrouhlená vyjádření v dostupných zdrojích FAO/Světové banky .
• Vlastní analýza FAO uvádí, že uzavření průlivu odstranilo z globálního obchodu "značný objem hnojiv a kritických vstupů, což vyvolalo náhlý nabídkový šok, který nelze rychle nahradit" .
• Síra/kyselina sírová vzrostly o více než 1 000 % od začátku roku 2025: Toto tvrzení se nepodařilo ověřit z konkrétní tiskové zprávy OECD-FAO Outlook ani z nejdůvěryhodnějších získaných zdrojů. Dostupné zdroje potvrzují vážné napětí na trhu s hnojivy a prudký růst cen dusíku a fosfátů, ale necitují přesné číslo 1 000 % pro síru/kyselinu sírovou v souvislosti s Outlookem .

Nepoměrný dopad na nízkopříjmové země

• Zpráva uvádí, že pokud by průměrný nárůst cen energií o 33 procent pozorovaný v první polovině roku 2026 pokračoval, globální produkce obilí by v roce 2027 klesla o 0,9 procenta, a v nízkopříjmových zemích ještě výrazněji – o 1,7 procenta .
• Vysokopříjmové země tyto šoky pravděpodobně vstřebají, ale nízkopříjmové země čelí zhoršující se potravinové bezpečnosti, přičemž domácnosti jsou nuceny omezit spotřebu potravin a přejít k levnějším alternativám .
• Narušení Hormuzského průlivu nejcitelněji zasáhlo velké asijské dovozce a rozvojové země závislé na dodávkách paliv a hnojiv .

Stochastické modelování: 25% pravděpodobnost nižších příjmů

Vlastní stochastická analýza Outlooku – která modeluje četnost nedávných šoků – zjistila, že pokud by frekvence šoků pozorovaných v posledních letech pokračovala, existuje 25procentní pravděpodobnost, že zemědělské příjmy v roce 2035 budou nižší než současné úrovně . Významná jsou i krátkodobá rizika: nedávné zdražení energií a z toho plynoucí snížení používání hnojiv pravděpodobně ovlivní zemědělskou produkci v roce 2027 .

Shrnutí ověřených zjištění

Hlavní napětí zprávy je jasné: růst produktivity podporuje mírný 9% nárůst příjmů, ale návrat častých nabídkových šoků – již materializovaných uzavřením Hormuzu – vytváří jednu ku čtyřem šanci, že celé desetileté zisky budou zcela smazány, přičemž největší ránu ponesou nejchudší země.

Geopolitická a energetická rizika mohou zisky smazat

Zpráva varuje, že tento základní scénář je velmi zranitelný vůči volatilitě trhů způsobené krizemi a konflikty. Zvláště akutní rizika představují geopolitické napětí a nestabilní energetické trhy – zejména konflikt na Středním východě a narušení dopravy v Hormuzském průlivu .

Skokové zdražení hnojiv

• Zpráva uvádí, že zemědělci jsou "v první linii rostoucích nákladů na energie a hnojiva" .
• Uzavření Hormuzského průlivu (fakticky od konce února 2026) vyvolalo vážný šok v dodávkách hnojiv. Index cen hnojiv Světové banky vzrostl v 1. čtvrtletí 2026 o více než 12 procent, což bylo jeho šesté zvýšení za sedm čtvrtletí .
• Ceny močoviny se od začátku narušení zhruba zdvojnásobily . Uváděná čísla – ceny hnojiv vzrostly o 50 % od začátku konfliktu, močovina o 80 % od února na více než 850 USD za metrickou tunu – jsou v zásadě v souladu s tímto trendem, i když přesná procenta jsou o něco konkrétnější než zaokrouhlená vyjádření v dostupných zdrojích FAO/Světové banky .
• Vlastní analýza FAO uvádí, že uzavření průlivu odstranilo z globálního obchodu "značný objem hnojiv a kritických vstupů, což vyvolalo náhlý nabídkový šok, který nelze rychle nahradit" .
• Síra/kyselina sírová vzrostly o více než 1 000 % od začátku roku 2025: Toto tvrzení se nepodařilo ověřit z konkrétní tiskové zprávy OECD-FAO Outlook ani z nejdůvěryhodnějších získaných zdrojů. Dostupné zdroje potvrzují vážné napětí na trhu s hnojivy a prudký růst cen dusíku a fosfátů, ale necitují přesné číslo 1 000 % pro síru/kyselinu sírovou v souvislosti s Outlookem .

Nepoměrný dopad na nízkopříjmové země

• Zpráva uvádí, že pokud by průměrný nárůst cen energií o 33 procent pozorovaný v první polovině roku 2026 pokračoval, globální produkce obilí by v roce 2027 klesla o 0,9 procenta, a v nízkopříjmových zemích ještě výrazněji – o 1,7 procenta .
• Vysokopříjmové země tyto šoky pravděpodobně vstřebají, ale nízkopříjmové země čelí zhoršující se potravinové bezpečnosti, přičemž domácnosti jsou nuceny omezit spotřebu potravin a přejít k levnějším alternativám .
• Narušení Hormuzského průlivu nejcitelněji zasáhlo velké asijské dovozce a rozvojové země závislé na dodávkách paliv a hnojiv .

Stochastické modelování: 25% pravděpodobnost nižších příjmů

Vlastní stochastická analýza Outlooku – která modeluje četnost nedávných šoků – zjistila, že pokud by frekvence šoků pozorovaných v posledních letech pokračovala, existuje 25procentní pravděpodobnost, že zemědělské příjmy v roce 2035 budou nižší než současné úrovně . Významná jsou i krátkodobá rizika: nedávné zdražení energií a z toho plynoucí snížení používání hnojiv pravděpodobně ovlivní zemědělskou produkci v roce 2027 .

Shrnutí ověřených zjištění

Hlavní napětí zprávy je jasné: růst produktivity podporuje mírný 9% nárůst příjmů, ale návrat častých nabídkových šoků – již materializovaných uzavřením Hormuzu – vytváří jednu ku čtyřem šanci, že celé desetileté zisky budou zcela smazány, přičemž největší ránu ponesou nejchudší země.