Proč se globální odběratelé obávají

Narušení výstavby AI datových center. Fosfid india je klíčový materiál pro energeticky účinné fotonické čipy, které provozovatelé datových center nutně potřebují ke zvládnutí rostoucích nároků AI. Exportní omezení InP z února 2025 se už nyní stala „významnou překážkou“ při navrhování nejrychlejších a nejúspornějších AI komponent .

Licenční překážky. Místo přímých zákazů může Čína vývoz „zpomalovat nebo na něj klást podmínky“, což vytváří chronickou nejistotu v dodávkách . Americké obchodní asociace hlásí, že přístup k některým kritickým minerálům z Číny je kvůli zpožděním při udělování licencí již „téměř nemožný“ .

Riziko eskalace. Odběratele trápí, že dnešní zpřísněné kontroly jsou předzvěstí formálního zařazení india na seznam regulovaného zboží. Peking postupuje podle stejného vzoru jako v případě vzácných zemin, galia nebo germania .

Jak reagují Spojené státy

Americká vláda podnikla několik kroků k zajištění dodávek india a dalších kritických minerálů:

• Rozšíření seznamu kritických minerálů: V listopadu 2025 zveřejnilo americké ministerstvo vnitra finální seznam 60 kritických minerálů – indium je mezi nimi – čímž vláda oficiálně uznala riziko pro dodavatelské řetězce .
• Prezidentská akce k upraveným minerálům: V lednu 2026 vydal Bílý dům exekutivní nařízení „Úprava dovozu zpracovaných kritických minerálů a jejich derivátů“, v němž je indium výslovně uvedeno jako minerál používaný v optických sítích a satelitních systémech, který čelí zranitelnosti dodávek .
• Ministerské zasedání o kritických minerálech (únor 2026): Americké ministerstvo zahraničí uspořádalo velké ministerské setkání, na kterém podepsalo 11 nových bilaterálních rámců a memorand o porozumění s partnerskými zeměmi s cílem „přetvořit globální trh“ a vybudovat diverzifikované, bezpečné dodavatelské řetězce .
• Budování aliancí: Spojené státy a Indie spustily společnou pracovní skupinu pro bezpečnost kritických minerálů a průmyslovou platformu, která má snížit závislost na čínských dodavatelských sítích .
• Podpora domácí těžby: Úsilí zahrnuje zjednodušení povolovacích řízení, daňové pobídky a podporu domácích těžebních a zpracovatelských projektů. Analytici však upozorňují, že vybudování alternativních dodavatelských řetězců bude vyžadovat roky trvalých investic .

Širší geopolitická strategie Pekingu

Indium je nejnovější frontou v mnohaleté kampani Pekingu, jehož cílem je zneužívat dominanci v dodavatelských řetězcích kritických minerálů. Vývoj exportních omezení má jasnou eskalační logiku:

1. První vlna (2023–2024): Čína omezila vývoz galia, germania, grafitu a antimonu – primárně v reakci na americká omezení v oblasti polovodičových technologií .
2. Druhá vlna (duben 2025): Exportní kontroly se rozšířily na wolfram, telur, bismut, molybden a indium, a to jako odvetný nástroj v širší obchodní a celní válce se Spojenými státy . Následovala omezení na těžké vzácné zeminy (dysprosium, yttrium) a permanentní magnety .
3. Rozšíření z října 2025: Čína dále zpřísnila kontroly vzácných zemin a nařídila vládní schválení pro vývoz zboží dvojího užití obsahujícího byť jen stopová množství čínských vzácných zemin . Tato druhá vlna byla později pozastavena do listopadu 2026 po jednáních mezi USA a Čínou, ale kontrolní infrastruktura zůstává připravena k okamžitému obnovení .
4. Nový regulatorní rámec (květen 2026): Čína přijala rozsáhlá 79článková nařízení, která koordinují těžbu, zpracování, využití a skladování kritických minerálů. Bezpečnost zdrojů se tím staví do centra státní politiky uprostřed zostřující se geopolitické konkurence .

Peking tato opatření obhajuje jako „standardizaci a zlepšení“ správy vývozu. Analytici z Evropského parlamentu, CSIS a ETH Curych je však označují za promyšlenou strategii, jak využít dominantní postavení v dodávkách minerálů jako páku v obchodních jednáních, odvetu proti americkým clům a nástroj kontroly odvětví navazujících technologií . Čínské ministerstvo zahraničí nedávno vyzvalo země G7, aby „respektovaly principy tržní ekonomiky“ – a to i v době, kdy samo utužuje státní kontrolu nad celým dodavatelským řetězcem nerostných surovin .

