Evropa drží nad Spojenými státy finanční páku za 200 miliard dolarů

To znamená, že expozice Evropy vůči americké ekonomice je zhruba 1,5krát větší než opačná expozice, což jí dává strukturální výhodu .

Regulatorní páka: Konec privilegia nulové rizikové váhy

Zpráva se zaměřuje na konkrétní, existující regulatorní nástroj: zrušení takzvaného „privilegia nulové rizikové váhy“ pro americké státní dluhopisy v rámci dvou evropských regulatorních rámců :

• Solventnost II (Solvency II): Upravuje činnost pojišťoven. Změna by byla provedena prostřednictvím poplatku za riziko spreadu.
• Nařízení o kapitálových požadavcích (CRR): Upravuje činnost bank. Změna by byla provedena prostřednictvím rizikové váhy.

Autoři argumentují, že toto privilegium je z obezřetnostního hlediska „stále více neodůvodnitelné“. Americký poměr dluhu k HDP přesahuje 120 % a USA již v minulosti zažily snížení svého ratingu . Studie rámuje tuto změnu nikoli jako geopolitickou zbraň, ale jako zdravou obezřetnostní politiku, která by s americkými státními dluhopisy zacházela podle jejich skutečných úvěrových metrik .

Odhadovaný dopad: Snížení poptávky o 200 miliard dolarů

Konzervativní odhady ze studie implikují stažení poptávky po amerických dluhopisech v objemu přibližně 200 miliard dolarů během deseti let ze strany evropských pojišťoven, bank a penzijních fondů. Pro srovnání, autoři uvádějí, že to je zhruba čtvrtina prvního kola kvantitativního utahování (QT1) amerického Federálního rezervního systému nebo třetina druhého kola kvantitativního uvolňování (QE2) .

Dopad na náklady USA na obsluhu dluhu: 33–42 miliard dolarů ročně

Studie odhaduje, že by toto snížení poptávky zvýšilo výnosy amerických státních dluhopisů o 11–14 bazických bodů. To by se promítlo do dodatečných ročních nákladů na federální výpůjčky USA ve výši 33–42 miliard dolarů .

Tento rozsah podporují dva modelové přístupy :

• Lineární škálování z benchmarku QT1 dává zhruba 11 bazických bodů.
• Podrobný model poptávkového systému od Jansena, Li a Schmida (2025) pro trvalé snížení poptávky o 100 miliard dolarů na dlouhém konci výnosové křivky dává zhruba 14 bazických bodů u desetileté splatnosti.

Předpokládané tržní důsledky

• Samoposilující dynamika: Přesun kapitálu pojišťoven směrem k evropským státním a bankovním dluhopisům by zlepšil strukturu financování evropských bank, snížil jejich závislost na dolaru a uvolnil omezení, která by jinak mohla bránit jejich účasti na odprodeji amerických dluhopisů .
• Zvládnutelný přechod: Velká část dolarových pozic Evropy je zajištěna (hedged). Částečné uvolnění těchto zajišťovacích pozic působí jako tlumič nárazů a umožňuje, aby se depreciace dolaru a nárůst výnosů projevily postupně, nikoli disruptivně .
• Náhradní toky: Investoři hledající výnos by pravděpodobně vstoupili na trh a zmírnili, nikoli však zcela eliminovali, strukturální posun v poptávce .

Důležité výhrady: Páka pro nejkrajnější případ

Studie představuje tento potenciální krok s důležitými výhradami :

• Autoři jej rámují jako nástroj pro nejkrajnější případ (last-resort lever), který má informovat diskuse o evropské strategické autonomii, nikoli jako doporučený první krok.
• Změna je prezentována jako zdravá obezřetnostní politika bez ohledu na geopolitický kontext, která napravuje regulatorní narušení, jež je vzhledem k fiskálním metrikám USA obtížně obhajitelné .