Celá rafinerie přerušila provoz 24. června a zastavila veškeré zpracování ropy . Místní úřady potvrdily oběti na životech v důsledku incidentu, přesná čísla však dostupné zdroje neuvádějí
.
Útok na NORSI nebyl ojedinělý. Ve stejném období byla Moskevská rafinerie (také zvaná Kapotňa) zasažena dvěma samostatnými ukrajinskými dronovými útoky:
Oba údery dohromady vyřadily obě hlavní jednotky na zpracování ropy v závodě, čímž byla zcela vyřazena 100 % jeho primární rafinérské kapacity .
Odstavení NORSI přišlo na vrcholu vlny dřívějších dronových útoků. V polovině června 2026 Ukrajina zasáhla 8 z 10 největších ruských rafinerií v rámci 16 samostatných útoků jen v květnu . Kumulativní efekt byl deníkem The Moscow Times popsán jako „posunul ruský ropný rafinérský průmysl o dvě desetiletí zpět“ a vytvořil „nejhorší palivovou krizi v historii“ pro Rusko
.
K 25. červnu 2026 platila opatření na přídělový systém paliv v nejméně 56 ruských regionech . Hlavní sítě čerpacích stanic zavedly přísná omezení – například až 20 litrů benzinu AI-92/AI-95 a až 40 litrů nafty na zákazníka v Moskvě, Petrohradu a Tatarstánu
. RFE/RL informovalo o nejméně 17 regionech s povinnými vládními omezeními, přičemž desítky dalších byly zasaženy omezeními soukromých společností
.
Zdroje potvrzují, že Rusko tiše povolilo prodej nekvalitnějšího paliva Euro-3, což umožnilo prodej benzinu s 15násobkem limitu síly EU, aby udrželo čerpací stanice zásobené . Specifické informace o tom, že by Kreml v červnu 2026 formálně zvažoval zákaz exportu nafty, však nejsou v těchto zdrojích zachyceny. The Moscow Times v polovině června poznamenal, že „Kreml má stále méně možností“ – včetně potenciálních exportních omezení – ale dostupné důkazy neobsahují přímou, potvrzenou zprávu o tom, že by zákaz exportu nafty byl v té době aktivně zvažován
.