Proč se globální odběratelé obávají

Narušení výstavby AI datových center. Fosfid india je klíčový materiál pro energeticky účinné fotonické čipy, které provozovatelé datových center nutně potřebují ke zvládnutí rostoucích nároků AI. Exportní omezení InP z února 2025 se už nyní stala „významnou překážkou“ při navrhování nejrychlejších a nejúspornějších AI komponent .

Licenční překážky. Místo přímých zákazů může Čína vývoz „zpomalovat nebo na něj klást podmínky“, což vytváří chronickou nejistotu v dodávkách . Americké obchodní asociace hlásí, že přístup k některým kritickým minerálům z Číny je kvůli zpožděním při udělování licencí již „téměř nemožný“ .

Riziko eskalace. Odběratele trápí, že dnešní zpřísněné kontroly jsou předzvěstí formálního zařazení india na seznam regulovaného zboží. Peking postupuje podle stejného vzoru jako v případě vzácných zemin, galia nebo germania .

Jak reagují Spojené státy

Americká vláda podnikla několik kroků k zajištění dodávek india a dalších kritických minerálů:

• Rozšíření seznamu kritických minerálů: V listopadu 2025 zveřejnilo americké ministerstvo vnitra finální seznam 60 kritických minerálů – indium je mezi nimi – čímž vláda oficiálně uznala riziko pro dodavatelské řetězce .
• Prezidentská akce k upraveným minerálům: V lednu 2026 vydal Bílý dům exekutivní nařízení „Úprava dovozu zpracovaných kritických minerálů a jejich derivátů“, v němž je indium výslovně uvedeno jako minerál používaný v optických sítích a satelitních systémech, který čelí zranitelnosti dodávek .
• Ministerské zasedání o kritických minerálech (únor 2026): Americké ministerstvo zahraničí uspořádalo velké ministerské setkání, na kterém podepsalo 11 nových bilaterálních rámců a memorand o porozumění s partnerskými zeměmi s cílem „přetvořit globální trh“ a vybudovat diverzifikované, bezpečné dodavatelské řetězce .
• Budování aliancí: Spojené státy a Indie spustily společnou pracovní skupinu pro bezpečnost kritických minerálů a průmyslovou platformu, která má snížit závislost na čínských dodavatelských sítích .
• Podpora domácí těžby: Úsilí zahrnuje zjednodušení povolovacích řízení, daňové pobídky a podporu domácích těžebních a zpracovatelských projektů. Analytici však upozorňují, že vybudování alternativních dodavatelských řetězců bude vyžadovat roky trvalých investic .

Širší geopolitická strategie Pekingu

Indium je nejnovější frontou v mnohaleté kampani Pekingu, jehož cílem je zneužívat dominanci v dodavatelských řetězcích kritických minerálů. Vývoj exportních omezení má jasnou eskalační logiku:

1. První vlna (2023–2024): Čína omezila vývoz galia, germania, grafitu a antimonu – primárně v reakci na americká omezení v oblasti polovodičových technologií .
2. Druhá vlna (duben 2025): Exportní kontroly se rozšířily na wolfram, telur, bismut, molybden a indium, a to jako odvetný nástroj v širší obchodní a celní válce se Spojenými státy . Následovala omezení na těžké vzácné zeminy (dysprosium, yttrium) a permanentní magnety .
3. Rozšíření z října 2025: Čína dále zpřísnila kontroly vzácných zemin a nařídila vládní schválení pro vývoz zboží dvojího užití obsahujícího byť jen stopová množství čínských vzácných zemin . Tato druhá vlna byla později pozastavena do listopadu 2026 po jednáních mezi USA a Čínou, ale kontrolní infrastruktura zůstává připravena k okamžitému obnovení .
4. Nový regulatorní rámec (květen 2026): Čína přijala rozsáhlá 79článková nařízení, která koordinují těžbu, zpracování, využití a skladování kritických minerálů. Bezpečnost zdrojů se tím staví do centra státní politiky uprostřed zostřující se geopolitické konkurence .

Peking tato opatření obhajuje jako „standardizaci a zlepšení“ správy vývozu. Analytici z Evropského parlamentu, CSIS a ETH Curych je však označují za promyšlenou strategii, jak využít dominantní postavení v dodávkách minerálů jako páku v obchodních jednáních, odvetu proti americkým clům a nástroj kontroly odvětví navazujících technologií . Čínské ministerstvo zahraničí nedávno vyzvalo země G7, aby „respektovaly principy tržní ekonomiky“ – a to i v době, kdy samo utužuje státní kontrolu nad celým dodavatelským řetězcem nerostných surovin .