Napětí kolem uvolněných miliard: Írán a USA mají rozdílné představy o využití zmrazených aktiv

23. června 2026 oznámil nejvyšší íránský vyjednavač a předseda parlamentu Mohammad Bagher Ghalibaf, že se Spojenými státy bylo ve Švýcarsku dosaženo dohody o uvolnění 12 miliard dolarů dříve zmrazených íránských aktiv, a to údajně ve dvou tranších po 6 miliardách dolarů . Washington tuto konkrétní zprávu o uvolnění aktiv dosud oficiálně nepotvrdil . Souběžně s tím USA udělily 60denní výjimku ze sankcí umožňující Íránu volný vývoz ropy, která vstoupila v platnost na začátku jednání .

Jádro sporu: Zemědělské produkty vs. nezbytné zboží

Mezi americkým a íránským vylíčením dohody panuje přímý, nevyřešený rozpor:

• Postoj USA: Prezident Donald Trump prohlásil, že uvolněné prostředky budou použity na nákup amerických zemědělských produktů, čímž dohodu prezentuje jako přínos pro americké farmáře .
• Postoj Íránu: Guvernér íránské centrální banky výslovně oponoval s tím, že Teherán nemá žádnou povinnost kupovat americké plodiny a že prostředky mohou být použity na širokou škálu dovozů, nejen na nezbytné zboží . Ghalibaf podobně uvedl, že peníze půjdou na „nezbytné zboží“ v širším slova smyslu, nikoli výhradně na americké zemědělské produkty .

Tento střet narativů je klíčový: USA rámují uvolnění aktiv jako vázanou, reciproční dohodu, která má prospět americkému zemědělství, zatímco Írán trvá na tom, že má plnou volnost rozhodovat o tom, jak budou prostředky vynaloženy.

Zprostředkovatelé a pracovní skupiny

• Zprostředkovatelé: Katar a Pákistán společně oznámily plán (roadmap) a sloužily jako hlavní zprostředkovatelé mezi USA a Íránem . Jednání probíhala ve švýcarském letovisku Burgenstock .
• Pracovní skupiny: Technická jednání ve Švýcarsku úspěšně skončila a byly ustaveny pracovní skupiny pro řešení konkrétních otázek, včetně jaderných limitů, vývozu ropy, znovuotevření Hormuzského průlivu a mechanismu uvolňování aktiv .

60denní plán a ekonomická normalizace

Dne 22. června, po dvou dnech jednání na vysoké úrovni ve Švýcarsku, oznámili zprostředkovatelé z Kataru a Pákistánu, že se USA a Írán dohodly na „plánu“ (roadmap) s cílem dosáhnout konečné komplexní dohody do 60 dnů . Společné prohlášení hovořilo o „povzbudivém pokroku“ již během prvního dne diskusí .

Mezi klíčové součásti širšího normalizačního rámce patří:

• Zastavení všech vojenských operací
• Zmírnění amerických sankcí na íránský vývoz ropy a petrochemie
• Závazek Íránu snížit své zásoby obohaceného uranu
• Znovuotevření Hormuzského průlivu pro mezinárodní lodní dopravu
• Harmonogram příslibů rekonstrukce a další ekonomické normalizace

Klíčová nejistota, kterou je třeba sledovat

Oznámení o uvolnění 12 miliard dolarů z 23. června od Ghalibafa nebylo vládou USA potvrzeno . Tato skutečnost, spolu s přímým rozporem ohledně toho, zda jsou prostředky vázány na nákup amerických zemědělských produktů, činí z této části dohody dosud nejkřehčí a nejspornější prvek. Šedesátidenní plán (roadmap) je formálně uznávanějším a vzájemně odsouhlaseným rámcem.