Které země se k ISF připojily?

V únoru 2026 oznámil velitel ISF, americký armádní generálmajor Jasper Jeffers, že pět zemí souhlasilo s vysláním vojáků: Indonésie, Maroko, Kazachstán, Kosovo a Albánie . Indonésie měla poskytnout největší kontingent (přibližně 5 000 vojáků, s plány až na 8 000) a zastávat pozici zástupce velitele . Na konci června 2026 se k silám připojilo také Řecko, přičemž nebyl stanoven žádný časový rámec nasazení .

Spojené státy – Americký vojenský personál nebude nasazen přímo do Gazy, ale bude usnadňovat humanitární, logistickou a bezpečnostní pomoc od mezinárodních partnerů .

První nasazení – původně plánováno na začátek roku 2026, poté posunuto na 1. května 2026, s centrem v novém městě budovaném SAE poblíž Rafáhu . Ke konci května 2026 se na místě neobjevily žádné významné jednotky .

Současný stav: Síly jen na papíře

V květnu 2026 – tři měsíce po příslibech – žádná z pěti přislíbivších zemí nedodala významný počet vojáků a generál Jeffers stále neměl žádné nasaditelné síly . Největší ránu zasadilo Indonésii, která svůj příslib 8 000 vojáků odložila na neurčito poté, co USA a Izrael 28. února 2026 zaútočily na Írán . Protichůdná prohlášení amerických představitelů přidávají zmatek ohledně rozsahu, načasování a životaschopnosti ISF .

Velitel ISF uvedl, že dlouhodobá vize zahrnuje 20 000 vojáků a 12 000 policistů působících v pěti sektorech, ale tyto cíle zůstávají pouze ambiciózními . Jak uvedla jedna analýza, „počáteční nadšení mezi potenciálními přispěvateli se vypařilo“, protože specifika a cíle mise ISF nebyly vyjasněny .

Klíčové výzvy

1. Odmítání Hamásu odzbrojit

Toto je největší překážka. První šestiměsíční zpráva Mírové rady (Board of Peace) předložená Radě bezpečnosti OSN v květnu 2026 uvádí, že rada zůstává „zmatena odmítáním Hamásu odzbrojit“ – což je předpoklad pro uvolnění rekonstrukčních fondů a nasazení ISF . ISF nemohou být bezpečně nasazeny, rekonstrukční fondy nemohou být uvolněny a druhá fáze mírového plánu nemůže pokračovat, dokud se Hamás neodzbrojí .

2. Nenaplněné přísliby jednotek

Přísliby se nepromítly do nasazení jednotek, částečně kvůli právním, politickým a finančním obavám přispívajících států . Prosincové 2025 americké jednání v Dauhá o plánování ISF bylo do značné míry neprůkazné, přičemž účastníci se neshodli na složení, mandátu ani pravidlech nasazení sil .

3. Zhoršující se příměří

Ačkoli je formálně v platnosti příměří, Izrael nadále zabírá území a útočí na cíle, zatímco Hamás se zakopává, přeskupuje a přezbrojuje . Počet porušení příměří dosáhl podle zpráv izraelské armády (IDF) v polovině prosince 2025 počtu 64 .

4. Nejasný mandát a konkurenční vize

analytici poznamenávají, že protichůdné informace o Komplexním plánu a Mírové radě vyvolávají otázky, zda může být ISF nasazena v původně zamýšlené podobě . Přezkum charty Mírové rady ukazuje na podstatnou odchylku od původního účelu: nyní je definována jako globální mechanismus řešení konfliktů mimo rámec OSN, bez odkazu na Gazu a bez omezení na izraelsko-palestinský konflikt .

Širší diplomatický rámec

Trumpův 20bodový mírový plán

ISF je bezpečnostní pilíř Trumpova 20bodového mírového plánu, který požaduje příměří, propuštění rukojmích, výměny vězňů, odzbrojení Hamásu, rekonstrukci Gazy a cestu k reformě palestinské správy . Plán byl schválen rezolucí Rady bezpečnosti OSN 2803 v listopadu 2025 .

