EU a Čína míří k rozhodujícímu střetu: Klíčové momenty obchodní krize na konci června 2026

Obchodní vztahy mezi Evropskou unií a Čínou se na konci června 2026 nacházejí v nejhorším bodě za poslední roky. Rekordní schodek obchodní bilance, nová vlna obranných návrhů z Bruselu a napjatě očekávaná diplomatická jednání vytvářejí atmosféru, která může zásadně přetvořit budoucnost hospodářských vztahů obou velmocí.

„Krizová jednání“ 29.–30. června v Bruselu

Nejdůležitějším bodem nadcházejících dnů je plánovaná schůzka evropského komisaře pro obchod Maroše Šefčoviče s čínským ministrem obchodu Wang Wentao v Bruselu . Podle informací z EU i Číny půjde o vysoce riziková jednání, jejichž cílem je snížit rostoucí obchodní nerovnováhu. Schůzka navazuje na předběžné rozhovory z 4. června v Paříži, kde Šefčovič čínskému náměstkovi Li Chenggangovi sdělil, že nerovnováha se stala „neudržitelnou“ . Jeden z nejmenovaných diplomatů EU očekávaný příjezd ministra Wanga potvrdil s tím, že půjde o „krizová jednání“ .

Rekordní deficit: 1 miliarda eur denně

Základním kamenem současné krize je bezprecedentní propast v obchodní bilanci. Obchodní deficit EU se zbožím z Číny dosáhl v roce 2025 podle Eurostatu i Evropské komise 359,8–359,9 miliardy eur . To představuje meziroční nárůst o 2,7 % oproti 312,2 miliardám v roce 2024 . V přepočtu to znamená zhruba miliardu eur denně – tedy přibližně 1,15 miliardy dolarů . Zatímco vývoz EU do Číny v roce 2025 klesl o 6,5 % na 199,6 miliardy eur, dovoz z Číny vzrostl o 6,4 % na 559,4 miliardy . Deficit navíc v prvních čtyřech měsících roku 2026 vzrostl o dalších 10 % .

Summyt EU: Mandát pro nová obranná opatření

Na summitu 18. června 2026 vedli představitelé členských států dvouhodinovou debatu o „globálních makroekonomických nerovnováhách“ – eufemismu, za nímž se skrývá Čína . Lídři se nakonec neshodli na okamžitých konkrétních sankcích, ale formálně pověřili Evropskou komisi, aby „vyvinula a následně doplnila nástroje v oblasti obchodní obrany a průmyslové politiky“ . Mezi státy, které nejvíce tlačily na rychlejší a razantnější nástroje, patřily Francie, Německo a Nizozemsko .

„Diverzifikační nástroj“ a balíček obranných opatření pro třetí kvartál 2026

Evropská komise aktivně připravuje speciální diverzifikační nástroj – legislativu, která by firmám v citlivých odvětvích nařídila snížit nadměrnou závislost na jediném dodavateli, tedy zejména na Číně, a diverzifikovat zdroje alespoň na tři . Sám komisař Šefčovič prohlásil, že „diverzifikace nyní vyžaduje specializovaný nástroj“ . Komise zároveň chystá balíček obchodní obrany pro třetí kvartál 2026, který by měl vedle diverzifikačního opatření zahrnovat i aktualizované nástroje ekonomické bezpečnosti .

Prezidentka ECB Lagardeová: Jüan je podhodnocený

Do centra politické debaty vstoupila 22. června 2026 prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová, která vyzvala světové lídry, aby řešili podhodnocení čínského jüanu . Podle ní jde o klíčovou součást makroekonomických nerovnováh, které ohrožují globální ekonomiku. Lagardeová se odvolávala na výzkum Mezinárodního měnového fondu (MMF), který dlouhodobě poukazuje na to, že jüan je „trvale podceňován“. Přesné číslo 15–16% podhodnocení uvádí některé zdroje s odvoláním na MMF, ačkoli se v citovaných textech neobjevuje vždy stejná procentuální hodnota . Kurz jüanu se 22. června pohyboval na úrovni 6,7777 za dolar, přičemž za posledních 12 měsíců posílil o zhruba 5,5 % .

Politický tlak: „Jednoduše neudržitelné“

Termín „neudržitelný“ rezonuje napříč bruselskými institucemi. Šéfové států i komisaři opakovaně označují deficit ve výši zhruba miliardy eur denně za „jednoduše neudržitelný“ – tato slova zazněla přímo z úst Šefčoviče během červnového setkání v Paříži . Mezi diplomaty EU panuje rostoucí shoda, že deficit se stal „vážným a určujícím faktorem“ hospodářských vztahů s Čínou a živí podporu novým ochranným opatřením . Lídři se však na červnovém summitu zdrželi přímého konfliktního vyostření a místo toho pověřili Komisi vývojem nástrojů při zachování otevřených diplomatických kanálů .