Americká cenová politika přepisuje pravidla pro evropský start léku na obezitu

Politika MFN přímo mění způsob, jakým se lék dostane k evropským pacientům. Generální ředitel Eli Lilly David Ricks uvedl, že firma sice bude nadále usilovat o úhradu z veřejného pojištění od evropských vlád, ale primární cestou k pacientům budou platformy telemedicíny s přímou platbou – stejný model jako v USA . To je zásadní změna: lék bude uveden nejprve do soukromých kanálů, kde si ho pacienti platí sami, místo aby firma čekala měsíce či roky na jednání o úhradě z veřejného rozpočtu.

Mechanismus je jasný. Dne 14. srpna 2025 zvýšila Eli Lilly ve Spojeném království ceníkovou cenu léku Mounjaro (tirzepatid) až o 170 % – z 122 liber na 330 liber měsíčně za nejvyšší dávku – výslovně jako reakci na tlak Trumpovy administrativy na snížení cen v USA . Zvyšováním evropských cen se firma snaží zajistit, aby americká referenční cena neklesla příliš nízko.

Evropské starty nových léků prudce padají

Dopad MFN je vidět i na celkovém trhu. Analýza společnosti GlobalData z března 2026 ukázala, že počet nových léků uváděných v Evropě klesl přibližně o 35 %. Firmy odkládají evropské starty, aby chránily americké ceny . Zároveň přibývá případů, kdy firmy stahují existující léky z evropských trhů, protože při nízkých evropských cenách se jim nevyplatí je nadále dodávat .

Evropská komise si situaci všimla. Šéfka unijního zdravotnictví Stella Kyriakidesová 16. června 2026 oznámila formální šetření dopadů Trumpovy politiky MFN na dostupnost léků v EU, právě kvůli klesajícímu počtu startů .

Německo přitvrzuje: Druhá fronta tlaku

K MFN se přidávají i domácí úsporné politiky. Německý ministr zdravotnictví 12. června 2026 prohlásil, že farmaceutické firmy nebudou z úsporných opatření vyjmuty, poté co varovaly, že v Evropě nebudou schopny uvádět inovativní léky, pokud vlády nezačnou platit více .

Německo v dubnu 2026 přijalo zákon GKV‑Beitragssatzstabilisierungsgesetz, který zvyšuje povinné rabaty výrobců, prodlužuje cenový morátorium a zpřísňuje pravidla pro digitální zdravotní aplikace . Již dříve Spolkový ústavní soud v květnu 2025 potvrdil klíčová ustanovení zákona o finanční stabilizaci veřejného zdravotního pojištění, čímž upevnil povinné rabaty a referenční ceny .

Podle analýzy z června 2026 vedou německé škrty k „exodu multimilionových farmaceutických projektů“ – globální výrobci začali zohledňovat německou politiku při dlouhodobém plánování klinického vývoje a výrobních kapacit. Například Boehringer Ingelheim zastavil plánované domácí investice v hodnotě 900 milionů eur na roky 2027–2030 .

Německý protipól: Zákon o lékařském výzkumu

Německo zároveň v říjnu 2024 zavedlo zákon o lékařském výzkumu (Medizinforschungsgesetz, MFG), který má zemi zatraktivnit pro klinické studie. Nabízí například důvěrné rabaty firmám, které v Německu provádějí vlastní relevantní klinické studie . Cílem je podpořit lokální výzkum a zároveň zachovat atraktivitu pro globální investice – jde o protiváhu k úsporným opatřením.

Důsledky pro pacienty a region

Kombinace MFN, německých škrtů a britských rebatových mechanismů (Lillyho CEO kritizoval britskou 22,9% rebatovou sazbu jako odrazující pro investice ) vede k tomu, že pacienti v Evropě čekají na inovativní léčbu déle. A když se léky objeví, mohou být dostupné jen přes soukromé kanály s přímou platbou, nikoli prostřednictvím veřejného pojištění .

Analýza ISPOR z května 2026 shrnuje: „Ačkoli jde o americkou politiku, MFN již ovlivnila starty léků v EU a vyvolala politické odezvy, které riskují rozšíření přístupových mezer v Evropě a mohou podkopat snahy EU o urychlení přístupu k inovacím.“