Mírová rada (Board of Peace – BoP)

Mírová rada je mezinárodní orgán vedený USA, zřízený Trumpem, jmenovaný v rezoluci Rady bezpečnosti OSN 2803 a pověřený dohledem nad všemi 20 body mírového plánu – včetně strategického vedení ISF . Svou ustavující schůzi uskutečnila 19. února 2026 ve Washingtonu, kde Trump oznámil přísliby 7 miliard dolarů od devíti zúčastněných zemí na fond pro rekonstrukci Gazy . Peníze na rekonstrukci jsou však podmíněny odzbrojením Hamásu – podmínka, která zůstává nesplněna . Ruský prezident Putin obdržel pozvání k účasti, ale rada se setkala se skepticismem ze strany blízkých spojenců USA, kteří ji vnímají jako pokus obejít tradiční rámce OSN . Mandát rady trvá do 31. prosince 2027 (s možností prodloužení) .

Jednání o odzbrojení Hamásu

Toto je kritické úzké hrdlo, které spojuje všechny linie: ISF nemohou být bezpečně nasazeny, rekonstrukční fondy nemohou být uvolněny a druhá fáze mírového plánu nemůže pokračovat, dokud se Hamás neodzbrojí . K červnu 2026 Hamás nevyhověl, což celý rámec udržuje v pozici vyčkávání .

Závěrečné shrnutí

Mezinárodní stabilizační síly pro Gazu mají přísliby od šesti zemí a amerického velitele, ale k červnu 2026 nedošlo k žádnému smysluplnému nasazení jednotek. Síly jsou paralyzovány odmítáním Hamásu odzbrojit, nesplněnými národními závazky (umocněnými pozastavením indonéského příslibu), zhoršujícím se příměřím a nevyřešenými otázkami ohledně svého mandátu. Tyto výzvy jsou přímo spojeny s širším Trumpovým mírovým plánem a rámcem Mírové rady – všechny jsou zastaveny ve stejném bodě: rekonstrukce a stabilizace jsou podmíněny odzbrojením a odzbrojení se nekoná.

Které země se k ISF připojily?

V únoru 2026 oznámil velitel ISF, americký armádní generálmajor Jasper Jeffers, že pět zemí souhlasilo s vysláním vojáků: Indonésie, Maroko, Kazachstán, Kosovo a Albánie . Indonésie měla poskytnout největší kontingent (přibližně 5 000 vojáků, s plány až na 8 000) a zastávat pozici zástupce velitele . Na konci června 2026 se k silám připojilo také Řecko, přičemž nebyl stanoven žádný časový rámec nasazení .

Spojené státy – Americký vojenský personál nebude nasazen přímo do Gazy, ale bude usnadňovat humanitární, logistickou a bezpečnostní pomoc od mezinárodních partnerů .

První nasazení – původně plánováno na začátek roku 2026, poté posunuto na 1. května 2026, s centrem v novém městě budovaném SAE poblíž Rafáhu . Ke konci května 2026 se na místě neobjevily žádné významné jednotky .

Současný stav: Síly jen na papíře

V květnu 2026 – tři měsíce po příslibech – žádná z pěti přislíbivších zemí nedodala významný počet vojáků a generál Jeffers stále neměl žádné nasaditelné síly . Největší ránu zasadilo Indonésii, která svůj příslib 8 000 vojáků odložila na neurčito poté, co USA a Izrael 28. února 2026 zaútočily na Írán . Protichůdná prohlášení amerických představitelů přidávají zmatek ohledně rozsahu, načasování a životaschopnosti ISF .

Velitel ISF uvedl, že dlouhodobá vize zahrnuje 20 000 vojáků a 12 000 policistů působících v pěti sektorech, ale tyto cíle zůstávají pouze ambiciózními . Jak uvedla jedna analýza, „počáteční nadšení mezi potenciálními přispěvateli se vypařilo“, protože specifika a cíle mise ISF nebyly vyjasněny .

