Alibaba žaluje Pentagon kvůli zařazení na černou listinu „čínských vojenských společností“

Na konci června 2026 podal čínský technologický a e-commerce gigant Alibaba Group federální žalobu na americké ministerstvo obrany (Pentagon) . Důvodem je zařazení firmy na takzvaný seznam 1260H, který označuje společnosti jako „čínské vojenské společnosti“ (Chinese Military Companies). Alibaba žádá soud, aby ji z tohoto seznamu vyřadil .

Tento právní krok je klíčovým testem pravomoci Pentagonu označovat soukromé čínské firmy za napojené na armádu. Má přitom zásadní dopady na investiční toky mezi USA a Čínou, odolnost dodavatelských řetězců i křehké diplomatické vztahy obou velmocí .

Jak se černá listina Pentagonu rozrostla

Dne 8. června 2026 Pentagon zveřejnil aktualizovaný seznam 1260H a rozšířil jej na 188 čínských subjektů – oproti 134 v lednu 2025 . Nově přibyly například Alibaba, Baidu, BYD, NIO, Unitree Robotics a WuXi AppTec .

Co to znamená v praxi: Od 30. června 2026 platí, že Pentagon nesmí uzavírat přímé smlouvy na dodávky produktů nebo služeb s žádnou z uvedených firem . Samotné zařazení na seznam sice automaticky neznamená investiční embargo, právníci varují, že vytváří reputační riziko a zvyšuje pravděpodobnost budoucích omezení amerických investic .

Zveřejnění seznamu přišlo jen několik týdnů po summitu Trump–Si, který měl stabilizovat vzájemné vztahy. Mnozí to vnímají jako prověření křehkého diplomatického tání .

Obrana Alibaby u soudu

Alibaba ve své žalobě označuje rozhodnutí Pentagonu za „svévolné“, „neopodstatněné“ a „bez faktického či právního základu“ . Firma tvrdí, že je soukromou obchodní společností bez jakýchkoli vazeb na Čínskou lidově osvobozeneckou armádu. Pentagon prý navíc nedodržel řádný právní proces, než společnost na seznam zařadil .

„Alibaba je řízena nezávislou správní radou, jejíž žádný člen nemá vojenské vazby. Její produkty a služby jsou určeny pro maloobchod, logistiku a podnikovou IT sféru – nikoli pro zbraně, obranu nebo zpravodajství,“ uvádí se v žalobě .

Pentagon argumentuje opačně: Alibaba svým dodržováním čínských zákonů (zejména zákonů o národní bezpečnosti a ochraně dat) podle něj fakticky slouží pekingské strategii vojensko-civilní fúze, tedy propojování civilního a vojenského výzkumu a výroby .

Odvetná opatření Číny

Dne 22. června 2026 Čína odpověděla dvěma kroky :

• Exportní kontroly na 10 amerických subjektů: Ministerstvo obchodu zakázalo vývoz zboží dvojího užití (včetně vzácných zemin) deseti americkým dodavatelům a zbrojovkám .
• Vyloučení 46 amerických firem z vládních zakázek: Ministerstvo financí zakázalo vládním institucím nakupovat výrobky od 46 amerických zbrojních dodavatelů .

Jde o dosud nejrazantnější čínskou odvetu vůči černé listině Pentagonu, namířenou konkrétně proti dodávkám vzácných zemin do USA a tamnímu zbrojnímu průmyslu .

Dopad na akcie a trh

Reakce trhu byla překvapivě mírná. Akcie Alibaby obchodované v USA (BABA) klesly v den podání žaloby jen o zhruba 0,30 % . Pro srovnání: v únoru 2026, kdy Pentagon na několik minut zveřejnil podobný seznam a poté jej stáhl, akcie Alibaby v Hongkongu propadly o více než 3 % během jediného dne a stáhly s sebou celý čínský technologický sektor .

Omezený výprodej v červnu naznačuje, že trh již zařazení na seznam předem započítal do cen v uplynulých dvou týdnech. Investoři vnímají samotnou žalobu spíše jako procedurální krok než jako náhlou novou eskalaci . Analytici však varují, že černá listina zvyšuje riziko budoucích investičních omezení, což by mohlo dlouhodobě zatížit valuaci Alibaby .