Jen o pět dní dříve, 17. června 2026, se lídři zemí G7 na summitu v Évianu ve Francii dohodli na historicky prvním závazném cíli snížit závislost na jediném dodavateli mimo G7: do roku 2030 nesmí žádná země dodávat více než 60 % jejich dovozů vzácných zemin a permanentních magnetů . Tento krok doprovází vznik Alianci pro kritické suroviny, rozšíření úlohy Mezinárodní energetické agentury (IEA) při monitorování dodavatelských řetězců a koordinaci strategických zásob .
Velká Británie současně spustila program Vision 2035 – investici 50 milionů liber (zhruba 66 milionů dolarů) na podporu domácí těžby, zpracování a recyklace kritických surovin . Cílem je do roku 2035 pokrýt 10 % domácí poptávky vlastní těžbou a 20 % recyklací, včetně produkce alespoň 50 000 tun lithia ročně .
Japonsko a Francie podepsaly Společný plán pro kritické suroviny, který zahrnuje společnou investici do projektu rafinace a recyklace těžkých vzácných zemin společnosti Caremag SAS v jihozápadní Francii . Japonské firmy Iwatani Corporation a státní JOGMEC se podílejí na financování projektu, který by měl od roku 2027 dodávat zhruba 20 % japonské potřeby dysprosia a terbia .
| Faktor | Čínský podíl | Reakce G7 a spojenců |
|---|---|---|
| Těžba vzácných zemin | ≈70 % světové produkce | 60% limit dovozu do 2030; britské cíle pro domácí těžbu a recyklaci |
| Rafinace vzácných zemin | ≈90 % světového zpracování | Japonsko-francouzský plán recyklace a zpracování |
| Pákový efekt v dodavatelském řetězci | Vývozní kontroly a blacklisty veřejných zakázek | Aliance G7, monitorování IEA, koordinace strategických zásob |
Tyto události z června 2026 představují dosud nejkoordinovanější západní snahu o prolomení čínského monopolu na vzácné zeminy. Zatímco Čína svými sankcemi na MP Materials a USA Rare Earth ukazuje, že je ochotna využít svého postavení v rafinaci, západní spojenci přecházejí od deklarativní politiky ke konkrétním, závazným a finančně podloženým opatřením.
Jen o pět dní dříve, 17. června 2026, se lídři zemí G7 na summitu v Évianu ve Francii dohodli na historicky prvním závazném cíli snížit závislost na jediném dodavateli mimo G7: do roku 2030 nesmí žádná země dodávat více než 60 % jejich dovozů vzácných zemin a permanentních magnetů . Tento krok doprovází vznik Alianci pro kritické suroviny, rozšíření úlohy Mezinárodní energetické agentury (IEA) při monitorování dodavatelských řetězců a koordinaci strategických zásob .
Velká Británie současně spustila program Vision 2035 – investici 50 milionů liber (zhruba 66 milionů dolarů) na podporu domácí těžby, zpracování a recyklace kritických surovin . Cílem je do roku 2035 pokrýt 10 % domácí poptávky vlastní těžbou a 20 % recyklací, včetně produkce alespoň 50 000 tun lithia ročně .
Japonsko a Francie podepsaly Společný plán pro kritické suroviny, který zahrnuje společnou investici do projektu rafinace a recyklace těžkých vzácných zemin společnosti Caremag SAS v jihozápadní Francii . Japonské firmy Iwatani Corporation a státní JOGMEC se podílejí na financování projektu, který by měl od roku 2027 dodávat zhruba 20 % japonské potřeby dysprosia a terbia .
| Faktor | Čínský podíl | Reakce G7 a spojenců |
|---|---|---|
| Těžba vzácných zemin | ≈70 % světové produkce | 60% limit dovozu do 2030; britské cíle pro domácí těžbu a recyklaci |
| Rafinace vzácných zemin | ≈90 % světového zpracování | Japonsko-francouzský plán recyklace a zpracování |
| Pákový efekt v dodavatelském řetězci | Vývozní kontroly a blacklisty veřejných zakázek | Aliance G7, monitorování IEA, koordinace strategických zásob |
Tyto události z června 2026 představují dosud nejkoordinovanější západní snahu o prolomení čínského monopolu na vzácné zeminy. Zatímco Čína svými sankcemi na MP Materials a USA Rare Earth ukazuje, že je ochotna využít svého postavení v rafinaci, západní spojenci přecházejí od deklarativní politiky ke konkrétním, závazným a finančně podloženým opatřením.