Co skutečně ukázal průzkum inflačních očekávání ECB z května 2025

ECB následně ve svém Ekonomickém bulletinu uvedla, že krátkodobá inflační očekávání klesala v květnu i červnu 2025. Obrátil se tak růstový trend z předchozích měsíců .

Důležitá poznámka k číslům

Hodnota 3,5 %, která se někdy objevuje v souvislosti s květnovým průzkumem ECB, se týká května 2026, nikoli května 2025. V květnu 2026 kleslo očekávání inflace na příštích 12 měsíců ze 4,0 % na 3,5 % . Pro květen 2025 je podle oficiálního průzkumu ECB správná hodnota 2,8 % .

Ekonomické prostředí v polovině roku 2025

Výsledky průzkumu zapadaly do širšího obrazu postupného uklidňování cenových tlaků. Meziroční inflace v eurozóně v květnu 2025 klesla na 1,9 %, tedy poprvé od září 2024 pod dvouprocentní cíl ECB . V červnu se mírně zvýšila na 2,0 %, mimo jiné kvůli tomu, že ceny energií sice zůstávaly meziročně nižší, ale jejich pokles se zmírňoval .

Pokles očekávání v květnu byl spojován také s tehdejším zmírněním napětí na Blízkém východě . Spotřebitelé tak reagovali na příznivější výhled cen energií i na celkové uklidnění inflační situace.

ECB v průběhu roku 2025 sazby postupně snižovala. Po červnovém rozhodnutí klesla depozitní sazba na 2 %, z maxima 4 % v polovině roku 2023 . V tehdejším prostředí se proto více očekávalo další snížení sazeb než jejich zvýšení .

Jak energetický šok změnil výhled

Květnový optimismus se ukázal jako podmíněný. Po zhoršení geopolitické situace na Blízkém východě začaly růst ceny ropy a zemního plynu, což se rychle promítlo do inflačního výhledu eurozóny.

• V dubnu 2026 dosáhla celková inflace v eurozóně 3,2 %, nejvýše od září 2023 .
• Ceny energií meziročně vzrostly o 10,9 %, především v souvislosti s konfliktem v Íránu a jeho dopadem na světové ceny ropy a zemního plynu .
• Jádrová inflace, která nezahrnuje potraviny a energie, se zvýšila na 2,5 %, protože vyšší náklady na energie se začaly přelévat také do služeb .

To byl pro ECB zásadní rozdíl oproti situaci z roku 2025. Centrální banka již neřešila pouze jednorázový pohyb cen energií, ale také riziko, že se zdražování rozšíří do mezd, služeb a dalších částí ekonomiky.

Proč ECB v červnu 2026 zvýšila sazby

S rostoucí inflací v největších ekonomikách eurozóny se na konci května 2026 začalo stále více očekávat, že ECB sazby zvýší .

Dne 11. června 2026 Rada guvernérů ECB zvýšila všechny tři klíčové úrokové sazby o 25 bazických bodů . Šlo o první zvýšení sazeb po třech letech a o výrazný obrat oproti uvolňování měnové politiky, které převládalo během roku 2025 .

ECB ve svém prohlášení výslovně uvedla, že válka na Blízkém východě vytváří inflační tlaky. Rozhodnutí podle ní zůstávalo „robustní v celé řadě scénářů“ popisujících možný vývoj šoku a jeho dopad na střednědobý výhled eurozóny .

Prezidentka ECB Christine Lagardeová zvýšení sazeb hájila s tím, že inflace energií ve výši 10,9 % se začíná šířit celou ekonomikou. Právě širší inflační výhled a základní cenové tlaky byly podle ní hlavním důvodem rozhodnutí .

Debata tím neskončila. Člen Rady guvernérů Pierre Wunsch ponechal ve hře i další zvýšení sazeb v červenci 2026. Uvedl, že by k němu mohlo dojít, pokud se známky inflace rozšíří mimo energetiku, a to i přesto, že dohoda mezi Spojenými státy a Íránem začala tlačit ceny energií dolů .

Závěr

Průzkum ECB z května 2025 zachytil výrazné zlepšení krátkodobých inflačních očekávání. V kombinaci s inflací pod dvouprocentním cílem podporoval tehdejší příběh o úspěšném snižování cenových tlaků a pokračujícím uvolňování sazeb.

Události roku 2026 však ukázaly omezení takových očekávání. Geopolitický šok může během krátké doby změnit ceny energií, skutečnou inflaci i rozhodování centrální banky. Květnový průzkum proto nebyl chybnou předpovědí — zachycoval náladu domácností v daném okamžiku. Zároveň ale připomněl, že inflační výhled zůstává zranitelný vůči událostem, které domácnosti ani centrální banky nemohou spolehlivě předvídat.