Toyota omezí výrobu v zahraničí o 100 000 vozidel. Důvodem je blokáda Hormuzského průlivu

Dne 23. června 2026 přinesl japonský deník Nikkei zprávu, že Toyota sníží svou zahraniční produkci o ~100 000 vozidel do února 2027 s odvoláním na „klesající poptávku v důsledku konfliktu na Blízkém východě, narušení dodávek do tohoto regionu a prudce rostoucí ceny pohonných hmot“ . Toto poslední rozšíření posouvá konečný termín škrtů o několik měsíců za původní listopad 2026.

Která vozidla a trhy jsou cílem

Škrty se primárně týkají modelů s benzinovými motory. Toyota konkrétně omezuje výrobu sedanu Avalon určeného pro čínský trh a dále vozidel mířících na blízkovýchodní a asijské trhy . Dřívější omezení se dotkla také užitkových vozů řady IMV (Innovative International Multi-purpose Vehicle) vyráběných v Asii pro Blízký východ .

Už v březnu 2026 Toyota z důvodu logistických problémů souvisejících s operacemi USA a Izraele proti Íránu omezila výrobu o téměř 40 000 vozidel určených výhradně pro trhy Blízkého východu, což se dotklo populárních modelů včetně Toyoty Land Cruiser . Hloubku problému s poptávkou potvrzují i prodejní čísla: v dubnu 2026 prodeje na Blízkém východě propadly o 33,7 % a v Číně o 25,4 % .

Jak krize v Hormuzském průlivu pohání jednotlivé faktory

1. Uzavření průlivu a neúspěšná dohoda o znovuotevření

Dne 28. února 2026, po americko-izraelských úderech na Írán, začaly íránské revoluční gardy prostřednictvím VHF vysílaček varovat, že „žádné plavidlo nemá povoleno proplout Hormuzským průlivem“ . V březnu 2026 USA prodloužily Íránu lhůtu k opětovnému otevření průlivu . Dne 11. června 2026 Írán prohlásil průliv za zcela uzavřený pro všechny ropné tankery a obchodní lodě po dalších amerických úderech .

Americko-íránský pakt o znovuotevření průlivu se v červnu 2026 zhroutil poté, co Izrael udeřil na Libanon; íránské ozbrojené síly pak oznámily obnovení uzávěry . K 22. červnu 2026 proplulo průlivem za den pouhých 12 plavidel, zatímco den předtím to bylo 35 . Centrální kanál průlivu je nadále blokován přibližně 80 minami a obnovení běžné lodní dopravy se neočekává dříve, než budou odstraněny .

2. Logistické narušení dodavatelského řetězce Toyoty

Vozidla vyrobená v zahraničí pro dodání na Blízký východ nelze do regionu dopravit. To vedlo k hromadění hotových vozů v přístavech a donutilo Toyotu utlumit nebo zastavit výrobní linky pro tyto trhy . Toyota informovala dodavatele, že bude restrukturalizovat kapacity právě proto, že zablokovaný Hormuzský průliv znemožňuje distribuci vozidel na Blízký východ .

3. Rostoucí ceny paliv potlačují spotřebitelskou poptávku

Ceny pohonných hmot celosvětově prudce vzrostly. Katar, který se podílí zhruba 20 % na celosvětovém exportu zkapalněného zemního plynu (LNG), vyhlásil vyšší moc, což poslalo ceny plynu v Asii nahoru o více než 50 % a v Evropě o více než 60 % . Vyšší ceny u čerpacích stanic přímo snižují zájem spotřebitelů o vozidla s benzinovými motory – tedy přesně o ty modely, jejichž výrobu Toyota nyní omezuje . OSN uvedla, že krize v Hormuzském průlivu zvyšuje náklady na energii a prohlubuje rostoucí krizi životních nákladů a pracovních míst daleko za hranicemi Blízkého východu .

Širší ekonomické souvislosti mimo energetický sektor

Blokáda Hormuzského průlivu vyvolala nejhorší energetickou krizí v Asii za desetiletí a vážně narušuje obchod a tranzitní konektivitu v celých dodavatelských řetězcích . Důsledky sahají daleko za Toyotu a automobilový průmysl:

• Potravinová nouze: Státy Perského zálivu, které jsou na průlivu závislé z více než 80 % svého kalorického příjmu, zaznamenaly do poloviny března narušení 70 % dovozu potravin. Maloobchodníci začali letecky dovážet základní potraviny, jejichž ceny vzrostly o 40–120 % .
• Nedostatek plastů a surovin: Narušení dodávek způsobilo nedostatek plastů v celé Asii, protože petrochemické suroviny ze Zálivu jsou blokovány .
• Narušeny jsou dodavatelské řetězce hnojiv, hélia a síry, což má dopady na výrobu elektřiny, zemědělskou produkci i průmyslovou dopravu .
• Krize byla jihokorejskými a asijskými analytiky označena za „nejhorší narušení dodavatelských řetězců v historii, překonávající covid-19 a válku na Ukrajině“ .
• Inflační dopad: Při přetrvávání uzavírky po několik čtvrtletí se očekává nárůst celkové inflace až o 1,5 procentního bodu ročně .
• Přesun dodavatelských řetězců v rámci ASEANu: Narušení urychluje strukturální změny v dodavatelských řetězcích, které se odklánějí od závislosti na tranzitních trasách přes Perský záliv .

Klíčové zdroje

Nejautoritativnější informace pocházejí z deníku Nikkei (původní zpráva citovaná téměř všemi médii) , Reuters (březnové škrty Toyoty a počáteční uzavření Hormuzu) , Bloombergu (mechanika probíhající blokády) , The Guardian (minová pole blokující průliv) , UN News (celosvětové ekonomické dopady) a Al Jazeera (obnovené uzavření a údaje o lodní dopravě) . Četná další média potvrzují stejný časový rámec a čísla .