Prezident Erdoğan vystoupil na závěr 33. konzultačního a hodnotícího zasedání AKP v Sakaryi (Sapanca) . Prohlásil, že „Gaza bude definitivně pohnána k odpovědnosti“ a slíbil, že jeho vláda bude stíhat viníky násilí v Gaze, které znovu označil za genocidu . Svou stranu označil za „naději nejen pro 86 milionů lidí, ale pro celou muslimskou komunitu“ a obnovil slib Ankary, že dopadne na pachatele, přičemž konkrétně zmínil zabití pětileté Hind Rajab a dalších dětí . Jeho projev zazněl ve stejný den, kdy izraelská vláda formálně uznala arménskou genocidu – krok, který byl všeobecně vnímán jako přímá odpověď Turecku .
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vydal ostrou odpověď. Podle zpráv prohlásil, že „není jediný den, aby Erdoğan nevolal po zničení Izraele“, a oznámil, že Erdoğanova prohlášení předá „k pozornosti našich amerických přátel“ . Netanjahu Erdoğanovo opakované volání po odpovědnosti označil za hrozbu, kterou je třeba řešit se Spojenými státy .
Izraelské ministerstvo zahraničí zašlo ještě dál. Ve svém prohlášení Erdoğana ostře odsoudilo, označilo ho za „diktátora“ a uvedlo, že turecký vůdce „pomine“, zatímco židovský stát „zůstane navždy“ . Téhož dne izraelská vláda jednomyslně schválila rezoluci, která uznala masakry Arménů z doby první světové války jako genocidu – historické rozhodnutí, které ministr zahraničí Gideon Sa'ar navrhl o několik dní dříve jako přímý vzkaz Ankaře . V předchozích měsících izraelští představitelé obvinili „Turecko pod Erdoğanem“, že vede „nepřátelské projevy, diplomatická a ekonomická opatření“ proti Izraeli .
Válka, která začala 7. října 2023, kdy Hamasem vedení ozbrojenci zabili v Izraeli asi 1 200 lidí a unesli 251 rukojmích, a následná rozsáhlá izraelská vojenská kampaň v Gaze vyvolala dramatické zhoršení turecko-izraelských vztahů .
Klíčové milníky rétoriky:
Konfrontace se posunula od diplomatického tření k otevřené válce slov, přičemž každá strana obviňuje tu druhou z genocidy a podniká konkrétní právní a diplomatické kroky proti vedení té druhé.