Klíčové výzvy

1. Odmítání Hamásu odzbrojit

Toto je největší překážka. První šestiměsíční zpráva Mírové rady (Board of Peace) předložená Radě bezpečnosti OSN v květnu 2026 uvádí, že rada zůstává „zmatena odmítáním Hamásu odzbrojit“ – což je předpoklad pro uvolnění rekonstrukčních fondů a nasazení ISF . ISF nemohou být bezpečně nasazeny, rekonstrukční fondy nemohou být uvolněny a druhá fáze mírového plánu nemůže pokračovat, dokud se Hamás neodzbrojí .

2. Nenaplněné přísliby jednotek

Přísliby se nepromítly do nasazení jednotek, částečně kvůli právním, politickým a finančním obavám přispívajících států . Prosincové 2025 americké jednání v Dauhá o plánování ISF bylo do značné míry neprůkazné, přičemž účastníci se neshodli na složení, mandátu ani pravidlech nasazení sil .

3. Zhoršující se příměří

Ačkoli je formálně v platnosti příměří, Izrael nadále zabírá území a útočí na cíle, zatímco Hamás se zakopává, přeskupuje a přezbrojuje . Počet porušení příměří dosáhl podle zpráv izraelské armády (IDF) v polovině prosince 2025 počtu 64 .

4. Nejasný mandát a konkurenční vize

analytici poznamenávají, že protichůdné informace o Komplexním plánu a Mírové radě vyvolávají otázky, zda může být ISF nasazena v původně zamýšlené podobě . Přezkum charty Mírové rady ukazuje na podstatnou odchylku od původního účelu: nyní je definována jako globální mechanismus řešení konfliktů mimo rámec OSN, bez odkazu na Gazu a bez omezení na izraelsko-palestinský konflikt .

Širší diplomatický rámec

Trumpův 20bodový mírový plán

ISF je bezpečnostní pilíř Trumpova 20bodového mírového plánu, který požaduje příměří, propuštění rukojmích, výměny vězňů, odzbrojení Hamásu, rekonstrukci Gazy a cestu k reformě palestinské správy . Plán byl schválen rezolucí Rady bezpečnosti OSN 2803 v listopadu 2025 .

Mírová rada (Board of Peace – BoP)

Mírová rada je mezinárodní orgán vedený USA, zřízený Trumpem, jmenovaný v rezoluci Rady bezpečnosti OSN 2803 a pověřený dohledem nad všemi 20 body mírového plánu – včetně strategického vedení ISF . Svou ustavující schůzi uskutečnila 19. února 2026 ve Washingtonu, kde Trump oznámil přísliby 7 miliard dolarů od devíti zúčastněných zemí na fond pro rekonstrukci Gazy . Peníze na rekonstrukci jsou však podmíněny odzbrojením Hamásu – podmínka, která zůstává nesplněna . Ruský prezident Putin obdržel pozvání k účasti, ale rada se setkala se skepticismem ze strany blízkých spojenců USA, kteří ji vnímají jako pokus obejít tradiční rámce OSN . Mandát rady trvá do 31. prosince 2027 (s možností prodloužení) .

Jednání o odzbrojení Hamásu

Toto je kritické úzké hrdlo, které spojuje všechny linie: ISF nemohou být bezpečně nasazeny, rekonstrukční fondy nemohou být uvolněny a druhá fáze mírového plánu nemůže pokračovat, dokud se Hamás neodzbrojí . K červnu 2026 Hamás nevyhověl, což celý rámec udržuje v pozici vyčkávání .

Závěrečné shrnutí

Mezinárodní stabilizační síly pro Gazu mají přísliby od šesti zemí a amerického velitele, ale k červnu 2026 nedošlo k žádnému smysluplnému nasazení jednotek. Síly jsou paralyzovány odmítáním Hamásu odzbrojit, nesplněnými národními závazky (umocněnými pozastavením indonéského příslibu), zhoršujícím se příměřím a nevyřešenými otázkami ohledně svého mandátu. Tyto výzvy jsou přímo spojeny s širším Trumpovým mírovým plánem a rámcem Mírové rady – všechny jsou zastaveny ve stejném bodě: rekonstrukce a stabilizace jsou podmíněny odzbrojením a odzbrojení se nekoná.