Krize v Hormuzském průlivu: Příměří mezi USA a Íránem se hroutí, hrozí nová eskalace

Hormuzský průliv, kudy prochází zhruba pětina světové ropy, je centrem rychle se zhoršující bezpečnostní situace. Křehké příměří, kterého Spojené státy a Írán dosáhly v polovině června 2026, se po sérii útoků a odvetných akcí hroutí. Následuje fakticky ověřené shrnutí nejnovějšího vývoje k 28.–29. červnu 2026, čerpající z řady oficiálních a zpravodajských zdrojů.

Írán popírá existenci přímé vojenské linky s USA

Islámské revoluční gardy (IRGC) kategoricky popřely tvrzení USA, že byla mezi Teheránem a Washingtonem zřízena přímá vojenská horká linka pro deeskalaci v Hormuzském průlivu. Mluvčí IRGC, brigádní generál Hosejn Mohebí, označil tyto zprávy za „čirou lež“ a „naprostý výmysl“ . USA navrhly zřízení této linky ke zmírnění napětí po měsících konfliktu. Samostatně nejmenovaný íránský bezpečnostní zdroj přiznal, že komunikační linka existuje, popsal ji však jako politickou, nikoli vojenskou – a zdůraznil, že nemění pravidla pro tranzit .

Varování Íránu: Obcházení schválených tras „bude řešeno“

Dne 25. června 2026 vydalo námořnictvo IRGC rázný výnos, v němž prohlašuje, že bezpečný průjezd průlivem je možný pouze po trasách oficiálně určených Íránem, a že plavidla používající neschválené trasy „budou řešena“ . Nejvyšší íránský diplomat 28. června zopakoval, že jakýkoli pokus lodí vyhnout se preferované íránské trase by „zvýšil napětí“ . Toto varování přichází v době, kdy Írán protestuje proti nové alternativní trase zprostředkované Ománem, která vznikla bez souhlasu Teheránu .

Příměří se hroutí: Útok dronem, odveta USA a další eskalace

Dne 25. června IRGC zaútočily na singapurskou nákladní loď M/V Ever Lovely pomocí jednosměrného útočného dronu přibližně 8 námořních mil jihovýchodně od Dahíru v Ománu. Útok poškodil můstek lodi, ale nezpůsobil žádné oběti na životech . Tento útok byl nejvážnější zkouškou křehké prozatímní dohody, které USA a Írán dosáhly jen o týden dříve s cílem ukončit nepřátelství a znovu otevřít vodní cestu .

Jako odvetu Ústřední velitelství USA (CENTCOM) 26. června zasáhlo čtyři íránská raketová a dronová skladiště a pobřežní radarová stanoviště podél průlivu a na ostrově Kešm . Viceprezident JD Vance varoval, že další íránské útoky „by se setkaly se silou“ .

Írán odpověděl 27. června útokem na další komerční plavidlo, M/T Kiku, což vyvolalo novou vlnu amerických úderů . Prezident Trump odsoudil íránské akce jako „pošetilé porušení“ příměří .

Konkurenční severní a jižní přepravní koridory

Írán si prosadil kontrolu nad průlivem tím, že určil své vlastní schválené plavební pruhy a varoval plavidla před jakýmikoli alternativními trasami . Omán podpořil samostatnou jižní obchvatovou trasu, která má umožnit plavbu mimo přímý dohled Íránu. IRGC tuto trasu označily za „vysoce nebezpečnou“ a „nepřijatelnou“ . Výsledkem je faktická soutěž mezi Íránem kontrolovanými severními průchody a ománskými jižními alternativami, přičemž Írán hrozí akcí proti jakémukoli plavidlu používajícímu neschválené cesty.

Uvízlá plavidla, posádky a odminovávání

Krize, která začala leteckou kampaní USA a Izraele proti Íránu 28. února 2026, průliv na měsíce z velké části zablokovala . Írán uvedl jako důvod pro vyhlášení alternativních tras v dubnu 2026 námořní miny v hlavním plavebním kanálu . Mezinárodní námořní organizace OSN (IMO) prováděla plán evakuace uvízlých lodí, ale po dronovém útoku z 25. června jej pozastavila, aby znovu potvrdila bezpečnostní záruky . Institut Washingtonu poznamenává, že „nejisté minové hrozby“ zůstávají významnou překážkou pro úplný návrat k normální plavbě .

Poznámka: Dostupné zdroje neuvádějí přesné počty uvízlých plavidel a posádek, ani podrobný stav mezinárodních odminovacích operací.