Walkout, hrozby a spor o Hormuzský průliv: První den americko-íránských mírových rozhovorů v Bürgenstocku

Po konzultacích s katarskými a pákistánskými zprostředkovateli se však delegace ještě tentýž den vrátila a jednání pokračovala. Jeden z amerických diplomatů potvrdil, že delegace „pracovaly celou noc“, aby křehké memorandum o porozumění přeměnily v širší politické urovnání.

Spor o Hormuzský průliv

Jednání byla zastíněna skutečným sporem o kontrolu nad Hormuzským průlivem, klíčovou tepnou světového obchodu s ropou. Íránské revoluční gardy (IRGC) v sobotu 20. června oznámily, že průliv je „uzavřen pro všechny lodě“ s odkazem na izraelské útoky v Libanonu a údajné porušení příměří ze strany USA. IRGC varovala plavidla, aby se vodní cestě vyhýbala.

Spojené státy toto tvrzení okamžitě zpochybnily. Viceprezident JD Vance uvedl, že „neexistuje žádný důkaz“ o uzavření průlivu. Americké centrální velení (CENTCOM) zveřejnilo data, podle nichž v sobotu proplulo průlivem 55 obchodních lodí převážejících téměř 17 milionů barelů ropy, přičemž provoz byl vyšší než obvykle. Nezávislé údaje o sledování lodí z 21. června rovněž naznačovaly, že doprava přes průliv pokračuje, i když výrazně omezeně oproti předválečným úrovním.

Dvě tváře americké diplomacie

Snad nejvýraznějším rysem prvního dne jednání byl ostrý kontrast mezi tónem viceprezidenta JD Vance u jednacího stolu a prezidenta Trumpa ve Washingtonu. Zatímco Vance v Bürgenstocku udržoval diplomatický a smířlivý tón, Trump souběžně vydával agresivní výhrůžky. Kromě varování před „tvrdým úderem“ Trump Íránu vulgárně vyhrožoval, že pokud neotevře Hormuzský průliv, „nevrátí se ani do své zkurvené země“ a že USA „odstřelí íránské elektrárny a mosty“. Dokonce naznačil, že by USA mohly převzít kontrolu nad íránským ropným sektorem a že průliv bude pod jeho dohodou „natrvalo bez poplatků“.

Tento dvojkolejný přístup – Vance nabízející jednání, Trump hrozící eskalací – vytvořil na první den rozhovorů značné napětí.

Co je v sázce?

Jednání se vedou na základě memoranda o porozumění, které obě strany zavazuje „zdržet se vzájemných hrozeb a použití síly“. Byl stanoven 60denní harmonogram pro dosažení konečné dohody. Na stole jsou čtyři hlavní body: budoucnost Hormuzského průlivu, boje v Libanonu (mezi Hizballáhem a Izraelem), íránský jaderný program a uvolnění sankcí. O íránském jaderném programu se během prvního kola, které trvalo pouhých 80 minut, podle íránské státní televize vůbec nejednalo.

Zprostředkovatelskou roli sehrály Katar a Pákistán, které během odchodu a návratu íránské delegace křižovaly mezi oběma tábory. Švýcarsko poskytlo neutrální a diskrétní prostředí v luxusním resortu Bürgenstock s výhledem na Lucernské jezero.

První den ukázal, jak křehký je mírový proces. Írán dal najevo, že nenechá Trumpovy výhrůžky bez odezvy, ale zároveň projevil ochotu vrátit se k jednacímu stolu. Otázkou zůstává, zda se podaří překlenout propast mezi Vanceovou diplomatickou trpělivostí a Trumpovou tvrdou rétorikou.