Dva magnety, dvě technologická esa

Toroidální (TF) supravodivý magnet – držitel světového rekordu:

• Rozměry: délka 21 metrů, šířka 12 metrů, výška 3,3 metru; celková hmotnost 582 tun.
• Srovnání s ITER: Jeho objem je 1,3krát větší a kapacita akumulace energie třikrát vyšší než u srovnatelného magnetu mezinárodního projektu ITER. Je to největší supravodivý magnet, jaký byl kdy pro fúzní reaktor postaven.
• Konstrukční výzva: Magnet vznikal šest let, od návrhu přes prototypy až po finální výrobu a testování v pátek úspěšně prošel náročnou expertní kontrolou. Je navržen tak, aby spolehlivě fungoval po dobu 60 let v extrémních podmínkách – při teplotách blízkých absolutní nule, obrovských elektrických proudech, intenzivním záření a vysokém mechanickém namáhání.

Vysokoteplotní supravodivá centrální cívka (CS) – tichý šampión:

• Dokončila testování ve všech provozních režimech.
• Naměřené hodnoty: stabilní proud 60 kA, uložená energie 6,03 MJ, maximální rychlost změny magnetického pole 5,1 T/s, odpor spoje 0,87 nΩ.
• Klíčové ukazatele a jádrový výkon dosahují mezinárodně vedoucí úrovně.

100% čínská výroba – soběstačnost jako cíl

Oba magnety se pyšní kompletně domácí výrobou. Každá kritická komponenta, od supravodivých materiálů a konstrukčního návrhu přes výrobní postupy až po kryogenní izolaci, byla vyvinuta v Číně bez zahraničního transferu. Tento úspěch představuje významný krok k soběstačnosti v klíčové technologii pro budoucí fúzní elektrárny. Celý projekt vedl k podání 47 patentových přihlášek a stanovení 14 nových technických norem.

Význam pro čínský fúzní program a reaktor CFETR

Tyto magnety vznikly v rámci výzkumné infrastruktury CRAFT (Comprehensive Research Facility for Fusion Technology), která je technologickou přípravnou pro Čínský fúzní inženýrský testovací reaktor (CFETR). CFETR má být klíčovým článkem v čínském plánu na zvládnutí fúze – má překlenout propast mezi mezinárodním experimentálním reaktorem ITER a první demonstrační fúzní elektrárnou (DEMO).

CFETR je plánován ve dvou fázích:

• Fáze I: Cílí na fúzní zisk Q ≈ 10 a výkon 500 MW v pulzním režimu.
• Fáze II: Má dosáhnout kontinuálního provozu s výrazně vyšším výkonem.

Podle vyjádření institutu tyto po sobě jdoucí průlomy „dále upevnily základy pro stavbu fúzních reaktorů v Číně“ a „výrazně posílí schopnosti země v samostatném výzkumu, vývoji a inženýrské výstavbě fúzních reaktorů“.

Rok 2026: Rok čínských fúzních milníků

Oznámení o magnetech je jen jedním z několika významných úspěchů čínského fúzního programu v roce 2026:

• V lednu vědci z reaktoru EAST v Chefeji oznámili, že dosáhli hustoty plazmatu o 30 až 65 % vyšší, než je dlouho uznávaná teoretická mez, a to pomocí procesu samoorganizace plazmatu se stěnou reaktoru.
• V červnu Čínská národní jaderná korporace poprvé vygenerovala plazmový proud přesahující 1 milion ampérů.

Tyto pokroky ukazují rychle dospívající domácí fúzní program s jasně vytyčeným plánem směřujícím k demonstrační elektrárně ve 40. až 50. letech 21. století.

Dva magnety, dvě technologická esa

Toroidální (TF) supravodivý magnet – držitel světového rekordu:

• Rozměry: délka 21 metrů, šířka 12 metrů, výška 3,3 metru; celková hmotnost 582 tun.
• Srovnání s ITER: Jeho objem je 1,3krát větší a kapacita akumulace energie třikrát vyšší než u srovnatelného magnetu mezinárodního projektu ITER. Je to největší supravodivý magnet, jaký byl kdy pro fúzní reaktor postaven.
• Konstrukční výzva: Magnet vznikal šest let, od návrhu přes prototypy až po finální výrobu a testování v pátek úspěšně prošel náročnou expertní kontrolou. Je navržen tak, aby spolehlivě fungoval po dobu 60 let v extrémních podmínkách – při teplotách blízkých absolutní nule, obrovských elektrických proudech, intenzivním záření a vysokém mechanickém namáhání.

Vysokoteplotní supravodivá centrální cívka (CS) – tichý šampión:

• Dokončila testování ve všech provozních režimech.
• Naměřené hodnoty: stabilní proud 60 kA, uložená energie 6,03 MJ, maximální rychlost změny magnetického pole 5,1 T/s, odpor spoje 0,87 nΩ.
• Klíčové ukazatele a jádrový výkon dosahují mezinárodně vedoucí úrovně.

100% čínská výroba – soběstačnost jako cíl

Oba magnety se pyšní kompletně domácí výrobou. Každá kritická komponenta, od supravodivých materiálů a konstrukčního návrhu přes výrobní postupy až po kryogenní izolaci, byla vyvinuta v Číně bez zahraničního transferu. Tento úspěch představuje významný krok k soběstačnosti v klíčové technologii pro budoucí fúzní elektrárny. Celý projekt vedl k podání 47 patentových přihlášek a stanovení 14 nových technických norem.

Význam pro čínský fúzní program a reaktor CFETR

Tyto magnety vznikly v rámci výzkumné infrastruktury CRAFT (Comprehensive Research Facility for Fusion Technology), která je technologickou přípravnou pro Čínský fúzní inženýrský testovací reaktor (CFETR). CFETR má být klíčovým článkem v čínském plánu na zvládnutí fúze – má překlenout propast mezi mezinárodním experimentálním reaktorem ITER a první demonstrační fúzní elektrárnou (DEMO).

CFETR je plánován ve dvou fázích:

• Fáze I: Cílí na fúzní zisk Q ≈ 10 a výkon 500 MW v pulzním režimu.
• Fáze II: Má dosáhnout kontinuálního provozu s výrazně vyšším výkonem.

Podle vyjádření institutu tyto po sobě jdoucí průlomy „dále upevnily základy pro stavbu fúzních reaktorů v Číně“ a „výrazně posílí schopnosti země v samostatném výzkumu, vývoji a inženýrské výstavbě fúzních reaktorů“.

Rok 2026: Rok čínských fúzních milníků

Oznámení o magnetech je jen jedním z několika významných úspěchů čínského fúzního programu v roce 2026:

• V lednu vědci z reaktoru EAST v Chefeji oznámili, že dosáhli hustoty plazmatu o 30 až 65 % vyšší, než je dlouho uznávaná teoretická mez, a to pomocí procesu samoorganizace plazmatu se stěnou reaktoru.
• V červnu Čínská národní jaderná korporace poprvé vygenerovala plazmový proud přesahující 1 milion ampérů.

Tyto pokroky ukazují rychle dospívající domácí fúzní program s jasně vytyčeným plánem směřujícím k demonstrační elektrárně ve 40. až 50. letech 21. století.