Rámcová dohoda mezi Izraelem a Libanonem: První krůček k míru, nebo slepá ulička?

Rámcová dohoda

Po čtyřech dnech jednání (23.–26. června 2026) ve Washingtonu podepsali 26. června izraelský a libanonský velvyslanec v USA společně s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem třístrannou rámcovou dohodu . Rubio ji označil za „první krok“ k míru – „začátek začátku“ – po měsících bojů mezi Izraelem a Hizballáhem . Dohoda nezahrnuje Hizballáh, který nebyl účastníkem jednání .

Co dohoda stanovuje

Prvek	Podrobnosti
Závazek k příměří	Strany potvrzují ukončení nepřátelství, podmíněné úplným zastavením útoků a fázovým prováděním rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1701
Nasazení libanonské armády	„Pilotní zóny“ v jižním Libanonu, kde by výhradní bezpečnostní kontrolu převzaly Libanonské ozbrojené síly (LAF) a Hizballáh by se měl stáhnout
Vyjednávací proces	Mechanismus pro další jednání o stažení Izraelských obranných sil (IDF) z jižního Libanonu, odzbrojení Hizballáhu a vymezení hranic
Role USA jako zprostředkovatele	USA zůstávají garantem a mediátorem pro provádění dalších fází

Klíčové konkrétní body – jako harmonogram stažení IDF, proces odzbrojení a trvalé hraniční urovnání – byly záměrně ponechány na následná jednání .

Hlavní překážky a protichůdná prohlášení

Postoj Izraele (Netanjahu): Již několik hodin po podpisu premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že izraelské jednotky zůstanou v jižním Libanonu do úplného odzbrojení Hizballáhu – podmínku, kterou Hizballáh kategoricky odmítl . Izraelský velvyslanec Jechiel Leiter zdůraznil, že Izrael udrží své bezpečnostní pásmo, dokud LAF neprokáže, že je schopna Hizballáh odzbrojit .

Odmítnutí Hizballáhem: Generální tajemník Hizballáhu Naím Kásem označil rámec za „směšný, ponižující a urážlivý“ a požadoval, aby „Izrael bezpodmínečně opustil území Libanonu“ . Hizballáh varoval, že jakýkoli pokus libanonských úřadů dohodu implementovat vyvolá občanskou válku .

Zásadní slepá ulička: Libanonská vláda upřednostňuje úplné stažení Izraele z jihu; Izrael upřednostňuje odzbrojení Hizballáhu. Ani jedna podmínka není přijatelná pro klíčové aktéry na druhé straně a vojenská kapacita Hizballáhu nebyla v předchozím konfliktu natolik oslabena, aby ho donutila k poslušnosti .

Regionální souvislosti

1. 14bodové memorandum USA–Írán (Islámábádské memorandum)
O několik dní dříve, 17.–19. června 2026, podepsaly USA a Írán v Ženevě (Švýcarsko) 14bodové memorandum o porozumění (často nazývané Islámábádské memorandum), zprostředkované Katarem a Pákistánem . Stanovilo okamžité příměří ve válce USA–Írán, znovuotevření Hormuzského průlivu, zrušení americké námořní blokády íránských přístavů a 60denní lhůtu pro komplexní jaderná jednání . Toto širší uvolnění mezi USA a Íránem poskytlo diplomatický vítr pro jednání mezi Izraelem a Libanonem – zároveň je však zkomplikovalo, protože Hizballáh je hlavním proxy Íránu a memorandum výslovně nepožaduje odzbrojení Hizballáhu .

2. Ukončení mise UNIFIL a plány na její nahrazení
Rada bezpečnosti OSN hlasovala v srpnu 2025 o prodloužení mandátu UNIFIL naposledy, a to do 31. prosince 2026, s následným systematickým stažením během roku 2027 . Generální tajemník OSN António Guterres navrhl novou mírovou sílu OSN pro jižní Libanon, která by nahradila UNIFIL a měla za úkol monitorovat hranici, podporovat LAF a předcházet obnovení nepřátelství . Dosud však nebyl schválen žádný nový mandát, což vytváří bezpečnostní vakuum právě v době, kdy rámcová dohoda počítá s kontrolou LAF v pilotních zónách .

3. Protichůdné zprávy o operačních omezeních IDF
Několik zdrojů uvádí, že v době podpisu rámce IDF nadále operovaly v jižním Libanonu a udržovaly své nárazníkové pásmo. Zprávy se liší v tom, zda IDF formálně omezily své operace na základě nové dohody. Izraelští představitelé tvrdí, že žádná skutečná omezení neplatí, dokud se Hizballáh neodzbrojí , zatímco libanonská vláda trvá na tom, že dohoda implikuje postupné stažení IDF . Tento rozpor zůstává nevyřešen.