Vozítko Perseverance našlo na Marsu komplexní uhlík. „Nejrobustnější detekce organických látek v kráteru Jezero,“ říkají vědci

Biologický vs. abiotický původ

Vědci zůstávají opatrní. Mudston obsahující organický uhlík také vykazuje submilimetrové uzlíky a milimetrové „leopardí skvrny“ – reakční fronty obohacené o železo a fosfor. Tyto útvary na Zemi často vznikají za účasti mikroorganismů . NASA a autoři studie v časopise Nature však výslovně uvádějí, že všechny tyto jevy lze vysvětlit i abiotickými chemickými procesy, jako jsou reakce mezi vodou a horninami, hydrotermální aktivita nebo rozpad uhlíku z meteoritů . Hlavní výzkumníci označují skálu Cheyava Falls za „nejzáhadnější, nejsložitější a potenciálně nejdůležitější horninu, jakou jsme dosud viděli“, ale netvrdí, že má biologický původ . Za silnou alternativu je považován abiotický vznik prostřednictvím redoxních reakcí poháněných minerály v dávné podzemní vodě .

Proč je pro definitivní odpověď nutná analýza na Zemi?

• Omezené rozlišení přístrojů: SHERLOC umí detekovat přítomnost a prostorové rozložení organických látek, ale nedokáže určit jejich úplnou molekulární strukturu, izotopové složení nebo chiralitu – klíčové důkazy pro rozlišení biologického a abiotického původu .
• Riziko kontaminace: Vozítka nemohou sterilizovat všechny povrchy, kterých se dotknou; definitivní potvrzení vyžaduje manipulaci s neporušenými vzorky v čistých laboratořích .
• Hmotnost a složitost analýz: Přístroje potřebné pro průkaz biosignatur (např. hmotnostní spektrometrie s vysokým rozlišením, plynová chromatografie, analýza stabilních izotopů) jsou příliš velké a složité na to, aby mohly být vyslány na Mars .
• Oficiální postoj NASA: „Definitivní odpovědi na otázku, zda na Marsu existoval starověký život, si budou muset počkat na návrat odebraných vzorků na Zemi, kde budou moci být analyzovány těmi nejvýkonnějšími laboratorními přístroji,“ uvádí agentura .

Ukládání vzorků je hlavním cílem mise Perseverance. Až mise Mars Sample Return tyto zkumavky dopraví na Zemi – pravděpodobně na počátku 30. let 21. století – budou mít vědci k dispozici nástroje k tomu, aby s jistotou určili, zda tyto organické sloučeniny jsou skutečně biologického původu, nebo jen výsledkem neživé marťanské chemie .