Walkout, hrozby a spor o Hormuzský průliv: První den americko-íránských mírových rozhovorů v Bürgenstocku

První den mírových rozhovorů mezi USA a Íránem v luxusním švýcarském resortu Bürgenstock 21. června 2026 nebyl vůbec rutinním diplomatickým začátkem. Už po 80 minutách od zahájení čtyřstranných jednání (USA, Írán, Katar a Pákistán) íránská delegace demonstrativně opustila sál. Důvodem byl přímý protest proti výhrůžce prezidenta Donalda Trumpa, který na sociální síti napsal, že USA udeří na Írán „znovu velmi tvrdě… jenom tvrději!!!“ pokud Teherán neomezí své spojence v Libanonu. Íránská státní agentura IRNA potvrdila, že delegace opustila místo jednání na protest. Záběry a fotografie zachytily, jak íránští vyjednavači odmítli plánované podání rukou a společnou fotografii s americkým týmem.

Po konzultacích s katarskými a pákistánskými zprostředkovateli se však delegace ještě tentýž den vrátila a jednání pokračovala. Jeden z amerických diplomatů potvrdil, že delegace „pracovaly celou noc“, aby křehké memorandum o porozumění přeměnily v širší politické urovnání.

Spor o Hormuzský průliv

Jednání byla zastíněna skutečným sporem o kontrolu nad Hormuzským průlivem, klíčovou tepnou světového obchodu s ropou. Íránské revoluční gardy (IRGC) v sobotu 20. června oznámily, že průliv je „uzavřen pro všechny lodě“ s odkazem na izraelské útoky v Libanonu a údajné porušení příměří ze strany USA. IRGC varovala plavidla, aby se vodní cestě vyhýbala.

Spojené státy toto tvrzení okamžitě zpochybnily. Viceprezident JD Vance uvedl, že „neexistuje žádný důkaz“ o uzavření průlivu. Americké centrální velení (CENTCOM) zveřejnilo data, podle nichž v sobotu proplulo průlivem 55 obchodních lodí převážejících téměř 17 milionů barelů ropy, přičemž provoz byl vyšší než obvykle. Nezávislé údaje o sledování lodí z 21. června rovněž naznačovaly, že doprava přes průliv pokračuje, i když výrazně omezeně oproti předválečným úrovním.

Dvě tváře americké diplomacie

Snad nejvýraznějším rysem prvního dne jednání byl ostrý kontrast mezi tónem viceprezidenta JD Vance u jednacího stolu a prezidenta Trumpa ve Washingtonu. Zatímco Vance v Bürgenstocku udržoval diplomatický a smířlivý tón, Trump souběžně vydával agresivní výhrůžky. Kromě varování před „tvrdým úderem“ Trump Íránu vulgárně vyhrožoval, že pokud neotevře Hormuzský průliv, „nevrátí se ani do své zkurvené země“ a že USA „odstřelí íránské elektrárny a mosty“. Dokonce naznačil, že by USA mohly převzít kontrolu nad íránským ropným sektorem a že průliv bude pod jeho dohodou „natrvalo bez poplatků“.

Tento dvojkolejný přístup – Vance nabízející jednání, Trump hrozící eskalací – vytvořil na první den rozhovorů značné napětí.

Co je v sázce?

Jednání se vedou na základě memoranda o porozumění, které obě strany zavazuje „zdržet se vzájemných hrozeb a použití síly“. Byl stanoven 60denní harmonogram pro dosažení konečné dohody. Na stole jsou čtyři hlavní body: budoucnost Hormuzského průlivu, boje v Libanonu (mezi Hizballáhem a Izraelem), íránský jaderný program a uvolnění sankcí. O íránském jaderném programu se během prvního kola, které trvalo pouhých 80 minut, podle íránské státní televize vůbec nejednalo.

Zprostředkovatelskou roli sehrály Katar a Pákistán, které během odchodu a návratu íránské delegace křižovaly mezi oběma tábory. Švýcarsko poskytlo neutrální a diskrétní prostředí v luxusním resortu Bürgenstock s výhledem na Lucernské jezero.

První den ukázal, jak křehký je mírový proces. Írán dal najevo, že nenechá Trumpovy výhrůžky bez odezvy, ale zároveň projevil ochotu vrátit se k jednacímu stolu. Otázkou zůstává, zda se podaří překlenout propast mezi Vanceovou diplomatickou trpělivostí a Trumpovou tvrdou rétorikou.