Čína postavila největší supravodivý magnet pro fúzní reaktor. ‚Umělé slunce‘ je o krok blíže realitě

Čínský skok vpřed: Supravodivé magnety pro „Umělé slunce“

V pátek 27. června 2026 oznámil Ústav fyziky plazmatu Čínské akademie věd v Chefeji zásadní milník na cestě k fúzní energii. Tým úspěšně dokončil a otestoval dva klíčové supravodivé magnety určené pro budoucí fúzní reaktor, který je součástí ambiciózního projektu „Umělé slunce“. Prvním je největší toroidální (TF) supravodivý magnet na světě, druhým pak vysokoteplotní supravodivá centrální cívka (CS). Oba dosáhly 100% domácí produkce a jejich výkonové parametry patří ke světové špičce.

Dva magnety, dvě technologická esa

Toroidální (TF) supravodivý magnet – držitel světového rekordu:

• Rozměry: délka 21 metrů, šířka 12 metrů, výška 3,3 metru; celková hmotnost 582 tun.
• Srovnání s ITER: Jeho objem je 1,3krát větší a kapacita akumulace energie třikrát vyšší než u srovnatelného magnetu mezinárodního projektu ITER. Je to největší supravodivý magnet, jaký byl kdy pro fúzní reaktor postaven.
• Konstrukční výzva: Magnet vznikal šest let, od návrhu přes prototypy až po finální výrobu a testování v pátek úspěšně prošel náročnou expertní kontrolou. Je navržen tak, aby spolehlivě fungoval po dobu 60 let v extrémních podmínkách – při teplotách blízkých absolutní nule, obrovských elektrických proudech, intenzivním záření a vysokém mechanickém namáhání.

Vysokoteplotní supravodivá centrální cívka (CS) – tichý šampión:

• Dokončila testování ve všech provozních režimech.
• Naměřené hodnoty: stabilní proud 60 kA, uložená energie 6,03 MJ, maximální rychlost změny magnetického pole 5,1 T/s, odpor spoje 0,87 nΩ.
• Klíčové ukazatele a jádrový výkon dosahují mezinárodně vedoucí úrovně.

100% čínská výroba – soběstačnost jako cíl

Oba magnety se pyšní kompletně domácí výrobou. Každá kritická komponenta, od supravodivých materiálů a konstrukčního návrhu přes výrobní postupy až po kryogenní izolaci, byla vyvinuta v Číně bez zahraničního transferu. Tento úspěch představuje významný krok k soběstačnosti v klíčové technologii pro budoucí fúzní elektrárny. Celý projekt vedl k podání 47 patentových přihlášek a stanovení 14 nových technických norem.

Význam pro čínský fúzní program a reaktor CFETR

Tyto magnety vznikly v rámci výzkumné infrastruktury CRAFT (Comprehensive Research Facility for Fusion Technology), která je technologickou přípravnou pro Čínský fúzní inženýrský testovací reaktor (CFETR). CFETR má být klíčovým článkem v čínském plánu na zvládnutí fúze – má překlenout propast mezi mezinárodním experimentálním reaktorem ITER a první demonstrační fúzní elektrárnou (DEMO).

CFETR je plánován ve dvou fázích:

• Fáze I: Cílí na fúzní zisk Q ≈ 10 a výkon 500 MW v pulzním režimu.
• Fáze II: Má dosáhnout kontinuálního provozu s výrazně vyšším výkonem.

Podle vyjádření institutu tyto po sobě jdoucí průlomy „dále upevnily základy pro stavbu fúzních reaktorů v Číně“ a „výrazně posílí schopnosti země v samostatném výzkumu, vývoji a inženýrské výstavbě fúzních reaktorů“.

Rok 2026: Rok čínských fúzních milníků

Oznámení o magnetech je jen jedním z několika významných úspěchů čínského fúzního programu v roce 2026:

• V lednu vědci z reaktoru EAST v Chefeji oznámili, že dosáhli hustoty plazmatu o 30 až 65 % vyšší, než je dlouho uznávaná teoretická mez, a to pomocí procesu samoorganizace plazmatu se stěnou reaktoru.
• V červnu Čínská národní jaderná korporace poprvé vygenerovala plazmový proud přesahující 1 milion ampérů.

Tyto pokroky ukazují rychle dospívající domácí fúzní program s jasně vytyčeným plánem směřujícím k demonstrační elektrárně ve 40. až 50. letech 21. století.