Rusko nasazuje na drony AI a tryskové motory. Ukrajina odpovídá záplavou levných stíhačů

Vzdušná válka na Ukrajině v roce 2026 připomíná technologický závod v přímém přenosu. Zatímco Kyjev sestřeluje zhruba 95 % standardních ruských dronů Šáhid (označovaných také jako Geran-2), Moskva neustále vyvíjí nové typy a taktiky, které mají ukrajinskou protivzdušnou obranu obejít . Cílem není jen vyšší počet útoků, ale i zásadní změna charakteru hrozby – Rusko přechází od pomalých vrtulových dronů k nadzvukovým strojům s umělou inteligencí a rušičkami.

Ruské adaptace: rušičky, tryskáče a autonomní drony

• Elektronický boj na dronu. Rusko začalo montovat do úderných bezpilotních letounů Šáhid vlastní systémy elektronického boje . První náměstek ukrajinského ministra obrany Oleksij Vyskub potvrdil, že tyto modernizované stroje už létají nad Ukrajinou a jejich úkolem je rušit řídicí signály ukrajinských interceptorů .

• Tryskové drony Geran-3, Geran-4 a Geran-5. V červnu 2025 se poprvé objevila trysková varianta Geran-3 (kopie íránského Šáhid-238), která dosahuje rychlosti 350–550 km/h a doletu až 1500 km . Ukrajinská rozvědka (DIU) uvádí, že Moskva chce postupně navýšit podíl tryskových dronů až na 50 % veškeré produkce. Jen do února 2026 Rusko vypustilo přes 1400 takových strojů – osmkrát více než za celý rok 2025 . Kromě Geran-3 se bojově nasazují i novější Geran-4 a Geran-5 .

• Plně autonomní drony s AI. Ukrajinští technici po sestřelení ruských dronů typu V2U zjistili, že nemají žádné komunikační komponenty – dron si zcela samostatně hledá cíl a provádí útok . Podle Institutu pro studium války (ISW) Rusko integruje omezenou umělou inteligenci i do průzkumných a úderných UAV, což jim umožňuje autonomní navigaci, vyhýbání se rušení a ničení cílů bez zásahu operátora .

• Klamné cíle a saturace. Ruské síly stále častěji používají makety a atrapy dronů, aby přetížily ukrajinskou protivzdušnou obranu . V některých případech nasazují i terminály Starlink pro ruční ovládání úderných UAV BM-35, což přidává další vrstvu flexibility .

Ukrajinská odpověď: AI, levné interceptory a dálkové ovládání

Ukrajina na zvyšující se hrozbu reaguje masivním nasazením levných a rychle iterovaných stíhacích dronů, které tvoří páteř takzvané "malé protivzdušné obrany" .

• Rekordní výroba. Jen v prvních čtyřech měsících roku 2026 Ukrajina obdržela dvakrát více interceptorů než za celý rok 2025. V březnu 2026 sestřelily interceptory přes 33 000 ruských UAV . Jen v dubnu 2026 pak jednotky "malé PVO" (vrtulníky a interceptorové drony) zneškodnily přes 2100 ruských vzdušných cílů .

• Neuronové sítě v akci. Ukrajinské ministerstvo obrany potvrdilo, že AI drony používají neuronové sítě k obcházení ruských rušiček ve vzdálenosti přes 50 km za frontou – dokážou rušit nebo klamat ruské navigační a radarové systémy .

• Nové interceptorové systémy:

  • P-Sun Long (P1-Sun): Ukrajinský interceptor poháněný umělou inteligencí, navržený speciálně k lovu dronů typu Šáhid .
  • Dancer 4.5.0 (Yartura): Rychlost 450 km/h, ochrana proti ruskému EW – představen v červnu 2026 .
  • One Punch (Ukrspecsystems): Dosah 30 km, zachycení cíle na 700 m, představen na Eurosatory v Paříži .
  • Terra A1: Společný ukrajinsko-japonský projekt, cena od 3000 dolarů, operačně nasazen od dubna 2026 .

• Dálkové ovládání z tisíců kilometrů. Přes inovační cluster Brave1 už přes 10 ukrajinských výrobců integrovalo systém, který umožňuje pilotovat stíhací drony ze vzdálenosti stovek až tisíců kilometrů .

Závěr

Současná fáze války na Ukrajině ukazuje, že se obě strany neustále přizpůsobují. Rusko sází na technologické špičky – tryskové motory, AI a elektronický boj – aby prolomilo ukrajinskou obranu. Ukrajina zase těží z agilního vývojového cyklu, levné výroby a integrace umělé inteligence do stíhacích dronů, které se stávají hlavním nástrojem ochrany nebe . I když se podařilo sestřelit většinu klasických Šáhidů, nové generace dronů představují pro Kyjev mnohem složitější výzvu.