Summit EU 2026: Čelíme schodku 360 miliard eur s Čínou

Rekordní schodek

Obchodní nerovnováha prudce narostla. Čínský přebytek obchodu se zbožím s EU dosáhl v roce 2025 výše 360,6 miliardy eur, což je o 15 % více než v roce 2024, a v posledních letech v průměru rostl o 10 % ročně . Jen v prvním čtvrtletí roku 2026 činil schodek 98 miliard eur, nejvíce od konce roku 2022, a v dubnu 2026 přibylo dalších 31,9 miliardy eur . Von der Leyenová varovala, že rok 2025 bude prvním rokem, kdy všechny členské státy EU vykazují obchodní schodek s Čínou .

Vývoj nových nástrojů na ochranu obchodu

Lídři pověřili Evropskou komisi rozšířením arzenálu nástrojů na ochranu obchodu. Vyvíjejí se dva specifické nástroje:

• 'Diverzifikační nástroj' ke snížení závislosti na čínských dodavatelských řetězcích.
• Nástroj k potírání zahraniční průmyslové nadměrné kapacity .

Širší diskutovaná sada nástrojů zahrnuje cla, dovozní kvóty, rychlejší antidumpingová šetření, pravidla pro zadávání veřejných zakázek a regulace dotací, jejichž cílem je omezit dominantní postavení Číny podporované státními dotacemi . Lídři také instruovali Komisi, aby urychlila odvětvově cílená opatření na ochranu obchodu, zejména pro průmyslová odvětví nejvíce zasažená čínskou nadměrnou kapacitou – elektromobily, ocel a kritické suroviny .

Politický tlak na tvrdší postup

Diplomaté EU hlásili „postupné sbližování názorů“ mezi členskými státy . Široká koalice – od zemí s tržní orientací po dlouhodobé intervencionisty – nyní podporuje tvrdší opatření, aby se zabránilo tomu, co někteří nazývají „čínskou deindustrializací Evropy“ .

Von der Leyenová označila vztah za „neudržitelný“ a poznamenala, že dovoz EU z Číny od roku 2020 vzrostl o 46 %, a varovala, že hospodářský vztah Evropy s Čínou dosáhl „bodu obratu“ . Francie a Evropská lidová strana (EPP) vedly volání po tvrdším postoji. Šéf EPP Manfred Weber uvedl: „Evropa musí otevřít novou kapitolu ve svém vztahu s Čínou“ a „Éra naivity skončila“ .

Přetrvávající neshody

Navzdory tvrdší rétorice zůstávají členské státy rozdělené v otázce tempa a přísnosti opatření. Oficiální závěry summitu se vyhnuly přímému jmenování Číny s odkazem pouze na „globální makroekonomické nerovnováhy“ . Financial Times uvedly, že členské státy EU byly natolik rozdělené, že předseda Evropské rady Antonio Costa nechtěl otázku předložit k formálnímu hlasování . Lídři nakonec hledali „střední cestu“, aby se vyhnuli otevřené obchodní konfrontaci .

Diplomatická reakce Číny

Peking se dlouhodobě staví do role „partnera, nikoli rivala“ EU. Velvyslanec Fu Cong v březnu 2026 uvedl, že Čína a EU „jsou partnery, nikoli rivaly, a příležitostmi, nikoli hrozbami jeden pro druhého“ . Ministr zahraničí Wang Yi toto rámcové vyjádření zopakoval v únoru 2026 a prohlásil, že Čína a EU jsou „přirozeně partnery, nikoli rivaly, tím méně ‚systémovými rivaly‘“ .

Za diplomatickým jazykem čínští představitelé vyjadřují frustraci nad novým přístupem Evropy k hospodářské bezpečnosti a nad pozastavenou ratifikací Komplexní dohody o investicích (CAI), což považují za odklon EU od partnerství . Ze zpráv z červnového summitu 2026 nevyplývá žádné nové konkrétní čínské diplomatické prohlášení vydané jako přímá reakce na výsledky summitu; nejbližší nedávné prohlášení na vysoké úrovni učinil Wang Yi v únoru 2026 .

Výsledek summitu staví EU do známé pozice: shoda na problému, ale neshoda na řešení. Nejtěžší rozhodnutí byla odložena na říjen, kdy se lídři k projednání konkrétních opatření vrátí .