Faktor 2: Rekordní odliv zahraničního kapitálu z Indie

Zahraniční investoři stáhli z indických akcií v prvních čtyřech měsících roku 2026 přes 20 miliard dolarů, čímž překonali celoroční rekord z roku 2025, který činil 18,9 miliardy dolarů . Hlavním důvodem je íránský konflikt, rostoucí výnosy amerických dluhopisů, slabá rupie a omezené investiční příležitosti v oblasti umělé inteligence . Naprostá většina prodejů – 19 miliard dolarů – proběhla až po vypuknutí války s Íránem . Nejvíce byly zasaženy akcie finančního sektoru, z něhož odteklo 79 981 milionů rupií .

Faktor 3: Jihokorejský won na 17letém minimu

Won prolomil hranici 1 500 wonů za USD v polovině května a do 5. června se držel nad touto úrovní po 14 po sobě jdoucích obchodních dnů – nejdelší takové období od globální finanční krize v roce 2009 . Následně 6. června prolomil hranici 1 560 wonů za USD, což je nejslabší úroveň za 17 let . Podle Bank of Korea dosáhl týdenní průměr kurzu won-dolar v červnu hodnoty přes 1 520 wonů, což je nejvíce od asijské finanční krize v letech 1997–1998 . Místopředseda vlády a ministr financí Jižní Koreje Koo Yun-cheol 7. června prohlásil, že „nadměrné rozšiřování volatility směnného kurzu není pro korejskou ekonomiku žádoucí“ a varoval, že úřady „nebudou tolerovat nadměrnou volatilitu a jednostranné stádní chování“ . Oslabování wonu je podle analytiků přímým důsledkem trvalého prodeje zahraničních investorů na korejském akciovém a dluhopisovém trhu .

Faktor 4: Závislost na ropě a obchodní deficity situaci zhoršují

Indie dováží přibližně 85 % své spotřeby ropy . Když v roce 2026 v důsledku íránského konfliktu cena ropy vyletěla nad 110 dolarů za barel, prudce to zvýšilo poptávku po dolarech a prohloubilo deficit běžného účtu . Hospodářský přehled (Economic Survey) upozornil na deficit v obchodu se zbožím a závislost na zahraničních portfoliových investorech jako na strukturální faktory, které činí rupii zranitelnou vůči vnějším šokům .

Centrální banky zasahují

Indická centrální banka (RBI) 5. června oznámila opatření na podporu rupie – včetně dotovaného zajištění měnového rizika pro banky, které získávají nové FCNR(B) depozita, a zvýhodněných swapových facilít pro státní podniky . Indická vláda navíc zrušila daně z kapitálových výnosů a úroků ze státních dluhopisů pro zahraniční investory . Jihokorejské úřady svolaly společné kontrolní schůzky a varovaly před nadměrnou volatilitou .

Širší souvislosti: Synchronní exodus z rozvíjející se Asie

Současné oslabování rupie i wonu – společně s tlakem na další asijské měny – odráží synchronní odliv kapitálu z rozvíjejících se asijských trhů. Důvodem je zhoršující se globální chuť riskovat a sílící dolar . Kombinace jestřábího Fedu, geopolitického šoku z íránského konfliktu a strukturální zranitelnosti ekonomik závislých na dovozu ropy vytvořila dokonalou bouři pro měny rozvíjejících se asijských trhů. Jak poznamenal jeden analytik, rekordní minimum rupie je „primárně způsobeno vnějšími faktory, nikoli slabostí domácí ekonomiky“ .

Faktor 2: Rekordní odliv zahraničního kapitálu z Indie

Zahraniční investoři stáhli z indických akcií v prvních čtyřech měsících roku 2026 přes 20 miliard dolarů, čímž překonali celoroční rekord z roku 2025, který činil 18,9 miliardy dolarů . Hlavním důvodem je íránský konflikt, rostoucí výnosy amerických dluhopisů, slabá rupie a omezené investiční příležitosti v oblasti umělé inteligence . Naprostá většina prodejů – 19 miliard dolarů – proběhla až po vypuknutí války s Íránem . Nejvíce byly zasaženy akcie finančního sektoru, z něhož odteklo 79 981 milionů rupií .

Faktor 3: Jihokorejský won na 17letém minimu

Won prolomil hranici 1 500 wonů za USD v polovině května a do 5. června se držel nad touto úrovní po 14 po sobě jdoucích obchodních dnů – nejdelší takové období od globální finanční krize v roce 2009 . Následně 6. června prolomil hranici 1 560 wonů za USD, což je nejslabší úroveň za 17 let . Podle Bank of Korea dosáhl týdenní průměr kurzu won-dolar v červnu hodnoty přes 1 520 wonů, což je nejvíce od asijské finanční krize v letech 1997–1998 . Místopředseda vlády a ministr financí Jižní Koreje Koo Yun-cheol 7. června prohlásil, že „nadměrné rozšiřování volatility směnného kurzu není pro korejskou ekonomiku žádoucí“ a varoval, že úřady „nebudou tolerovat nadměrnou volatilitu a jednostranné stádní chování“ . Oslabování wonu je podle analytiků přímým důsledkem trvalého prodeje zahraničních investorů na korejském akciovém a dluhopisovém trhu .

Faktor 4: Závislost na ropě a obchodní deficity situaci zhoršují

Indie dováží přibližně 85 % své spotřeby ropy . Když v roce 2026 v důsledku íránského konfliktu cena ropy vyletěla nad 110 dolarů za barel, prudce to zvýšilo poptávku po dolarech a prohloubilo deficit běžného účtu . Hospodářský přehled (Economic Survey) upozornil na deficit v obchodu se zbožím a závislost na zahraničních portfoliových investorech jako na strukturální faktory, které činí rupii zranitelnou vůči vnějším šokům .

Centrální banky zasahují

Indická centrální banka (RBI) 5. června oznámila opatření na podporu rupie – včetně dotovaného zajištění měnového rizika pro banky, které získávají nové FCNR(B) depozita, a zvýhodněných swapových facilít pro státní podniky . Indická vláda navíc zrušila daně z kapitálových výnosů a úroků ze státních dluhopisů pro zahraniční investory . Jihokorejské úřady svolaly společné kontrolní schůzky a varovaly před nadměrnou volatilitou .

Širší souvislosti: Synchronní exodus z rozvíjející se Asie

Současné oslabování rupie i wonu – společně s tlakem na další asijské měny – odráží synchronní odliv kapitálu z rozvíjejících se asijských trhů. Důvodem je zhoršující se globální chuť riskovat a sílící dolar . Kombinace jestřábího Fedu, geopolitického šoku z íránského konfliktu a strukturální zranitelnosti ekonomik závislých na dovozu ropy vytvořila dokonalou bouři pro měny rozvíjejících se asijských trhů. Jak poznamenal jeden analytik, rekordní minimum rupie je „primárně způsobeno vnějšími faktory, nikoli slabostí domácí ekonomiky“ .